Po čtvrt století může mít Česká republika světovou jedničku ve dvouhře. Karolína Plíšková má už řadu měsíců kvalitní výsledky a stále se blíží milníku, který českým tenistům dlouho unikal. Před sebou má jen dvě soupeřky.
Pouhých 1315 bodů. Tolik schází pětadvacetileté Karolíně Plíškové, aby stanula na vrcholu tenisového světa. Pět let po Petře Kvitové tak má český tenis další velkou šanci vidět na prvním místě žebříčku dvouhry jméno ze svých řad. Mimochodem, Kvitové tehdy chybělo zanedbatelných 200 bodů. Smůly už bylo dost a Česko bude mít v roce zakončeném šťastnou sedmičkou zase světovou jedničku.
Plíšková je aktuálně na třetím místě. Ztrácí necelých 1000 bodů na Serenu Williamsovou a jen o něco málo víc na Angelique Kerberovou. Zatímco Němka nemá příliš dobrou formu a čeká ji obhajoba obrovské porce bodů za finále Wimbledonu a triumf z US Open, pro Američanku žebříček není důležitý. Řeší pouze grandslamové turnaje. A i kdyby je vyhrála všechny, 8000 bodů na nejvyšší příčku nemusí stačit. Pro českou hráčku je to tedy ideální chvíle, vždyť zmíněná ztráta představuje titul z většího turnaje nebo finálovou účast na grandslamu. Od nové sezóny podává pod vedením Davida Kotyzy vyrovnané a kvalitní výkony. Dva turnaje vyhrála, dvakrát byla v semifinále, na Australian Open se probojovala do čtvrtfinále. Momentálně vévodí letošnímu pořadí (tzv. „Road to Singapore“). Ke stabilním výsledkům jistě přispělo i to, že se nově soustředí pouze na dvouhru. Zatímco loni měla ve čtyřhře touto dobou odehráno dvanáct utkání, letos pouze dvě.
Jaké přednosti Plíškové napomáhají? Pro začátek je to její vysoká postava. Dokáže ji skvěle využít, díky čemuž patří mezi nejlépe servírující hráčky na okruhu. Kromě toho má velmi tvrdé a jisté údery. Málokdy se stane, že by se „vyházela“, soupeřka ji musí přehrát. Tímto se velmi podobá argentinskému tenistovi Juanu Martínu del Potrovi. Naopak se zásadně liší od dvojnásobné wimbledonské vítězky Petry Kvitové. Ta má servis velmi nejistý a za zápas je schopná udělat neuvěřitelné množství zbytečných chyb i z forhendu a bekhendu. Spoleh je na ni snad jen ve Fed Cupu před početným domácím publikem. Plíšková je také daleko lepší deblistka. Loni se probojovala na Turnaj mistrů a v posledních dvou finále Fed Cupu zajistila České republice společně s Barborou Strýcovou trofej.
Psychika hraje v tenise zásadní roli. A Plíšková ji má skvělou. Vůbec poprvé zvládla velký tlak při předloňském Fed Cupu v Kanadě, kde bez tehdy největších hvězd Kvitové a Šafářové zvládla oba své zápasy. V listopadovém finále proti velmi silným Ruskám už to byla ona, kdo táhl český tým. Na konečné výhře se podílela ve dvouhře i ve čtyřhře. Mentální sílu ukázala i loni. Rozhodla se vynechat Olympijské hry v Riu a od řady fanoušků i expertů si vyslechla ostrou (místy až brutální) kritiku. Aby toho nebylo málo, probíral se i její vztah se „sporťákem“ Michalem Hrdličkou. Tenistka ale samozvaným expertům razantně odpověděla. Za přítomnosti svého přítele vyhrála velký turnaj v Cincinnati a na následném US Open došla přes obě sestry Williamsovy až do finále. A vlastně ani nevadilo, že ji tam zastavila tehdy suverénní Kerberová. Hlavní bylo, že konečně prolomila prokletí na grandslamových turnajích. Do té doby si zahrála celkem na osmnácti a ani jednou nepřešla přes třetí kolo.
Co aktuální světové trojce naopak škodí, je pohyb a horší kondička. Proto má problémy s „obranářkami“, jako jsou Radwańská nebo Wozniacká. Tato „achillova pata“ ale vůbec nevadí, protože všechna velká jména tenisové historie nějakou slabinu měla. I přes neuvěřitelné schopnosti a nekonečné výčty trofejí na Wikipedii jsou to stále „jen“ lidé. A právě legendy bílého sportu vidí v Plíškové budoucí vládkyni ženského tenisu. Ať už Martina Navrátilová nebo Andy Murray, který její vzestup odhadl už před více než dvěma lety.
Nyní nás čeká antuka, což je pro agresivně hrající Plíškovou nejméně oblíbený povrch. Nicméně i na něm má potenciál a získá důležité body. To hlavní přijde na travnatých turnajích, především Wimbledonu. Se svým servisem a tvrdými údery vytáhlá Češka nejslavnější turnaj světa ovládne a vystoupá na první místo žebříčku. Zároveň odmítne nepříjemnou nálepku „bez-grandslamové“ světové jedničky, která tíží například Dánku Wozniackou.
Marek Bartošík
