Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znalost matematiky v životě potřebujeme. Jenom sčítání a procenta nestačí

19. 03. 2017 17:45:01
Podle průzkumů matematická gramotnost českých studentů upadá. Problémem může být nedostatek dobrých kantorů, slabá hodinová dotace na školách, nebo neochota studentů věnovat matematice svůj čas a úsilí. Nevidí k tomu totiž důvod.

Zavedení povinné státní maturity z matematiky vyvolává vášně. Před časem Tomáš Feřtek, publicista věnující se vzdělávání, vyzval přívržence maturit z matematiky k zodpovězení trojice otázek. Jedna z nich zní: Jak povinná matematika zlepší vztah žáků k ní? Dotaz však vychází ze špatného předpokladu, že posláním maturitní zkoušky je náprava postoje studentů k její náplni, v tomto případě k neoblíbené matematice. „Jen těžko se můžete významně zlepšit v něčem, co nemáte rádi, čemu se aktivně vyhýbáte,“ argumentuje Feřtek. Jenže úkolem maturity není (nejen matematické) vzdělání popularizovat, nýbrž jej ověřovat a nastavit minimální úroveň, které musí absolventi dosáhnout, aby se jím mohli prokazovat.

Nechme stranou otázku, zda má být maturita z matematiky povinná či ne. Mnohem důležitější než samotná zkouška je totiž to, co jí předchází – výuka. Kvalita výuky matematiky je jedním z faktorů, které mají vliv na její neoblíbenost u dětí. Stěžejní roli zastává kantor, který se musí potýkat s nelehkým úkolem. Stojí před třídou třiceti dětí, z nichž někteří výklad pochopí na první dobrou bez větších potíží, jiní potřebují pro porozumění více času a procvičování, pro další zůstává probíraná látka španělskou vesnicí, cítí se ztracené, nevidí souvislosti a budují si k matematice odpor.

A od vyučujícího se očekává, že jako sochař dokáže z této nesourodé adolescentní tvárné hmoty díky několika pětačtyřicetiminutovkám týdně uplácat matematicky gramotné dospělé. Mezi učiteli jsou zajisté osobnosti, které jsou toho schopny. Pokud ale dále odchází studovat na pedagogické fakulty nejslabší třetina maturantů, bude těchto person ubývat.

Neházejme však veškerou vinu pouze na pedagogy. Sebelepší profesor nedonutí studenty naučit se matematiku, pokud sami nebudou chtít. Nalít jim vědomosti do hlavy nelze. Budoucí maturanti možná očekávají, že je studium nebude stát žádné úsilí. Není divu, že nemají matematiku rádi – musí u ní totiž přemýšlet a hledat souvislosti.

Daleko závažnější problém je současné nastavení společnosti, kdy se vytrácí hodnota vzdělání. Vědomosti ustupují kompetencím neboli takzvaným soft skills. Tradiční znalosti a dovednosti jsou oproti těmto „měkkým“ považovány za nepotřebné. Je matematika nepotřebná? Někteří studenti tvrdí, že učit se cokoliv nad rámec sčítání, násobení a procent je ztrátou času, jelikož znalost náročnějšího učiva po maturitě už nikdy nevyužijí. Nemohou se mýlit více.

Lidé s maturitním vysvědčením v kapse sice pravděpodobně netráví večery „aktivním“ propočítáváním kvadratických funkcí, opustili rutiny školního života. Spoustu toho, co v hodinách matematiky slyšeli, však využívají pasivně. Někdy stačí zapnout televizi a sledovat večerní zpravodajství. Výrazy jako „medián mezd“ nebo „růst geometrickou řadou“ nejsou ničím neobvyklým. Chápali bychom sdělení, pokud by nás s pojmy neseznámili ve škole? Uměli bychom číst v grafech volebních preferencí? Rozuměli bychom, co znamená „blbost na kvadrát", jadrný to výraz z vlastní mateřštiny? To, že některé znalosti nedokážeme zpeněžit, neznamená, že jsou nám k ničemu.

Dovolte mi i malou střelbu do vlastních řad. Žurnalistům je často vyčítáno, že neumějí pracovat s daty a špatně interpretují statistiky – nerozlišují procenta a procentní body, medián a průměr, natož korelaci a kauzalitu. Minimální požadované vzdělání řadových redaktorů je středoškolské s maturitou. Pokud necháme středoškoláky si myslet, že všestranná matematická gramotnost není užitečná, můžeme jim jejich neznalosti po maturitě vyčítat?

Matematika možná nikdy nebude oblíbená, ale vždy bude důležitá. Ne náhodou je číslo odpovědí na základní otázku Vesmíru, života a vůbec.

Rozhovor o maturitě z matematiky si můžete přečíst zde.

Dominika Vrbecká

Autor: Stisk | neděle 19.3.2017 17:45 | karma článku: 26.72 | přečteno: 811x

Další články blogera

Stisk

Formula student Dragon 7 je revoluční, říkají jeho konstruktéři

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytvořili pro rok 2017 již sedmou generaci formule, tentokrát s označením Dragon 7.

24.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 135 | Diskuse

Stisk

Živím se triatlonem a žiji si tak svůj sen, říká nejlepší český Ironman Vabroušek

Ironman je nejdelší triatlonovou disciplínou, které v České republice už řadu let kraluje jediný muž. Petru Vabrouškovi bude letos čtyřicet čtyři a v soutěžích už dvě dekády nepřestává triumfovat.

23.5.2017 v 15:45 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 202 | Diskuse

Stisk

Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

21.5.2017 v 15:00 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 100 | Diskuse

Stisk

Park na Moravském náměstí přenese lidi do minulosti

Park na Moravském náměstí bude až do října připomínat svoji podobu v různých historických etapách. V parku se objeví například rekonstrukce městských hradeb, sochy císaře Josefa II., Německého domu nebo sousoší komunisté.

21.5.2017 v 13:21 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.56 | Přečteno: 162 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.05 | Přečteno: 123 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 241 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 114 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 204 |
Počet článků 2572 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1128

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.