Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotoesej: Smutný osud funkcionalistické kolonie Nový dům

4. 12. 2016 21:29:42
Kolonie Nový dům měla být ukázkou moderní architektury 30. let. Projekt nízkonákladových funkcionalistických domů se u tehdejší společnosti nesetkal s úspěchem. Dnes lze díky chybějící památkové ochraně domy jen těžko rozeznat.

Brno – Kolonie Nový dům byla po vzoru dělnického sídliště ve Stuttgartu vystavěna v brněnských Žabovřeskách v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení. Na návrhu šestnácti funkcionalistických rodinných domů se podíleli přední brněnští architekti Arnošt Wiesner a Bohuslav Fuchs, ale i tou dobou ještě nepříliš zkušení studenti. Na rozdíl od svého německého vzoru se ale Nový dům se svým konceptem úsporného moderního bydlení nesetkal s velkým ohlasem veřejnosti.

Nový dům vznikl k 10. výročí založení Československa jako oslava české moderní architektury. „Kolonie byla svého typu druhá na světě. Tehdy to byla taková pionýrská záležitost, moderní architektura se teprve rodila,” uvedl brněnský architekt Jan Sapák. Úspěchem vzorové německé výstavby se inspirovali nadšení brněnští podnikatelé František Uherka a Čeněk Ruller, kteří sestavili tým architektů, celou stavbu zaplatili a věřili, že se domy brzy prodají. „Podnikatelé hlásali, že moderní architektura bude levná. V případě kolonie Nový dům se ale netrefili do správného měřítka. Šetřili jak na dekoracích, tak i na velikostech a celkově na všem,” popsal architekt zásadní chybu v architektonickém návrhu celé stavby.

Celkem vzniklo šestnáct objektů, většinou s úspornými dispozicemi řadových domků. Domy navržené studenty Hugem Foltýnem a Miroslavem Putnou trpěly základními proporčními problémy: měly nízké stropy a tenké zdi. Tento problém ovlivnil budoucí majitele. Ti, kteří si mohli domy v kolonii dovolit, se něchtěli tísnit v malých skromných prostorech. A naopak pro ty, kteří by uvítali rozvržení domů, byla jejich cena odrazující. „Stavební firma nesprávně nenamíchala proporce mezi cenou a nabízenou kvalitou. Některé domy tak zůstaly neprodané v řádu měsíců nebo přes rok, což byla tehdy pro prodej domů dlouhá doba. Tato situace vedla k tíživým podmínkám, ne-li krachu firmy,” vysvětlil Sapák důvod slabého ohlasu tehdejší veřejnosti.

Stuttgartského sídliště Weissenhof navrhovali přední světoví architekti jako Le Corbusier nebo Ludwig Mies van der Rohe. To brněnské navrhovalo devět předních brněnských architektů. K nejzachovanějším domům v kolonii patří ty od Arnošta Wiesnera, Josefa Štěpánka, Jiřího Krohy a od Bohumila Fuchse. Kompletně přestavěný je řadový dům architekta Jana Víška, u kterého bylo přijímaní progresivních myšlenek nové architektury ze strany veřejnosti nejvýraznější. Přes svůj sociologický fragment bydlení byl od své výstavby nejdéle ze všech neobydlený. „Víškův dům byl tím nejdražším v kolonii. Stál 240 tisíc korun, ty ostatní jen řádově od 80 do 180 tisíc korun,” upřesnil prodejní ceny domů architekt Sapák.

Inovace týkající se změn ve funkčním rozvržení vnitřních prostor narazily na nepřipravené publikum. Většina funkcionalistických staveb v kolonii je rozvržena do tří podlaží jednoduchého půdorysu. Přízemí sloužilo jako hospodářské a technické zázemí domu, v prvním patře se nacházela obytná část a ve druhém patře byly ložnice. Dnes je většina domů přestavěna, jelikož nedostačovaly nárokům svých majitelů. Přestavby povětšinou zahrnovaly barevné fasády nebo přístavby garáží. Dnes je podoba celku kolonie zcela změněna a jednotlivé domy se dají jen těžko rozpoznat.

Tyto ekonomicky skromné, malé rodinné domy s prostorově omezenou dispozicí, byly za socialismu využívány jako vícegenerační. To vedlo k řadě přestaveb a výrazných zásahů do původní koncepce staveb. Přes svou historickou hodnotu, kolonie jako taková nespadá pod památkovou ochranu. Chráněné je pouze průčelí rodinných domů Jaroslava Grunta, Bohuslava Fuchse a Jiřího Kroha. Na brněnský Nový dům v roce 1932 navázala pražská Osada Baba projektanta Pavla Janáka.

Část informací uvedených v textu pochází z publikace Česká republika - architektura XX. století I. Morava a Slezsko.

Více zde.

Autor: Stisk | neděle 4.12.2016 21:29 | karma článku: 9.84 | přečteno: 274x

Další články blogera

Stisk

Formula student Dragon 7 je revoluční, říkají jeho konstruktéři

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytvořili pro rok 2017 již sedmou generaci formule, tentokrát s označením Dragon 7.

24.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 135 | Diskuse

Stisk

Živím se triatlonem a žiji si tak svůj sen, říká nejlepší český Ironman Vabroušek

Ironman je nejdelší triatlonovou disciplínou, které v České republice už řadu let kraluje jediný muž. Petru Vabrouškovi bude letos čtyřicet čtyři a v soutěžích už dvě dekády nepřestává triumfovat.

23.5.2017 v 15:45 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 204 | Diskuse

Stisk

Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

21.5.2017 v 15:00 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 102 | Diskuse

Stisk

Park na Moravském náměstí přenese lidi do minulosti

Park na Moravském náměstí bude až do října připomínat svoji podobu v různých historických etapách. V parku se objeví například rekonstrukce městských hradeb, sochy císaře Josefa II., Německého domu nebo sousoší komunisté.

21.5.2017 v 13:21 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jaroslav Mílek

Armáda a stát.

Chceš-li mít mír, musíš mít silnou armádu. Téměř všechny státy na světě mají svou armádu Mít armádu, lépe řečeno ozbrojený sbor způsobilý bránit státní svrchovanost, či územní celistvost, je jedním ze základních atributů státu.

31.8.2017 v 11:19 | Karma článku: 7.94 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ruth J. Weiniger

Píšu článek

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis

29.6.2017 v 14:17 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jaroslav Dittrich

V Brně hoří cirkus a ohrožuje město!

Tentokrát bych si dovolil začít můj článek krátkým pohledem do historie, leč pro město Brno a jeho polozelenou vládnoucí koalici je tento pohled aktuální a zároveň je důrazným varováním před jejím dalším působením na radnici.

26.6.2017 v 21:00 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 802 | Diskuse

Lucia Rien

Není už černá a bílá. Jen šedá.

. Už je to chvíle, kdy jsem byla přesvědčená o "pravdě" a realitě. Zrodilo se spoustu nových životů a spoustu toho zemřelo. Stejně, jako se ve mě probudila nekonečná láska. A bariéry slov a pocitů zmizely v zapomnění.

26.6.2017 v 15:31 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 2572 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1129

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.