Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stávka řidičů aneb jiný kraj, jiné peníze

13. 04. 2017 21:23:17
Nespokojenost řidičů autobusů s výší mezd vyvrcholila 6. dubna, kdy stávkovali. Místo původně celorepublikového protestu se nakonec provoz zastavil ve čtyřech krajích.

Výše platů pro jednotlivé profese je otázka, která zaměstnává všechny vlády, včetně té současné. V minulosti řešily například požadavky učitelů či doktorů, kteří dokonce vyhrožovali hromadným úprkem do zahraničí. Obě tyto profese nakonec dostaly přidáno, proto nespokojenost v těchto oborech do jisté míry utichla. V současnosti jsou nejhlasitější odbory řidičů linkových autobusů, kteří dokonce minulý týden stávkovali. Chtěli tím ještě více upozornit na systémovou chybu, která způsobila, že v některých krajích jsou jejich platy nižší než v jiných.

Vyjednávání odborů s vládou o výši mezd řidičů začalo již v říjnu 2015. Odborářům se nelíbilo, že šoféři jezdí za 71 korun na hodinu a často musí pracovat až 350 hodin měsíčně. Za těchto téměř nedůstojných podmínek opravdu nejde vykonávat tak náročné a zodpovědné povolání. Největší problém spatřuji v podobě zákona o veřejných zakázkách. Kraje dlouhodobě upřednostňovaly při soutěžích o zajišťování dopravní obslužnosti pouze nejnižší cenu a podepisovaly desetileté obchodní smlouvy, které nepřipouštěly jakékoliv zvýšení platů dopravních zaměstnanců. Z jejich pozice je snaha zaplatit dopravcům co nejméně zcela logická. Představitelům krajů však nedošlo, že společnost se stále vyvíjí. Rostou i nároky na zaměstnance dopravních podniků, a tudíž je na místě, aby se nějakým způsobem zvýšil také jejich plat. Tomu však tyto dlouhodobě podepsané smlouvy zabraňují a dopravní firmy mají v kapse pádný argument, proč nemohou platy zvýšit.

Po téměř ročním dohadování se odborům povedlo vyjednat zvýšení minimální mzdy šoférů na 98 korun za hodinu jízdy a 88 korun na hodinu čekání. Vláda také nově schválila příplatek 6,60 Kč na hodinu za ztížené pracovní prostředí. Vládní nařízení vešlo v platnost 1. ledna tohoto roku a mělo vyřešit problém nízkých platů řidičů autobusů. Dalo by se říci, že problém byl tímto nařízením zdárně vyřešen. Odboráři dostanou přidáno, Sobotkova vláda se bude pyšnit dalším vyřešeným problémem a život půjde klidně dál. Uplynuly však tři měsíce a realita ukázala, že není tak růžová, jak si předseda vlády maloval. Podle vládního nařízení totiž měly být zvýšeny platy všech řidičů v celé republice, ale ve skutečnosti dostali přidáno jen v některých krajích.

Proč tomu tak je? Vysvětlení je velmi prosté. Vláda ani kraje nemají prostředky k tomu, aby zkontrolovaly, zda peníze k šoférům skutečně doputovaly. Tento systémový nedostatek způsobil, že v některých krajích řidiči opravdu dostali přidáno slíbenou částku a jejich protesty utichly. Jinde dostali řidiči pouze zlomek slíbených peněz. Odbory zase obvinily kraje z toho, že kvůli různým výkladům nařízení se v řadě krajů mzdy nezvýšily o očekávané tisícikoruny, ale maximálně o stokoruny, což situaci nijak neřeší. Neschopnost vlády a krajů zajistit řidičům peníze, na které mají podle zákona právo, je jen dalším smutným příkladem toho, že vláda i kraje absolutně podcenili realizaci nařízení. Teď se jen snaží zabránit požáru, který však už dávno hoří. Odborářům se už začalo neustálé přesvědčování premiéra Sobotky o nápravě zajídat a rozhodli se pro radikální krok, kterým chtěli jasně vyjádřit svoji nespokojenost.

Reakce veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat. Kraje i dopravní společnosti začaly odbory všemi různými prostředky přesvědčovat, aby od stávky upustily. Dokonce vyhrožovaly řidičům, že budou muset uhradit ušlý zisk. Je to poněkud radikální, protože šoféři pracovat chtějí, ale musí k tomu mít přijatelné podmínky. Navíc stávka nebyla jen nějakým silným gestem, ale poslední možností, jak upozornit na špatné platové podmínky řidičů. Plánovaný celorepublikový protest se postupně scvrkl na stávku ve čtyřech krajích – v Jihomoravském, Olomouckém, Ústeckém a Jihočeském. Přesto měl podle odborů smysl, protože stávka ukázala, že se řidiči nenechají zastrašit výhružkami. Ve zmíněných krajích byla proto v den stávky zastavena nebo výrazně omezena autobusová doprava a řada lidí tedy musela řešit, jak se dostane do práce či do školy. To se mnoha cestujícím nelíbilo a svůj vztek si vylili na řidičích, které označili za ubožáky, protože si berou jako rukojmí obyčejné lidi. Podobně argumentovali také představitelé postižených krajů či měst.

Netvrdím, že je tento argument zcela špatný, ale je třeba se na problém podívat také z druhého pohledu. Tato práce je podle mého názoru jednou z nejnáročnějších profesí vůbec, protože s sebou nese obrovskou zodpovědnost. Jeden můj známý, jehož otec je řidičem autobusu, často říkává: „Táta má při každé jízdě v ruce několik desítek samopalů a záleží jen na něm, jestli zmáčkne spoušť nebo ne“. To jen potvrzuje, že šoféři jsou při výkonu své profese pod velkým tlakem, protože stačí jedna chyba a stane se obrovské neštěstí. A ruku na srdce, ne každý se dokáže srovnat s tak velkou zodpovědností.

Žijeme v demokratické zemi, kde by měl mít každý člověk právo vyjádřit svoji nespojenost. Odboráři jen využívají práva, které jim dává samotná ústava. Navíc přistoupili ke stávce až jako ke krajnímu řešení, protože předtím více než rok trpělivě vyjednávali. Ať si o stávce myslíme cokoliv, musíme uznat, že to byl zcela legitimní krok, na který měli řidiči právo. Práce šoféra autobusů je velmi náročná a zodpovědná práce, která by měla být náležitě ohodnocena. Nespokojení a přepracovaní řidiči mohou dělat mnohem více chyb, jejichž důsledky budou smrtelné. Potom už nebude hlavním problémem výše platů, ale zbytečná ztráta mnoha lidských životů.

Stanislav Šindelka

Autor: Stisk | čtvrtek 13.4.2017 21:23 | karma článku: 14.02 | přečteno: 357x

Další články blogera

Stisk

Formula student Dragon 7 je revoluční, říkají jeho konstruktéři

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytvořili pro rok 2017 již sedmou generaci formule, tentokrát s označením Dragon 7.

24.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 135 | Diskuse

Stisk

Živím se triatlonem a žiji si tak svůj sen, říká nejlepší český Ironman Vabroušek

Ironman je nejdelší triatlonovou disciplínou, které v České republice už řadu let kraluje jediný muž. Petru Vabrouškovi bude letos čtyřicet čtyři a v soutěžích už dvě dekády nepřestává triumfovat.

23.5.2017 v 15:45 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 202 | Diskuse

Stisk

Podmínky pro herní průmysl se v Česku zlepšují, říká zakladatel iniciativy GameDev Area

O českém herním průmyslu jsme hovořili s Jakubem Bedecsem, zakladatelem iniciativy GameDev Area, která se snaží dostat tuzemské vývojáře mezi světovou špičku.

21.5.2017 v 15:00 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 100 | Diskuse

Stisk

Park na Moravském náměstí přenese lidi do minulosti

Park na Moravském náměstí bude až do října připomínat svoji podobu v různých historických etapách. V parku se objeví například rekonstrukce městských hradeb, sochy císaře Josefa II., Německého domu nebo sousoší komunisté.

21.5.2017 v 13:21 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 233 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Jaroslav Mílek

Armáda a stát.

Chceš-li mít mír, musíš mít silnou armádu. Téměř všechny státy na světě mají svou armádu Mít armádu, lépe řečeno ozbrojený sbor způsobilý bránit státní svrchovanost, či územní celistvost, je jedním ze základních atributů státu.

31.8.2017 v 11:19 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 164 | Diskuse

Ruth J. Weiniger

Píšu článek

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis

29.6.2017 v 14:17 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jaroslav Dittrich

V Brně hoří cirkus a ohrožuje město!

Tentokrát bych si dovolil začít můj článek krátkým pohledem do historie, leč pro město Brno a jeho polozelenou vládnoucí koalici je tento pohled aktuální a zároveň je důrazným varováním před jejím dalším působením na radnici.

26.6.2017 v 21:00 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 801 | Diskuse

Lucie Gavendová

Není už černá a bílá. Jen šedá.

. Už je to chvíle, kdy jsem byla přesvědčená o "pravdě" a realitě. Zrodilo se spoustu nových životů a spoustu toho zemřelo. Stejně, jako se ve mě probudila nekonečná láska. A bariéry slov a pocitů zmizely v zapomnění.

26.6.2017 v 15:31 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 2572 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1128

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.