Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K zápisu už děti nemusí, básničku za ně nejspíš odříkají rodiče

7. 04. 2017 20:05:25
Zapisování budoucích prvňáčků je na většině základních škol v plném proudu. V mnoha případech však dítě k zápisu vůbec nedorazí a básničku tak za něj nejspíš odříkají rodiče.

Od pátečního rána se na většině škol koná zápis do prvních tříd. Na chodbách tak netrpělivě přešlapují rodiče, pochopitelně nervózní, jestli na jejich ratolest zbude ve vysněném institutu základního vzdělání místo. Zajímavější ale je, že mnozí s sebou zapomněli přibrat právě toho, od září školou povinného potomka, o kterého by u zápisu mělo jít především. Vlastně nezapomněli. Dcerky a synové totiž už k zápisu do první třídy chodit nemusí a vše můžou vyřídit rodiče samotní. Konečně, stejně jako v životě.

Celý systém zápisu do prvních tříd je veden, aby se budoucí prvňáčci hlavně nestresovali. Začalo to tím, že se už od dětí obvykle nevyžadují dříve povinné básničky, obrázky a zavázané boty. Ale konec, kdy děti k zápisu vůbec nebudou muset, jsem nečekal. Stačí, když se dostaví jejich rodiče a budou slavnostně přísahat na psí uši, že jejich dítě je schopné školní docházky. V případě nouze zarecituje básničku tatínek a schopnost orientovat se v prostoru a rozeznat zrakové vjemy, což jsou jedny z požadavků ministerstva školství na dítě školou povinné, prokáže maminka. Půjdeme-li dál tímto směrem, bude zde spousta dětí, které nebudou schopny řešit nové situace a problémy. Podstatné však je, že se tím nebudou stresovat. Budeme taková společnost v pohodě.

Trochu mne zarazilo, že veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová ve svých doporučeních rodičům vysvětluje a radí, že přítomnost dítěte na zápisu je právo, nikoliv povinnost. Promiňte mi, ale představit se učiteli a říct o sobě několik vět přeci nepovede u dítěte k nervovému zhroucení. A pokud ano, tak zkrátka není na školu připraveno a je třeba zvážit odklad o rok nebo jinou možnou variantu.

Nerad bych současné děti přeceňoval, ale aspoň z mé zkušenosti jsou to stále zvídavé bytosti, které mají chuť se učit novým věcem a být společenské. Navíc zápis do první třídy je vlastně přijetí do instituce, která bude děti, doufám, ve velké většině případů provázet dalších devět let jejich života. Bylo by tedy vhodné, aby věděly, do čeho jdou. Tím, že rodiče budou dítě neustále držet za svými ochranářskými zády a vyšlapou mu pohodlnou cestičku, ničeho nedosáhnou. To poté obvykle vede k takovým případům, kdy se kvůli špatným známkám chodí křičet na učitele, místo toho, aby se intenzivně zametalo před vlastním, často líným, prahem.

Oni učitelé to také nemají vždycky lehké. Jen si představte společnost, kde vás všichni mají za animátora dětských aktivit a zábavy, který je terčem nátlaku rodičů, aby jejich dítě dostalo lepší známku, přestože si ji nezaslouží. Hlavní je přece prospěch, a nikoli vědomosti. Časy, kdy za neznalost mohlo dítě, jsou pryč. Žijeme v době autoevaluace a vysokého vzdělání pro všechny. Vrcholem však je, když některé školy nutí učitele chodit na zápis v kostýmech berušek a šmoulů, které by dětem vizualizovaly přátelské prostředí školy. Je třeba si uvědomit, že škola nejsou jesle a učitel není animátor. Učitel by měl být mentorem, měl by se chovat přátelsky, měl by budit respekt a neměl by být muchomůrka.

Možná jsem staromódní. Možná by škola měla být plná učitelů v barevných kostýmech, kteří nesmí známkovat, ale jen oceňovat práci. Možná by rodiče měli razit cestu svým dětem, protože je to zvykem. Možná, že je zápis opravdu zcela zbytečná věc, která ve výsledku k ničemu není, protože dítě stejně do školy chodit musí. A možná bude svět lepší, když po něm budou běhat usměvaví lidé bez stresu, jejichž problémy řeší milující rodiče. Já si jen zkrátka myslím, že nebude.

Podle mě je potřeba dítě podrobovat přiměřené míře stresových situací, které ho připraví na život. Mělo by se naučit vyrovnávat s nespravedlností a s tím, že v životě vždy nevyjde vše, co si usmyslí. Převzít část zodpovědnosti a jednat sám za sebe. Jednoduše řečeno, jít k zápisu do první třídy a ukázat se jako sociální a myslící bytost, která nepotřebuje rodičovský štít.

Je třeba si také uvědomit a nebrat na lehkou váhu, že k zápisu a do první třídy jde každé dítě s určitými dispozicemi a talentem. V tomto okamžiku by ale rodiče těch slabších neměli brát útokem psychologické poradny, aby získali pro dítě co možná největší zvýhodnění. Naopak by měli naučit dítě pracovat tak, aby svou překážku překonávalo a snažilo se dostat na úroveň ostatních. Protože, co si budeme povídat, v životě bude dítěti k ničemu papír, že na všechno potřebuje dvakrát tolik času a plete se v počtech.

Nechci říct, že nastíněný systém funguje na všech základních školách a hold vzdávám těm, které si zachovávají zdravý rozum a berou žáky jako budoucí dospělé lidi, kteří v životě musí dělat těžká rozhodnutí. Jedná se přece o naši budoucnost. Ať už to společnost chce nebo ne, jednou budou o našich životech rozhodovat právě ti mladší a je na nás, abychom je připravovali. A zde své zamyšlení ukončím, protože mám zítra pracovní pohovor a musím poprosit rodiče, aby šli místo mě.

Autor: Adam Košir

Autor: Stisk | pátek 7.4.2017 20:05 | karma článku: 43.27 | přečteno: 7663x

Další články blogera

Stisk

Formula student Dragon 7 je revoluční, říkají jeho konstruktéři

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytvořili pro rok 2017 již sedmou generaci formule, tentokrát s označením Dragon 7.

24.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 135 | Diskuse

Stisk

Živím se triatlonem a žiji si tak svůj sen, říká nejlepší český Ironman Vabroušek

Ironman je nejdelší triatlonovou disciplínou, které v České republice už řadu let kraluje jediný muž. Petru Vabrouškovi bude letos čtyřicet čtyři a v soutěžích už dvě dekády nepřestává triumfovat.

23.5.2017 v 15:45 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 204 | Diskuse

Stisk

Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

21.5.2017 v 15:00 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 102 | Diskuse

Stisk

Park na Moravském náměstí přenese lidi do minulosti

Park na Moravském náměstí bude až do října připomínat svoji podobu v různých historických etapách. V parku se objeví například rekonstrukce městských hradeb, sochy císaře Josefa II., Německého domu nebo sousoší komunisté.

21.5.2017 v 13:21 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Iva Apanasenková

Tantrická oslava podzimní rovnodennosti

Většina si pod pojmem tantra představí sex. Při oslavě magické noci čekejte hry, rituály, svíčky, důvěru, masáže, zkoumání sebe i druhých. A také saxofon. Sami si určujete hranice, zda a kam druhé pustíte. Tuto noc se plní přání.

25.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Marek Trizuljak

S Bohem, Kacafírku

Herec Jan Tříska mi utkvěl v paměti od mládí díky roli Kacafírka ve stejnojmenné pohádkové veselohře (1966, režie Vlasta Janečková). A zůstal pak dlouho v mém povědomí poznamenaný obrazem postavy, kterou ztvárnil

25.9.2017 v 11:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo má potřebu stále otevírat křivdy z 2. světové války a z období po ní?

Sedmdesát dva let po válce, tedy v době, kdy nejmladšímu možnému, žijícímu, tehdy dospělému účastníkovi války musí být kolem devadesáti let, probíhal soudní spor mezi českou odnoží sudetoněmeckého landsmanšaftu a naším Senátem.

25.9.2017 v 11:02 | Karma článku: 5.99 | Přečteno: 113 | Diskuse

Pavla Temrová

Wifi, která projde zdí - máme se bát elektrosmogu?

V uplynulých dnech jsem zaregistrovala reklamu nejmenovaného telefonního operátora, který láká na mega silnou wifinu. Když se odprostím od toho, že wifi je super a umožňuje mi rychlý přístup k informacím, přichází velký otazník.

25.9.2017 v 8:30 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 345 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Umíš se postavit za svůj salám?

Sleduji pána přede mnou, jak si objednává. Klidné čekání ve frontě přeruší obří kýchnutí paní prodavačky. A co čert nechtěl - přímo mezi nakrájený paprikáš nakupujícího pána. Zpozorněl jsem a ...

25.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 403 | Diskuse
Počet článků 2572 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1129

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.