Vesmír nás sem neposlal, aby nás mohl štvát, říká hiphoper Kato

Adam Svatoš, alias Deph či Kato, rozhýbal se svojí kapelou Prago Union ve čtvrtek brněnský klub Melodka. Při rozhovoru vypráví nejen o hudbě, ale i o svých životních názorech, budoucím otcovství nebo o zkušenostech s drogami.

Kato přijel na Melodku v doprovodu České televize, která o něm zrovna točila dokument. Mně se představil jako Adam a rovnou jsme si začali tykat. Při rozhovoru si zdobil kšiltovku známou hláškou „pragopyčo“, kterou měl při koncertu na hlavě. Když mluvil, bylo poznat, že nad světem a vůbec nad vším, co dělá přemýšlí do hloubky. I z jeho textu můžeme vidět, že má vysokou míru sebereflexe.    

Je tento koncert součástí nějakého turné? 

Dalo by se říct, že je součástí naší „Domácí pařba Tour“, ale skutečnost je taková, že hráváme jenom pátky a soboty po celý rok. Takže máme takové konstantní turné. 

Co nového chystáte s kapelou? 

S kapelou chystáme spoustu věcí, především novou desku. Tu připravuji hlavně já, takže to je práce na dlouhé lokty. Myslím ale, že na jaře už by mohla vyjít. Jinak teď chystáme unplugged (hudební koncert bez použití elektrických a elektronických nástrojů, pozn.red.), z kterého bude taky prý cédéčko. Jsem sám zvědavý, jak dopadne, vzhledem k tomu, že se to bude natáčet za dva týdny a my jsme ještě ani jednou nezkoušeli, ale bude to legrace. Jinak se chystáme se z toho prostě neposrat. 

Jak bude vypadat nová deska? 

Nová deska by měla nepřímo navazovat na tu předchozí - Vážná hudba. Nebude to ale žádný koncept , jako byly Barvy. Čekám, až budu mít zase víc, co říct. Doufám, že deska bude zas o něco dál, alespoň v nějakých ohledech. Jsem sám zvědavý. 

Kde hledáš inspiraci na skládání textů? 

Inspirace si hledá mě. Je to něco, za co já nemůžu, ale jsem za to rád. Nejvíc inspirace je určitě mezi lidmi. Ti mají příběhy, ti jsou moje zrcadlo, tam toho najdu rozhodně nejvíc. Taky po barech, po koncertech, po vztazích. Je samozřejmě o něco těžší inspiraci dostávat, když většinu času trávím na koncertech. O to intenzivněji musím druhé lidi poslouchat. Samotný život je inspirace. 

Na instagramu jsem si všimla, že jsi přidal snímek z ultrazvuku. Je to pravda, čekáš dítě? 

Je to pravda. Termín máme někdy v dubnu. Nejtěžší už mám za sebou, takže bude legrace. 

Co pokládáš za nejtěžší? 

Myslel jsem zplození, ale dělám si legraci. Nechci z toho dělat nějakou událost. Myslím si, že děti jsou jediná věc, co přírodě dlužíme za to, že tady můžeme být a že to není žádné hrdinství. Práce teprve samozřejmě bude. 

Jde většina tvých textů přímo "z tebe", nebo se snažíš i nějak inspirovat ostatní? 

Myslím, že jde poznat, když vyjde písnička, která je spíš o nějakém obecnějším tématu, jako třeba Apropó. Lidé se mě ptají, jestli je to ze života a já jim říkám, že doufám, že nejsem tak blbý, abych začal chodit s někým, z koho se vyklube něco takového. Na taková témata, která já sám ani nehodlám zažít, sbírám inspiraci kolem a právě zase mezi lidmi a jejich příběhy. Samozřejmě úhel pohledu, kterým se na to dívám, jsem já. Takže to jde vlastně vždycky ze mě.

Jaký je tvůj hudební vzor a vzhledem k filozofickému podbarvení tvých textů, máš i nějaký filozofický vzor? 

V rapu bych klidně mohl jmenovat Keres-one, protože jeho příběh a hudba mě hodně ovlivnily ve velmi útlém věku. Jednak v rámci toho, jak rap vnímám a proč ho chci dělat a taky v osobním životě. Filozofický vzor podle mého neexistuje, protože každý něco řekl, něco napsal. Já si rád čtu informace z různých zdrojů. Každá smysluplná teze, kterou jsem slyšel, mě vlastně ovlivnila. Přemýšlím nad tím, kolik pravdy může být na tom, co mi říká někdo jiný. 

Pohrával sis někdy s myšlenkou, že bys své texty vydal knižně? 

Jo. Vlastně nad tím přemýšlím už dlouho, částečně už na tom i pracuji. Já jsem jen líný přepisovat a taky ještě nemám úplnou představu, jak to celé zaobalit. Primární strach, proč se to brzdilo, bylo, že když se o něčem říká, že zní dobře, nemusí dobře znít, když je to napsané. Já mám rýmy často schované uprostřed vět a tohle jsou věci, které tě ze čtení hned nechytnou. Určitě budou teda texty v trošku jiné formě. 

Z tvých textů je patrné, že máš nějaké zkušenosti s drogami. Hodně lidí, co znám, má o tomto tématu zkreslený pohled... 

Člověk by měl mít vstupní informace, jinak ten pohled bude vždycky nějak zkreslený. Stejně tak jsem to měl i já, než jsem nějaké zkušenosti nabyl. 

Může ti to tato zkušenost otevřít obzory a něco ti dát? 

Já bych tady nechtěl něco propagovat, ale myslím si, že když drogu dokážeš pojmout osobnostně tak, že tě nerozloží a nepřemůže tě, může ti dát leccos. Ale to ti vlastně dává cokoliv, co prožíváš. Jestli nějaká z drog může otevřít obzory, tak je to nejspíš LSD. Ostatní můžou být legrace, ale taky nemusí. Když se z toho dostaneš ven, nějaké ponaučení samozřejmě vyčešeš. LSD a halucinogeny jsou ale rozhodně věc, která ti minimálně ukáže, že jak si to doteď vnímala, nebyla zdaleka tak jasná věc, jak sis myslela. Změní ti v hlavě nastavení základních věcí, o kterých si do té doby ani netušila, že tam to řazení nějaké máš a teď se ti rozhodí. Když je teda člověk trochu přítomný, zjistí, že realita je ošemetný pojem, nicméně je. Nějaká je. 

Máš motto, kterým se v životě řídíš? 

Spíš ne, ale momentálně je to „smrt žije“. Je to jediné motto, který jsem ctil, nebo ctím pořád. Užívej dne, jako by měl být tvůj poslední. Nikdy nevíš co, takže je dobrý být vždycky teď a tady, než žít v nějakých iluzorních světech. Minulost je poučení. Osud je to, co přijde, když s tím nebudeš nic dělat. Máš šanci do toho zasáhnout v jisté míře. To ti vlastně taky dá LSD. Když mu to dovolíš, sebere ti ego a ty zjistíš, že si součástí něčeho velkého a není to vůbec žádná depresivní informace. Nijak nesnižuje tvojí osobní zodpovědnost, jak svůj život prožiješ. 

Ve svých textech často popisuješ, co se ti tady nelíbí. Chtěl bys tu něco změnit? 

Já sice nevím, proč mám tendenci se vyjadřovat veřejně. Když si získáš nějaký pohled na svět, tak nejvíc, co můžeš udělat je, že se podle toho budeš chovat. Budeš žít tak, jak si myslíš, že je správně. Máš šanci, že to třeba někoho ovlivní, třeba tři lidi za tvůj život. Ti tři lidi ovlivní další tři a třeba za stovky let, co ty už tady dávno nebudeš v téhle formě, se ta změna projeví. Je možné věci změnit, ale rozhodně si nemůžeš myslet, že výsledek toho uvidíš během svého života. Rozhodně bych rád něco změnil, ale ne takovým tím domýšlivým způsobem. Spíš to souvisí s tím, že sděluji, na co jsem přišel a jak to vidím já. Vesmír nás sem neposlal, aby nás mohl srát. Náš primární program je si to užít, být šťastní a chtěl bych, aby o tom lidi nepochybovali. 

Kato nebo Deph?

Obojí, ale Adam Svatoš každopádně. 

Tuto přezdívku sis vlastně změnil, když jsi odešel z kapely Chaozz. Proč? 

Když jsem něco udělal, tak to lidi odsoudili dřív, než si song poslechli. Tak jsem si vymyslel Kata, protože je taky záškodník z Růžového pantera. Doufal jsem, že když budu dělat nějaké věci, tak že se snad budou lidem líbit a až zjistí, že jsem to já, tak už to nebudou moct vzít zpátky a ono to takhle zafungovalo. Od té doby jsem schizofrenní. Ne, dělám si legraci, ale na některých věcech je napsané, že text psal Kato a hudbu dělal Deph, což je samozřejmě trochu matoucí. Vzhledem k tomu, že důležitá je muzika a ne já, tak je to ale asi jedno. Přemýšlím, že to zkonsoliduju a budu prostě MC Adam Svatoš.

Přemýšlíš nad tím, že by ses takhle představil už na nové desce, jako MC Adam Svatoš? 

Já už jsem tak udělal jednu písničku na desce DJ Fatte, takže to není nic tajného a jestli na nové desce, tak to je na tolik nepodstatná informace v porovnání s tím, že ji musím nejdřív udělat. Možná ale jo, třeba si mi to teď vnukla a třeba už tam budu jako MC Adam Svatoš, každopádně jestli to tak bude, můžeš za to ty.

Medailon:

Kato, nebo-li Adam Svatoš je šestatřicetiletý lídr hip hopové skupiny Prago Union. Dříve působil jako rappper a textař ve formaci Chaozz, kde vystupoval pod přezdívkou Deph. Prago Union získali dva Anděly a hudební kritikové je uznávají.  

Kateřina Zelníčková