Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Politolog Strmiska: Sartori postavil impozantní budovu, bydlet se v ní už ale nedá

13. 04. 2017 14:10:00
Italský politolog Giovanni Sartori, který byl známý svými kontroverzními názory, zemřel 4. dubna letošního roku. Definoval například pojmy jako slabé a silné volební systémy. O jeho přínosu a vlivu hovoří Maxmilián Strmiska.


Brno – Z typologie stranických a volebních systémů italského politologa Giovanni Sartoriho vychází mnoho zájemců o politiku již po desetiletí. Dnešní strany už ale nemají stejné vlastnosti jako ty, které popisoval. O tom, že je nutná jistá revize, hovoří politolog a profesor Masarykovy univerzity Maxmilián Strmiska. Jako znalec Sartoriho díla komentuje jeho přínos pro akademickou obec a také jeho kontroverzní názory

Sartori byl uznávanou osobou a jedním z předních evropských politologů. Své hlavní vědecké práce ale zveřejnil před několika lety. V čem spočíval jeho největší přínos v posledním období jeho života?

Sartori působil v minulých dvaceti letech spíše jako žurnalista komentující aktuální politické dění. Zejména poslední dobou byl italskou veřejností vnímán jako publicista s velkou akademickou prestiží. Vědecké práce, díky kterým získal pověst významného politologa, pocházejí z období od konce padesátých let do poloviny devadesátých let. Později převažují knihy esejistického charakteru.

Vyhraněné a nekorektně formulované názory byly pro Sartoriho typické. Jaké bylo jeho ideologické smýšlení?

Sartoriho lze označit, s ohledem na italský kontext, za pravostředového liberála. Říkal o sobě, že nikdy nebyl součástí pravice, přesněji řečeno neliberální pravice. Byl vyhraněným, sarkasticky se vyjadřujícím typem liberála.

Vyrůstal v době fašistické Itálie. Mělo to vliv na jeho zájem o politiku?

Určitě. On sám popisuje klíčové období ze svého mládí, kdy se skrýval v polozazděném pokoji ve Florencii, aby nebyl povolán do vojenské služby. Tam četl především filozofické spisy, což ho na dlouhou dobu ovlivnilo.

Měl jste možnost setkat se s ním osobně?

Byl jsem na jedné jeho přednášce. Já ho viděl na konci jeho aktivní akademické kariéry. Přednáška byla neobvyklá, ne každému to vyhovovalo. Nicméně Sartori je neopomenutelný pro každého, kdo se zabývá stranickými systémy.

Vám to vyhovovalo?

Mně to nevadilo. Sartori měl komplikované vztahy s kolegy i jinde. Nikde nešetřil ostrými výrazy. Myslím, že řada kolegů z akademického světa i politiků ho neměla příliš v oblibě. Někteří s jeho názory nesouhlasili a nemohli mu přijít na jméno. Na druhou stranu dosáhl, přinejmenším v politologické obci, uznání nejen od těch, kteří plně sdíleli jeho politickou orientaci.

Vy jste s jeho názory také někdy nesouhlasil.

Ano, ale nekomentoval jsem věci mimo obor politologie. Ostré spory vyvolával hlavně svými názory na krizi západní civilizace, roli islámu a své nejoblíbenější téma posledních let - přelidnění. V těchto tématech jsem jeho názory nesdílel, ale nepohoršovaly mě.

Berlusconi je šarlatán, Renzi je agresivní šarlatán

Jak Sartori vnímal současnou italskou politiku?

V době, kdy byl Matteo Renzi ministerským předsedou, o něm mluvil jako o agresivním šarlatánovi. Evidentně od začátku neměl rád ani Berlusconiho. Podle něj ale byl ve srovnání s Renzim šarlatánem méně hrozivým. Sartori netoužil po oblíbenosti u politiků ani kariéře. Díky tomu si udržel nadhled získal určitou svobodu nazývat věci způsobem, jaký mu osobně vyhovoval.

Zesměšňoval politiky?

Spíše si jich nevážil. Berlusconimu se ale skutečně vysmíval, on mu k tomu ovšem poskytoval dost důvodů. Podle něj Berlusconi vytvořil a provozoval jakousi formu sultanátu s harémem, kde si mohl dělat, co chtěl. Ani po odstavení Berlusconiho se kvalita vůdčích italských politiků podle Sartoriho výrazně nezlepšila. Ve svém posledním rozhovoru z února 2016 zmínil, že by všechny politiky poslal do Afriky.

A co populistické Hnutí pěti hvězdiček Beppe Grilla?

Tvrdil, že Itálie se stane pro svět směšnou, pokud vliv tohoto hnutí poroste. Vůči Grillovi byl ale celkem umírněný. Nemohl jej označit za šaška, jelikož Grillo sám sebe už takto prezentoval. Nicméně Hnutí pěti hvězdiček chápal jako produkt krize italské politiky.

Jaký měl vztah ke katolické církvi?

Katolickou církev neměl příliš v oblibě, ani její představitele. Některé papeže označil za chytráky a lišáky. Vadilo mu, že brání potratům. Podle něj odmítání kontroly porodnosti zhoršuje klíčový problém přelidnění.

Politici naslouchají spíše ekonomům než politologům

V roce 1993 se mu nepovedlo ovlivnit volební reformu v Itálii. O co přesně šlo?

Jednalo se o podobu výsledného volebního systému. Sartori navrhoval, aby byl v Itálii podobný jako ve Francii, tedy dvoukolový s určitými modifikacemi. To bylo, podle mého názoru, ze všech předložených návrhů nejlepší řešení. Hodně se angažoval, podepisoval petice, osobně telefonoval politikům, ale marně. Vůdčí politici mu nenaslouchali. Představovalo to pro něj důležitý bod a tento neúspěch patrně ovlivnil i jeho sarkastické postoje vůči nim. Zpětně se ukázalo, že ve věci reforem italského volebního systému měl skoro ve všem pravdu.

Mohl to brát jako osobní prohru?

Určitě to považoval za neúspěch a sžíralo ho to. Podle mě to ale nebylo neoprávněně, navrhoval nejvhodnější řešení pro situaci v Itálii. K tématu volebních systémů se pak nadále vracel. V posledních letech ale zdůrazňoval spíše globální krizi západního světa, což docela dobře rezonovalo s postoji nemalé části veřejnosti. Byl velkým kritikem smířlivosti vůči rostoucímu vlivu islámu.

Byl islamofob?

Tvrdil, že islám má v sobě teokratické poslání, které je neslučitelné s jeho chápáním západní liberální demokracie. K tématu multikulturalismu a masové migrace se také vyjadřoval. Propojoval to s globální krizí, jejiž jádrem bylo přelidnění. Sartoriho stanoviska byla i v těchto záležitostech často velmi vyhraněná, takže nebyla nouze o různorodé reakce, včetně těch radikálně odmítavých.

Viděl nějaké řešení této krize?

Sartori směřoval k chmurné vizi. Krize západní civilizace je podle něj nezvratná. Řešení přijde, ale nikoliv s dnešními politiky. Například Renzimu vyčítal právě to, že neřeší skutečné problémy a utíká před nimi.

Sartoriho odkaz je nutné přehodnotit

Souhlasíte s jeho přínosem pro akademiky?

Každý, kdo se zabývá stranickými systémy v evropském soudobém kontextu se s ním musí vyrovnat. To ale neznamená, že jeho výzkumy představují poslední horizont, kterého lze dosáhnout. Pro mě je Giovanni Sartori úctyhodnou postavou, nikoliv ale proto, že bych se s ním stoprocentně shodoval v názorech. Je autorem vynikajících politologických prací s nadstandardně promyšlenou argumentací a působivým analytickým vhledem. Je však třeba říct, že úroveň výzkumu stranicko-politických soustav před ním nebyla příliš vysoká. Zároveň je velmi obtížné navázat na to nejlepší z jeho odkazu.

Je v současnosti takový politolog, který by navázat dokázal?

Nikdo podobně významný v současnosti není, i když mnozí se o to pokouší. Začínají pracovat s pozměněnými předpoklady. Pod tlakem podoby dnešních politických stran a stranických systémů bude muset dojít k přehodnocení dosud převažujících schémat a tedy i Sartoriho odkazu. Je otázka, zda se v oboru takový člověk prosadí a získá patřičné uznání. Tohle se mi jeví jako výzva spíše pro mladší politologickou generaci.

Vy už se o to tedy nebudete pokoušet?

To jsem neřekl. Jsou zde naléhavé problémy a nelze se k nim otočit zády. Masové strany plní určité funkce, které ty dnešní neplní, jelikož - mimo jiné - nejsou masové. Je nutné o nich jinak uvažovat, což se ukázalo jako poměrně složité. Sartori postavil impozantní budovu, která je oceňována, ale bydlet se v ní nedá. Nemohl odpovědět na mnoho otázek, protože stále vycházel ze stejných předpokladů. Na všechno se díval očima pravostředového liberála a ti, kdo se s ním ztotožňují, by na otázky ohledně stranických systémů odpovídali stejným způsobem. Politologové, kteří do téhle skupiny nepatří, si je mohou pokládat jinak.

Jak na jeho úmrtí italská veřejnost reagovala?

Ve většině nekrologů se nepsalo o jeho vlivu na politologii a ani o jeho výzkumech. Nejvíce se zdůrazňovaly jeho výroky o šašcích a šarlatánech. Sartori si liboval v určitých vyjádřeních. Bylo připomenuto i to, jak v jednom rozhovoru uvedl, že si jeho kurz na Kolumbijské univerzitě zapsal Barack Obama. Vzápětí dodal, že Obama za moc nestojí, jelikož na jeho přednášky nechodil.

Maxmilián Strmiska

Narodil se v roce 1961 v Brně. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Stal se docentem v oboru politologie a později profesorem. Zaměřuje se na teorii politických stran, stranické systémy Kanady, Indie a jihoevropských zemí nebo na problematiku etnického či politicky motivovaného násilí. Je autorem mnoha článků v českých i zahraničních časopisech a sbornících. V současnosti se věnuje problematice transformací politických režimů a otázkám politologického pojetí procesů modernizace.

Klára Vašíčková

Autor: Stisk | čtvrtek 13.4.2017 14:10 | karma článku: 6.08 | přečteno: 240x

Další články blogera

Stisk

Formula student Dragon 7 je revoluční, říkají jeho konstruktéři

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytvořili pro rok 2017 již sedmou generaci formule, tentokrát s označením Dragon 7.

24.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 3.80 | Přečteno: 100 | Diskuse

Stisk

Živím se triatlonem a žiji si tak svůj sen, říká nejlepší český Ironman Vabroušek

Ironman je nejdelší triatlonovou disciplínou, které v České republice už řadu let kraluje jediný muž. Petru Vabrouškovi bude letos čtyřicet čtyři a v soutěžích už dvě dekády nepřestává triumfovat.

23.5.2017 v 15:45 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 141 | Diskuse

Stisk

Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

21.5.2017 v 15:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Stisk

Park na Moravském náměstí přenese lidi do minulosti

Park na Moravském náměstí bude až do října připomínat svoji podobu v různých historických etapách. V parku se objeví například rekonstrukce městských hradeb, sochy císaře Josefa II., Německého domu nebo sousoší komunisté.

21.5.2017 v 13:21 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 194 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Margit Balaštíková

Pane premiére, než skončíte, vysvětlete nám ....

Jak je to s kauzou Diag Human? Kdo to všechno zavinil, kdo bude potrestán, a kdo to zaplatí? Řeknete nám pravdu, ano?

26.5.2017 v 13:00 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1532 | Diskuse

Milan Šarapatka

Bártův Úsvit v pytli, aneb krysy opouštějí potápějící se loď

Preference hnutí Úsvit – Národní koalice se začínají limitně blížit nule a proto začíná hromadný úprk jeho poslanců.

26.5.2017 v 12:03 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 594 | Diskuse

Adam Mikulášek

Za vyškrtnutím Zimoly stál možná strach z voličů

Pokud budete mít vnitrostranického rebela v čele kandidátky nějakého kraje a vaše strana tam sklidí úspěch, můžete jej připsat na vrub celé strany a utěšovat se, že i bez onoho rebela by to nedopadlo hůř.

26.5.2017 v 10:30 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 518 | Diskuse

Libor Čermák

Benešovy dekrety jsou nadějí i pro budoucí Evropu

Poslední dobou mě rozčilují politici, co jezdí na srazy sudetských Němců, potomků těch, co museli po 2. sv. válce opustit Československo dle tzv. Benešových dektertů. Ale víte, že právě ty můžou být nadějí i pro současnou Evropu?

26.5.2017 v 9:51 | Karma článku: 31.45 | Přečteno: 813 |

Jan Dvořák

Nic si nevymýšlím, mám spolehlivé zdroje, ale o chystaném dvoj-prezidentství jsem netušil

Už několikrát jsem byl podezříván z toho, že v textech na tomto blogu se nedržím reality a vymýšlím si, čímž pak čtenáře přivádím v omyl a dopouštím se manipulativní dezinformace.

26.5.2017 v 9:48 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 2572 Celková karma 10.04 Průměrná čtenost 1121

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.