Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovor: V Antarktidě se cítím bezpečněji než na ulici v Brně, říká studentka

14. 03. 2017 10:00:00
Na ostrově Jamese Rosse provozuje Masarykova univerzita už deset let polární stanici J. G. Mendela. Studenti doktorského studia se mohou zúčastnit expedice a přesvědčit se, že Antarktida neznamená jen nehostinnou zemi.

Brno – První skupina letošních vědců z brněnské Masarykovy univerzity je již přes týden zpátky z Antarktidy v Česku. Na ostrově Jamese Rosse zkoumala sedmnáctičlenná výprava například ledovce, mikroorganismy a klima. „Výhoda Antarktidy je, že pokud tam člověk zanechá nějaký měřicí přístroj, tak za rok ho tam určitě najde,“ říká studentka Přírodovědecké fakulty a účastnice expedice Michaela Kňažková.

Jak jste se na výpravu na stanici Johanna Gregora Mendela v Antarktidě připravovala?

Má příprava vyplývá z výběru tématu, které chci zpracovat jako svou disertační práci na doktorském studiu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Tím tématem jsou nivační procesy na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Nivace je termín pro destrukční činnosti sněhu. Jedna z podmínek pro dané téma byla strávit minimálně jednu sezónu v Antarktidě. Člověk tedy musí vědět, co chce v terénu dělat. Internet tu není, publikace s sebou nepotáhnete. Je třeba si ujasnit cíle a následně vytvořit nějaký plán, který je ovšem zčásti orientační, protože výzkum záleží na terénu a počasí.

Jaké fakulty jsou do programu zapojené?

Zapojena je hlavně Fakulta přírodovědecká. Pobyt na Antarktidě je hrazen z infrastrukturního projektu CzechPolar2, takže studenti si neplatí nic kromě vlastní výbavy. Naše expedice zahrnovala vědce z geografie, geologie a biologie, dále dva techniky a doktora. Magisterští studenti tam obvykle nejezdí, spíše zpracovávají data, která jim dovezou studenti starší. Mají ovšem možnost programu se zúčastnit, pokud se dostanou na doktorské studium a rozhodnou se zpracovávat téma týkající se Antarktidy. Stanice se snaží rozvíjet spolupráci i s jinými univerzitami včetně zahraničních institucí. Omezená je ovšem kapacita lůžek na základně. Těch je pouze dvacet a do budoucnosti se o navýšení neuvažuje. Nás bylo letos sedmnáct.

Kdy jste na výpravu odjeli a jak dlouho trvala?

Expedice vyrazila již 28. prosince. Přes Buenos Aires jsme přeletěli do Argentiny do města Rio Gallegos, kde jsme čekali na vojenské letadlo, které nás mělo přepravit na argentinskou základnu. Odsud jsme se měli vrtulníkem dostat na ostrov Jamese Rosse. Existují jen dvě cesty na ostrov. Buď vrtulníkem s Argentinci, nebo ledoborcem z Chile, kterým jela druhá skupina, která byla na ostrově dřív. Kvůli špatnému počasí musela první skupina, v níž jsem byla i já, čekat tři týdny, než se na ostrov dostala, což bylo nakonec až 20. ledna. Zpět jsme se vraceli 23. února.

Říkáte, že jste kvůli špatnému počasí museli čekat v Argentině. Jak to tedy bylo s počasím na Antarktidě?

Ostrov se nachází nad polárním kruhem, takže to není ta Antarktida v pravém slova smyslu, kde jsou běžné minus třicetistupňové teploty. Navíc jsme tam jeli v „létě“, takže převážnou část dne svítilo slunce. Někdy bylo dokonce až pět stupňů nad nulou. Zároveň je tam ale velice proměnlivé počasí. Několik dní nám pršelo, což není na Antarktidě úplně běžné. Těch dní bylo ale pár, zhruba asi tři.

Co jste na ostrově zkoumali?

V rámci expedice jsme byli rozděleni do skupin, v nichž jsme zkoumali rozdílné věci dle našeho zaměření. Rostlinní fyziologové dlouhodobě zkoumají lišejníky a předpokládá se, že letos nalezli až čtyři nové druhy. Mikrobiologové sbírali vzorky trusu tučňáků a vodu z jezer, ve kterých analyzovali přítomnost mikroorganismů. Dále také klimatologičtí výzkumníci, kteří zde mají meteorologické stanice a měří teplotu, rychlost větru a termální vlastnosti aktivní vrstvy permafrostu, to vše pak v průběhu let porovnávají.

Čemu konkrétně jste se tam věnovala vy?

Já jsem na ostrově byla za tým geografů a geomorfologie. Zkoumali jsme nivační procesy, které souvisejí s akumulacemi sněhu. Táním sněhu jsou postupně odnášeny částice materiálu a vytváří se specifické tvary reliéfu, takzvané nivační deprese. Ty jsme mapovali, popisovali jejich morfologii a zaměřovali pomocí GPS, dálkoměru a sklonoměru. Zároveň jsme odebrali vzorky regolitu, které jsme si dovezli do Brna.

Jsou pracovní podmínky v antarktickém terénu těžké?

Neřekla bych. V létě je tam krásně. Měli jsme tam tepleji než v Brně v zimě. Vodu jsme brali přímo z ledovce, ale museli jsme ji filtrovat od usazenin. Nemá v sobě žádné minerály, proto bylo potřeba doplňovat hořčík a multivitaminy, jinak hrozí, že chytnete křeče. V zimě je tu ovšem pusto. Nic se tu neděje, je tma, není voda, protože potoky netečou, ledovce jsou zamrzlé. Teploty se pohybují kolem minus třiceti.

Takže o život nešlo?

Ani zdaleka ne. Vše bylo zabezpečené. Myslím si, že je mnohem větší pravděpodobnost, že mě přejede v Brně auto, než že se mi něco stane v Antarktidě. Země je tam pustá, nikde ani živáčka, jde o čisté spojení s přírodou. Odpočinete si od shonu a každodenního stresu a naplno se věnujete výzkumu.

Domů jste se vrátila zhruba před týdnem. Co teď tedy následuje?

Nyní nás čeká v průběhu několika následujících měsíců práce v laboratořích. Budeme zkoumat například zrnitost materiálu, která se měří analytickými síty. Primárně nám jde o to, abychom zjistili, jakým tempem procesy pracují. Máme datované, kdy se daná oblast odlednila. Po ústupu ledovce začínají intenzivně působit procesy modelace reliéfu. Cílem je pak závěry publikovat v odborném časopise.

Kdy budou zhruba závěry výzkumu?

Sítování bohužel zabere hodně času, takže nás čeká mnoho práce. Nicméně v průběhu dubna se v Brně koná studentská konference, kde se budeme snažit prezentovat již nějaké výsledky.

Plánujete se někdy do Antarktidy vrátit?

Určitě ano. Začali jsme totiž u jezera Monolith monitorovat teploty půdy v okolí balvanů, u kterých dochází k třídění materiálu. V těchto místech se tvoří vytříděné pásy hornin vlivem rozpouštějícího se sněhu. Tento konkrétní proces chceme pochopit. Za dva roky se tam plánuji vrátit a pracovat s daty osobně opět na místě. Ověřím si a doplním znalosti, které k dopsání disertační práce potřebuji.

LENKA JEBÁČKOVÁ

Autor: Stisk | úterý 14.3.2017 10:00 | karma článku: 10.97 | přečteno: 460x

Další články blogera

Stisk

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

28.3.2017 v 15:08 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 633 | Diskuse

Stisk

Neohleduplní návštěvníci ničí silně ohrožené koniklece velkokvěté

Přírodní rezervace Kamenný vrch je každé jaro obsypaná tisíci květy konikleců velkokvětých. Ekologové uvádějí, že v lokalitě na kraji Brna s rozlohou dvanácti hektarů roste přes padesát tisíc těchto silně ohrožených květin.

28.3.2017 v 10:45 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 266 | Diskuse

Stisk

Slováci študujú na českých univerzitách, aby sa mali v živote čo najlepšie

Už po pár slovách, ktoré prehovorím, nasleduje väčšinou séria typických otázok, ktoré začínajú tým, či som zo Slovenska. Vždy mi je nakoniec položená otázka prečo študujem tu, v Česku. Je snáď samozrejmé prečo. Sú tu lepšie školy.

26.3.2017 v 12:23 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 804 | Diskuse

Stisk

Skauting rozvíjí dovedností, říká skautská výchovná poradkyně

Jednou za tři roky čeští skauti pořádají sněm, kde volí vedení organizace. Letos hlasovali ve Velkém Meziříčí čtvrtý březnový víkend. Při té příležitosti naše redaktorka mluvila se skautskou výchovnou poradkyní Hanou Oulehlovou.

26.3.2017 v 11:15 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 177 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jita Splítková

Technologie, které třesou a zatřesou světem …

Velkým hitem jsou polymery. Zajímají vědce i výrobce řadu let a dá se říct, že neustále dokáží překvapit.

28.3.2017 v 8:21 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 287 | Diskuse

Dana Tenzler

Vědci se chystají poprvé „vyfotografovat“ černou díru

Stáváme se právě svědkem splnění jednoho dávného snu astronomů. Jak vyfotografovat černou díru, objekt, který je nesmírně daleko a navíc z principu věci není vidět?

27.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 30.95 | Přečteno: 1591 | Diskuse

Petr Nejedlý

O jednom zimním týdnu a obnovitelných zdrojích v Německu

Elektroenergetika musí zajistit spolehlivé dodávky elektřiny i za nejnepříznivějších podmínek, které v případě obnovitelných zdrojů určují přírodní vlivy.

26.3.2017 v 14:08 | Karma článku: 32.97 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Libor Čermák

Jaká by mohla být technologie staveb, a to nejen tunelů, v budoucnosti?

K této úvaze mne přiměly legendy o údajných prastarých tunelech, které prý v podzemí spojují kontinenty po celé planetě. Jsou to sice jen pověsti, ale na inspiraci k možným technologiím budoucnosti to snad stojí

25.3.2017 v 6:13 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 387 |

Petr Bajnar

Matematika: ano či ne?

Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

24.3.2017 v 12:06 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 376 | Diskuse
Počet článků 2515 Celková karma 14.48 Průměrná čtenost 1130

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.