V Maroku jsem z legrace vyměnil auto za dva velbloudy, vypráví mladý cestovatel
Loňské léto vzal Pavel Šafl se svým kamarádem auto a společně se vydali na nízkorozpočtovou cestu po severu Afriky. Několik týdnů jim trvalo, než z Brna dojeli přes Rakousko, Švýcarsko a Francii až na jih Španělska, odkud se trajektem dostali na černý kontinent. Cestovali pak všemi kouty Maroka, Alžírska a Tuniska, aby se po necelých třech měsících vrátili přes Itálii zpět do Evropy. Žalostné podmínky, ve kterých viděli žít mnohé místní obyvatele, jim změnily pohled na svět i vlastní hodnoty.
Rád cestujete spontánně. Měli jste alespoň na tuto cestu podrobnější itinerář, nebo jste se rozhodovali až za pochodu?
Limitovaly nás trajekty, takže plán jsme měli, ale jen velmi obecný. Seznam zajímavých míst byl až sekundární. Především jsme se snažili zjistit, jaká v které zemi potřebujeme povolení, dálniční známky, kde jsou mýtné brány a kde přístupné pláže, na kterých by se dalo v noci zastavit a ráno se osprchovat. A jestli je v daném státě vůbec legální spát v autě. Dohledávaní těchto informací o evropských zemích nebylo těžké, ale zjistit data z Tuniska, Maroka a Alžírska byl problém. Navíc nám to bylo k ničemu, protože se zákony si tam nikdo hlavu nedělá. Samozřejmě až na hranice, tam najednou funguje všechno.
Museli jste kromě přípravy trasy předem vyřídit něco speciálního?
Víza a očkování. Kamarád medik mi poslal výčet, co by si nechal naočkovat. Po zjištění cen jsem mu oznámil, aby to zkrátil minimálně na polovinu a řekl mi, na co mohu umřít s největší pravděpodobností. Po dlouhém ujišťování, že mě může zabít snad všechno, co se v Africe vyskytuje, jsem se nechal očkovat proti tetanu, hepatitidě a břišnímu tyfu. Víza jsme potřebovali jen do Alžírska, dostat je ale není snadné. Na internetu jsem proto našel lidi, kteří se za vás za pár dolarů zaručí na ambasádě. Poslal jsem peníze do Alžírska, aniž bych věděl komu, a jen doufal, že se to nějak zdárně vyřídí.
Cestování do takto vzdálených zemí se bezpochyby neobejde bez obtíží. Nastaly na vašich cestách větší komplikace?
Dvakrát nám vykradli auto. Poprvé v marockém Fesu. Vraceli jsme se z centra a už z dálky viděli rozbité okénko. Když vám v Česku někdo vykrade auto, zavoláte policii. V Maroku policie neumí anglicky, pravděpodobně by se s námi ani nebavila. A pokud ano, museli bychom kvůli tomu trávit několik dní na jednom místě, takže jsme to zavrhli. Přišli jsme o oblečení, peřinu, polštář, nějaké peníze, držáky na mobil, nabíječky a další elektroniku. Ale nejvíc nás štvalo to okno. Ne že by bylo drahé, ale v Maroku není úplně ideální spát bez okna.
Co jste tedy dělali?
Po hodině jsme našli servis, akorát opět nikdo neuměl anglicky. Jen jsme tedy ukázali na okno, načež se mechanik pustil do čtvrthodinového monologu. Arabština není zrovna moje ani kamarádova parketa, takže dodnes nevím, o čem mluvil (směje se). Pak odešel, odmítl nás pustit dovnitř a nám nezbývalo než sedět na zemi a čekat. Po čtyřech hodinách přijel jakýsi pán na kole a pod paží držel naše sklo. Já i kamarád jsme mezitím v sobě měli čtyři piva, tak jsme si u nich pomocí překladače domluvili nocleh na zemi v dílně. Stálo nás to dvě piva.
Jazykovou bariéru jste tedy celý čtvrtrok překonávali překladačem v mobilu?
Nic jako jazyková bariéra neexistuje, rukama nohama se člověk domluví vždy. Někdy až dodatečně, ale přece. Právě tak jsem zjistil, že velbloudí steak není vůbec špatný (směje se). Ne že bychom chtěli tolik experimentovat s místní kuchyní, ale psaná arabština vypadá jako vysypané koření na papíře, takže z jídelníčku jsme nevyčetli, co si vlastně dáváme. Nějak jsem pochopil, že to bude steak, ale ani za boha jsem netušil z čeho. Když nám to číšník přinesl, jen ukázal na velbloudy venku, usmál se od ucha k uchu a bylo jasno.
Jaké největší rozdíly jste vypozoroval mezi africkými státy a Českem, potažmo Evropou?
Počítal jsem s tím, že socioekonomické standardy budou v Africe nižší. Překvapilo mě však, jak moc se liší prostředí, ve kterém žijí místní a do kterého jezdí turisté. Sever každé země je plný luxusních rekreačních středisek a o pár desítek kilometrů níž je jenom bída, hlad a mnohdy i válka. Bylo šokující vidět na vlastní oči tu chudobu a každodenní boj o přežití.
Jaká byla bezpečnostní situace v těchto jižnějších oblastech mimo turistické destinace?
Než jsem dojel do Afriky, nevěděl jsem, že Maroko a Alžírsko mezi sebou mají už desítky let spory a že válka mezi nimi prakticky nikdy neskončila. Když jsme přejížděli z Maroka do Alžírska, pokazila se nám elektronika v autě. Auto prostě zahlásilo chybu a zastavilo. Marocko-alžírská hranice je to poslední místo, kde by člověk chtěl mít nějaký problém. Na obou stranách hlídkují chlapi se samopaly a vozidlo stojící uprostřed je samozřejmě podezřelé. Tak jsem v reálném životě konečně využil teoretické znalosti ze školy a dal to dohromady pomocí pár drátků a multimetru. Po třech hodinách jsme se konečně dostali na hranice, kde jsme další tři hodiny čekali, než nám zkontrolují papíry.
Co ze své tříměsíční cesty považujete za nejzajímavější zážitek?
Marockou poušť erg Šebbi a procházku po dunách. Na nedalekém trhu jsem dokonce vyměnil auto za dva velbloudy (směje se). Chtěli jsme se na nich jen projet, ale majitel za jejich půjčení požadoval šílené peníze. Zeptal jsem se ho, jestli nám ty velbloudy půjčuje, nebo prodává, protože tolik stojí moje auto. A on na to, že nám za to auto dva prodá. Já z legrace souhlasil. Šli jsme do jeho maringotky a až tam se mu snažili vysvětlit, že to měl být vtip. Bohužel neměl smysl pro humor.
Jak k vám, jakožto Evropanům, přistupovali místní obyvatelé?
Můj první dojem byl, že jsou Afričané laskaví a velmi ochotní. Zdálo se, že je zajímá Evropa a chtějí se s námi seznámit. Brzy jsme si ale uvědomili, že jsme pro ně jen chodící bílé peněženky. Maročané nám ovšem dali i spoustu užitečných informací. Ujistili nás, že policie se dá bez problémů uplatit, takže se nemusíme obtěžovat se sháněním dálničních známek. Také nám řekli, že v Maroku je trestné pít a převážet alkohol bez povolení, jinak nás okamžitě zavřou. Jako správní Moraváci jsme měli v kufru tři kartony piva a pět litrů slivovice, proto jsme hned za přístavem Tanger Med všechno poschovávali různě po autě.
Proč jste si vybral právě tyto země?
Odjakživa mé láká každý extrém, a tak jsem si chtěl dokázat, že přežiju Afriku. Znovu bych tam ale určitě nejel, protože nikdy nejezdím na stejná místa dvakrát. Příště bych zkusil jižnější africké státy. Bude to finančně náročnější, ale když chce člověk cestovat low-cost (s nízkými náklady, pozn. red.), cestu si najde.
Autorka: Anežka Schreibová
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube