Šest let po přijímacích zkouškách na vysokou školu jsou jejich nejúspěšnější řešitelé nezadaní, touží po životě v zahraničí a mají magisterský titul. To vyplývá z výzkumu společnosti Scio.
Brno – Lepších výsledků v testech obecných studijních předpokladů v roce 2010 dosáhli ti, kteří byli v roce 2016 nezadaní a bezdětní. Souvislost mezi úspěchem u přijímacích zkoušek, studiem a životním stylem sledovali výzkumníci ze společnosti Scio. Prostřednictvím dotazníků zjišťovali tyto souvislosti u absolventů testů z roku 2010.
Šest let po testu žijí téměř tři pětiny respondentů s partnerem nebo partnerkou. S kamarády, spolužáky nebo sama žije čtvrtina dotazovaných. Podle specialisty na vztahy s veřejností Jáchyma Vintra byla tato skupina v testu úspěšnější. Respondenti žijící s rodiči prokázali průměrné výsledky.
Dotazovaní s magisterským titulem dosáhli v přijímacích zkouškách lepšího výsledku než ti, kteří získali bakalářský titul, nebo vysokou školu nedostudovali. Zatímco absolventi magisterského studia dosáhli průměrně pětasedmdesátého percentilu, bakaláři se pohybovali o deset percentilů níže.
Lepších výsledků dosáhli také ti, kteří v dotazníku uvedli, že by chtěli žít v cizině. Zatímco šestnáct procent dotázaných si přálo strávit v zahraničí několik let, na delší část života toužilo vycestovat pět procent a na celý život jedno procento respondentů. Podle Vintra platí, že čím vyšší úroveň studijních předpokladů člověk prokázal, tím delší dobu touží strávit v zahraničí.
Z výzkumu také vyplývá, že lidé, kteří někdy obdrželi prospěchové stipendium, byli úspěšnější už u přijímacích zkoušek. Vyšší úroveň studijních předpokladů ukázali i absolventi placených stáží při studiu.
V dotazníku odpovídalo 689 respondentů, podle Vintra má však výzkum své limity. „Vzorek není reprezentativní, neboť nám data poskytli zejména uchazeči, kteří v roce 2010 dosáhli nadprůměrných studijních výsledků,“ uvedl Vintr.
Na otázky týkající se životního stylu se výzkumníci ptali také u přijímacích testů v roce 2016. Z výsledků dotazníku například vyplynulo, že čím později chodí uchazeči o studium spát, tím lepších výsledků v testu dosáhli. Podle odborníka na vztahy s veřejností Štěpána Pudláka, který výzkum ve společnosti Scio organizoval, prokázali vyšší studijní předpoklady také uchazeči mající nejasné představy o budoucí práci. Čím častěji chodil student v maturitním ročníku do školy pozdě, tím bylo jeho skóre v testu lepší.
Dominika Sladká
