Chci pomáhat lidem a žít jako normální člověk, říká ukrajinský lékař žijící v Brně
Osm let studoval medicínu na Ukrajině, má za sebou tři roky praxe v nemocnici. Přestože jeho pracovní náplň strčila do kapsy rozvrh dvou českých lékařů najednou, výdělek sotva stačil na pronájem bytu a obživu na měsíc. Rozhodl se pracovat v České republice, aby jednou mohl založit rodinu a nemusel si dělat starosti o její přežití.
Proč chcete vykonávat povolání lékaře v cizině a ne na Ukrajině?
Na Ukrajině jsou ve zdravotnictví velmi špatné podmínky, ať už pro lékaře nebo pro pacienty. Lékaři jsou za velmi zodpovědnou práci, které předcházejí dlouhé roky studia a praxe, hodnoceni stejně, jako například dělníci. Pacienti běžně nemají dostatek peněz na zaplacení potřebných léků a menší nemocnice nedisponují nezbytným vybavením. V cizině chci pracovat, abych mohl pomáhat lidem, měl k tomu potřebné vybavení a byl ohodnocen tak, abych si mohl dovolit žít jako normální člověk.
Vybíral jste z více zemí?
Rozhodoval jsem se mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem.
Proč jste zvolil právě Českou republiku?
V České republice je v současné době nedostatek lékařů a poptávka po nich se zvyšuje. Navíc tady pracují moji přátelé. To je pro mě důležité, protože mi poradili se vším, s čím jsem potřeboval, od vyřízení dokumentů po věci, které je třeba znát. Jsou tu dobré podmínky pro zahraniční lékaře, ať už se jedná o nostrifikaci diplomu nebo povolení zde pracovat. Také kvůli platu, který je zde vyšší než na Slovensku a mnohonásobně vyšší než na Ukrajině. Důležitý pro mě při výběru byl i český jazyk, který je ukrajinštině velmi podobný. Doufal jsem, že studium jazyka proto bude snadnější než v jiných zemích.
Jaký mají lékaři na Ukrajině plat?
Měsíční mzda běžných lékařů se pohybuje kolem 100 eur, tedy přibližně 2500 korun. Jedná se o minimální mzdu na Ukrajině a tuto částku berou jak lékaři, tak například uklízečky. Specialisté ve velkých nemocnicích si vydělají více, ale základní plat mají stejný.
Čím je to dáno?
Lékařská vyšetření a zákroky nejsou na Ukrajině hrazena pojišťovnami, ale rovnou státem. Pro lidi je tedy lékařství na Ukrajině v podstatě zdarma. Existuje tam ovšem systém jakýchsi dobrovolných příspěvků ošetřujícímu lékaři. Pokud má lékař určitý věhlas, chodí k němu bohatí lidé a ti na příspěvcích nešetří. U běžných lékařů v menších nemocnicích to není tak obvyklé, už jen proto, že si lidé v malých městech nemohou takové příspěvky dovolit.
V jakém odvětví lékařství jste na Ukrajině pracoval?
Pracoval jsem jako praktický lékař pro přibližně 2000 dospělých a 500 dětí. Čtyřikrát týdně jsem po skončení ordinačních hodin měl do rána službu na pohotovosti. Navíc jsem měl na starost šest lůžek na interním oddělení. Práci na pohotovosti jsem vzal, abych si vydělal více peněz. Celkem jsem bral 200 eur měsíčně, nicméně za dvě práce.
Pokud jsou mzdy na Ukrajině skutečně tak nízké, jak je to se základními výdaji? Jsou ceny za bydlení a potraviny úměrné platům?
Měsíční pronájem bytu 2+1 ve středně velkém městě činí 100 až 150 eur měsíčně. U starých bytů v menších městech je to přibližně 60 eur. Ceny potravin jsou nižší než v Česku, ovšem ne o moc. Ze svých platů lidé stěží zvládnou zaplatit tyto dvě věci a o šetření peněz se jim často může jen zdát.
Jsou léky hrazeny státem, stejně jako vyšetření a zákroky?
Léky si každý člověk musí platit sám. Obecně je to velký problém, protože spousta lidí si je nemůže dovolit. Například léky na zápal plic vyjdou pacienta s běžným příjmem i na tři měsíční platy.
Jaké kroky jste pro budoucí práci lékaře v Česku již podnikl?
Nejprve jsem vyhledal kurz češtiny a přihlásil se na něj, jelikož znalost jazyka je pro práci v cizí zemi nezbytná. Musel jsem si zařídit studentské vízum, pojištění a prošel jsem na ambasádě pohovorem ohledně mé minulosti a mých úmyslů v Česku. Zkrátka jsem vyřizoval spoustu dokumentů.
Kolik musí mít člověk z Ukrajiny zaplatit, aby mohl v Česku studovat jazyk a později pracovat?
Kurz češtiny na VUT v Brně stoji 45 tisíc korun a vyřizování potřebných dokumentů 12 až 15 tisíc. Pro udělení studentského víza musí mít člověk na kartě alespoň 80 tisíc. Jsou tu ale další výdaje, například poplatky za nostrifikaci nebo aprobační zkoušky.
Co vás ještě čeká před tím, než tu budete moci pracovat?
Abych tady mohl být lékařem, musím mít uznaný diplom z univerzity, kterou jsem vystudoval, zažádat o pracovní vízum, mít povolení k výkonu zdravotnického povolání v Česku a zvládnout aprobační zkoušky. Ty se skládají ze tří částí. Jedná se o písemné testy z odborných znalostí, znalostí lékařského systému a legislativy. Druhá část je praktická pod odborným dohledem a třetí část zkoušky je ústní, která otestuje moje znalosti určitých problematik a moji schopnost o nich mluvit v českém jazyce. Momentálně jsem uprostřed kurzu češtiny, který chci dokončit, abych úspěšně složil zkoušky a abych při práci mohl s pacienty mluvit na přijatelné úrovni.
V čem kromě zdravotnictví je Česko jiné než Ukrajina?
Je to tu například mnohem čistější. Lidé po ulicích nerozhazují odpadky, protože je tu dostatek odpadkových košů. Moc se mi líbí zdejší architektura. Krásné budovy se nenacházejí pouze ve velkých městech, ale v podstatě všude. Na Ukrajině tomu tak není. Co se týče lidí, přijde mi, že k sobě navzájem mají mnohem větší úctu. Když člověk přijde do obchodu nebo k lékaři, nezapomene pozdravit, při odchodu poděkovat a rozloučit se. Na Ukrajině hodně lidí bere tyto služby jako samozřejmost a tak nemají potřebu chovat se slušně. Velmi příjemným překvapením pro mě v Česku byla veřejná doprava. Jsou tu pravidelné jízdní řády a není problém se kamkoliv dostat. V noci se ve městech nebojím o své bezpečí. Pomáhá tomu fakt, že tu jezdí spoustu policejních hlídek. Co se týče například supermarketů, nelíbí se mi, že tu skoro nejsou obchody s non-stop provozem. Na Ukrajině jich je mnohem více. Jeden z největších pozitivních rozdílů je ovšem stav silnic. V Česku jsou skvělé silnice, které nezdržují provoz. To je také důležité při převozu zraněných sanitkou. Špatné silnice na Ukrajině velmi brzdí provoz a tím často ohrožují život pacientů.
Serhii Syniuha se narodil v roce 1990 v ukrajinském městě Baštanka nedaleko Mykolajiva. Vystudoval obor praktický lékař na Záporožské státní lékařské univerzitě. V průběhu studií a po nich pracoval jako praktický lékař dospělých a dětí a internista. V současné době chodí na devítiměsíční kurz češtiny na VUT v Brně. V České republice chce pracovat jako praktický lékař.
Stanislav Vaculík
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube