Bežná konfekcia v socializme bola žalostná, hovorí historička módy

9. 04. 2017 14:40:55
Zatiaľ čo sa oči väčšiny módnych nadšencov upierajú skôr na nové kolekcie a prehliadkové móla, Andrea Březinová sa v móde díva dozadu. Kurátorka Moravskej galérie sa v svojej práci zameriava na módne trendy dvadsiateho storočia.

Prečo ste sa rozhodli usporiadať prednášky o móde minulých storočí?

Máme veľkú zbierku odevov už od začiatku 19. storočia – od empírových šiat až po súčasnú módu. Zbierka módy sa však len zriedka prezentuje verejnosti. Je škoda, že mnoho z toho ešte návštevníci nevideli. Plánujeme ale stálu výstavu a dúfam, že tam bude trochu širší priestor pre módu.

Vy sama sa konkrétne venujete móde dvadsiateho storočia. Máte najobľúbenejšiu dekádu?

Pre mňa sú najzaujímavejšie dvadsiate roky. Prepojenie a vzájomná inšpirácia medzi maliarmi a módnymi návrhármi boli veľmi silné. Móda a surrealizmus je tiež veľmi zaujímavá téma. Vedela by som si predstaviť, že by som vtedy žila.

Ako celkovo vyzeralo dvadsiate storočie z hľadiska módy?

Bolo jedno z najpremenlivejších. Keď sa pozrieme na dejiny obliekania, zmeny prebiehali stále rýchlejšie. Od stredoveku do minulého storočia sa jednotlivé obdobia postupne skracovali. Dvadsiate storočie je obdobie neuveriteľných zlomov, revolučných zmien v móde a taktiež väčšej demokratizácie.

Ako to myslíte?

Odjakživa bola móda skôr záležitosťou aristokracie. V dvadsiatom storočí sa to zmenilo. Móda sa začala vyrábať priemyselne a konfekčne, a tak sa začala týkať čoraz väčšieho množstva ľudí. Bola oveľa prístupnejšia ako v prechádzajúcich storočiach, kedy bola určená len pre vyvolených.

Ovplyvnila v minulom storočí módu spoločenská situácia?

Politika a ekonomika s módou veľmi súvisia. Celý stav spoločnosti sa odráža v odeve.

Boli vtedy vidieť rozdiely v obliekaní medzi západným a východným svetom?

Áno, určite – kvôli tomu, že od päťdesiatych rokov v Československu a celom východnom bloku nielen do módy výrazne zasahovala komunistická ideológia. Bol to pre vládnucu vrstvu nástroj, ktorým mohli spoločnosť ovládať. Hovorili o tom, že už Paríž a kozmopolitná móda nebudú pre krajiny socialistického bloku inšpiračným vzorom, ale že si vytvoríme svoju módu, úplne odtrhnutú od svetového diania.

Podarilo sa to?

Sami museli po niekoľkých rokoch uznať, že to bol úplný nezmysel. Hlavný problém nebol v tom, že by sme nedokázali vymyslieť a ušiť rovnako dobré veci ako v západnej Európe. Problém bol v tom, že to, čo kvalitní dizajnéri vymysleli, nemalo vôbec náväznosť na výrobu. Nedostalo sa to k zákazníkom. Boli to kolekcie pre medzinárodné prehliadky a výstavy. Veľmi málokedy sa však dostali do masovej výroby. To, čo sa dalo kúpiť v obchode, teda bežná konfekcia, bolo úplne žalostné.

Môžu naopak módne trendy ovlyvniť spoločnosť?

Ťažko povedať. Možno majú moc ovlyvniť napríklad návrat k ekologickému spôsobu pestovania bavlny. Samozrejme, nie globálne – ľudia, ktorí za takéto niečo bojujú, budú stále v menšine. Predsa len je však aj na veľkých globálnych firmách vidieť, že si tieto trendy začínajú všímať. Zahŕňajú do svojich kolekcií aspoň niekoľko kúskov vyrobených týmto spôsobom. Snáď bude ich počet rásť.

Ovplyvňuje sa odievanie s inými druhmi umenia?

Určite, módni návrhári často pracujú s vplyvmi z voľného umenia. Napríklad zostavia kolekciu, ktorá priamo prenáša umelcove obrazy do odevov. Nie je to ale samozrejme len vyplv voľného umenia, ide aj o najrôznejšie technológie. Objavujú sa odevy vytlačené 3D tlačiarňou, vyrába sa z rôznych netextilných materiálov.

Vidíte u súčasných návrhárov inšpiráciu predcházajúcim storočím?

Nemyslím, že by to priamo bola inšpirácia štýlom. Vidím ale silnú inšpiráciu tradičnými ručnými textilnými technikami. Medzi mladými súčasnými návrhármi panuje dezilúzia. Majú negatívny pohľad na súčasný módny priemysel, na súčasnú rýchlu módu. Globálny módny priemysel chŕli tony a tony oblečenia, ktoré je veľmi nekvalitné, zameniteľné a neeticky vyrobené v ázijskych krajinách. Množstvo návrhárov na tento fakt poukazuje, snažia sa nasmerovať ľudí k pomalej móde, k väčšej skromnosti.

Ako to chcú urobiť?

Návratom k tradičnému remeslu, k pomalej ručnej výrobe. Veľa z návrhárov pracuje s modrotlačou či ručne vyrobenou čipkou, s látkami vyrobenými na tkáčskych stavoch. Ručné remeslo prežíva veľkú renesanciu. Ľudia sa znova vracajú k ručne pleteným svetrom, šatám. Je to návrat k niečomu, čo je vyrobené pomaly, náročne, a teda je to samozrejme aj drahšie. Človek si k tomu ale vytvorí vzťah, viac si toho váži. Také oblečnie je trvanlivejšie, kvalitnejšie. Dúfam, že sa nájde čím ďalej, tým viac ľudí, ktorí to ocenia viac než mať v skrini desať tričiek za päťdesiat korún.

Zaujíma ľudí história módy? Nie sú viac orientovaní na súčasné móla?

Myslím, že ich zaujíma – vždy, keď usporiadavame prednášky o histórii módy, sú veľmi dobre navštevované. Možno je práve skôr súčasná móda pre väčšinu ľudí trochu nezrozumiteľná.

Vedia ľudia, čo presne sa kedysi nosilo?

Predstavu si môže urobiť každý. Vychádza veľké množstvo kníh, ktoré o tom hovoria. Bohužiaľ, väčšinou sú povrchné, a tak si všímajú len tých najznámejších návrhárov a dokola opakujú klišé o jednotlivých desaťročiach. Ľuďom môžu dať akýsi náhľad aj historické filmy.

Sú presné?

Myslím, že v minulosti tvorcovia filmov oveľa viac študovali historické kostýmy. Viac sa snažili vytvoriť niečo, čo by bolo takmer totožné s reálnym oblečením z minulosti. Tímy kostymérov a poradcov boli pozornejšie. V súčasnej dobe sa zdá, že im stačí len povrchná napodobenina určitého štýlu. O divadelných kostýmoch ani nehovoriac. Neviem, čím to je, ale vyrobiť historický kostým je samozrejme veľmi nákladné a rozpočty sú obmedzené.

Odkiaľ získavate historické kúsky vy?

Tie najstaršie exponáty sú tu od vzniku Umeleckopriemyselného múzea v roku 1873, kedy do zbierky prišli zo svetovej výstavy vo Viedni prvé kúsky. Vtedy ale kurátorov múzea nezaujímala móda – zbierali najmä textil. Zaujímali ich kúsky výšiviek a krajok. Trvalo to až do nového storočia, kým ich začal zaujímať odev ako celok. Do tej doby historické oblečenie bežne rozstrihávali. Po roku 1900 však začali nakupovať odevy z celej Európy, najmä dámske. Po vzniku Moravskej galérie v 1961 sa k nám dostalo množstvo vecí aj z predajne starožtností, ktorá mala za socializmu priam povinnosť poskytovať štátnym inštitúciám to, čo si vyberú. Vtedy ešte nebol trhový systém, a tak sme nemali žiadnu konkurencu. Kurátori si mohli vyberať, čo chceli.

Ako je to v súčasnosti?

Veľa vecí dostávame prostredníctvom darov – ľudia majú ešte doma množstvo zaujímavého oblečenia po svojich babičkách. Ak je to v dobrom stave, zaujímavé a kvalitné, radi si to vezmeme.

Viažu sa k darovnaým kusom oblečenia aj nejaké príbehy?

Bohužiaľ už ľudia príbehy až tak nepoznajú. Ak je to naozaj starý rodinný odev, už sa s tým žiaden príbeh nespája. Je to viac-menej zabudnuté. Niekedy ale dostaneme k oblečeniu aj fotografiu osoby, ktorá oblečenie naozaj nosila. Týchto súkromných darov ale celkovo nie je toľko, koľko by sme si predstavovali.

Možno si to chcú nechať ako rodinné dedičstvo.

Niektorí určite. Ale mnoho ľudí staré textílie naopak odhadzuje. Vôbec si nie sú vedomí hodnoty, ktorú majú.

Andrea Březinová (1973) vyštudovala dejiny umenia a muzeológie na Masarykovej univerzite v Brne. Od roku 2010 pôsobí v Moravskej galérii ako kurátorka zbierky textilu a doplnkov, zameriava sa na design a trendy v odievaní v dvadsiatom storočí. Na Filozofickej fakulte Masarykovej univerzity prednáša dejiny umeleckopriemyselných múzeí a design 20. storočia.

Autor: Michaela Medveďová

Autor: Stisk Studentský deník | neděle 9.4.2017 14:40 | karma článku: 11.46 | přečteno: 620x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 157 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma článku: 7.73 | Přečteno: 149 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 131 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.69 | Přečteno: 593 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 528 | Diskuse
Počet článků 2823 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1116

Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...