Práci výživového poradce bych už nezkoušela, říká studentka Tereza

Na internetových portálech se objevuje bohatá nabídka brigád z oblasti výživového poradenství, kterou se studenti často nechají zlákat.

Brno - Wellness trenér, výživový poradce, wellness konzultant. S těmito brigádami se v poslední době na internetových portálech roztrhl pytel. Práce v tomto odvětví slibuje mnohé. Od nadprůměrného platu, přes kompletní zaškolení a možnost růstu, až po benefity v podobě luxusního pracovního prostředí a placené dovolené.

Podobnou pracovní nabídkou se nechala zlákat i dvacetiletá studentka Masarykovy univerzity Tereza Matějíčková. Ač studuje anglický a německý jazyk na pedagogické fakultě, práce ve výživovém poradenství ji zaujala a na inzerát odpověděla. Dostalo se jí velmi vstřícné odpovědi. „Ihned mě pozvali na pohovor, kam jsem opravdu šla,“ říká Matějíčková. Jaké ale bylo její překvapení, když viděla, že se na tu samou hodinu dostavilo dalších dvacet uchazečů. „Dost mě to zaskočilo, ale řekli mi, že pozvali tolik lidí omylem,“ pokračuje ve vyprávění.

O své potenciální zaměstnankyni si zástupci společnosti krátkým rozhovorem zjistili základní informace, časové možnosti a naznačili, že by studentku mohli přijmout. Poté jí představili firmu a mnoho výhod, které jí brigáda může přinést. „Na závěr jen tak mimochodem dodali, že vstupní poplatek jsou tři tisíce korun, což je pro mě jako pro studentku docela dost,“ vysvětlila Matějíčková, proč nakonec brigádu s díky odmítla.

Tím ale jejich spolupráce neskončila, od společnosti se jí dostalo překvapivé odpovědi. „Personalista ve vedení firmy mi sdělil, že jsem očividně nepochopila příležitost, že poplatek je směšný a zadarmo dnes nedostanu nic,“ pokračuje Matějíčková. Výživový supervizor se ale bránil tím, že vstupní poplatek platil každý. V obchodím byznyse se investice pohybují v řádech statisíců, proto je poplatek logickým důsledkem, bránila se společnost, proč se poplatky vybírají. „Mně se ale takové jednání nelíbilo a navíc jsem se bála, že po proškolení nebudu mít klienty,“ myslí si Matějíčková. Kromě informací o poplatcích se navíc neomaleným způsobem dozvěděla, že společnost zaměstnává pouze pracovité jedince, kteří nehledají výmluvy a chtějí v životě růst.

Takové jednání ale není pro multilevelové společnosti neobvyklé. „Jde jim hlavně o zisk,“ myslí si Aneta Turpišová, která v jedné pracovala. „Multilevelové společnosti fungují všechny na stejné bázi, na principu pyramidy. Firma to ale samozřejmě nepřizná, člověk si na to musí přijít sám,“ konstatuje Turpišová. S přístupem výživových společností není spokojená ani studentka výživy Radana Halouzková. „Nelíbí se mi, že se takzvaní wellness trenéři vyškolí za minimální čas a už sestavují lidem jídelníčky. Já to studuji pět let a musím se o výživu do hloubky zajímat,“ má jasno Halouzková.

Na hledání brigád přes internet Tereza Matějíčková i přes špatnou zkušenost nezanevřela. „Je to dobrá zkušenost. Zjistila jsem, na co si dát příště pozor a na jaké inzeráty odpovídat. Vím, že oblast výživy už zkoušet nebudu,“ je si jistá Matějíčková.

Kristýna Dušková

Více názorových článků najdete zde