Učitelé by měli být na sociálních sítích, říká češtinář
Velkým tématem jsou aktuálně maturity. Občas z různých míst zaznívá, že studenti dostanou zkoušku z dospělosti „zadarmo“. Je to podle vás pravda, nebo to mají naopak těžší?
Maturity jsem poslední rok řešil hodně. Moc nechápu studenty, kteří by chtěli jen úřední maturitu. Myslím si, že zas tak hrozné podmínky nemají. V didaktickém testu z češtiny musí splnit jen 44 procent, to opravdu není moc. A ten test objektivně není náročný. Drtivou většinu věcí by měli studenti zvládnout vyřešit selským rozumem, potřeba teoretických znalostí je naprosto minimální. I když nejsem žádný milovník testů, nevidím důvod, proč by se měl rušit. Samozřejmě úplně něco jiného je praktická zkouška, kde mohou učitelé klást na zkoušené žáky subjektivní nároky.
Letos maturanti nepíšou slohovou práci, navíc si mohou zvolit, jestli budou skládat ústní část zkoušky. Jak vnímáte tyto změny?
Pokud se něco mělo ulehčit, byla to právě ústní část nebo slohová práce. Ale nemyslím si, že byl dobrý nápad ji rušit. Mělo se maximálně zmírnit hodnocení nebo prodloužit čas. Protože i když člověk v posledním ročníku nechodí do školy, měl by být schopný napsat obstojný text.
Co šlo, případně ještě jde udělat ve školství v pandemii lépe?
To je hrozně komplikované. Vláda teď prakticky nemůže udělat rozhodnutí, které by podporovali všichni. Buď si popudí studenty nebo veřejnost. Je podle mě dobře, že prioritu dostala bezpečnost. Bohužel se ale distanční výuka nezvládla na všech školách. Neexistovala žádná kontrola a všechno bylo na učitelích. Někteří k výuce přistupovali hodně ledabyle. Určitě by se spousta věcí dala udělat lépe, spíše ale u konkrétních jednotlivců než v obecných řešeních.
Výuka musí bavit učitele i žáky
Co je potřeba dělat, aby výuka na dálku za něco stála?
V distanční výuce se dá dělat spousta věcí, které učitel normálně nemá k dispozici – například využívat různé grafické prvky, sdílené dokumenty a podobně. Ale chybí kontakt. Velkým problémem je, když si žáci nezapínají kamery. I když jim to řekneme, stejně si je polovina nezapne. A čím jsou žáci starší, tím méně to chtějí dělat. Což je pro mě hrozné, protože vidím dvacet siluet, a žádného člověka. Rád dělám v hodinách vtípky, často ale ani nevím, jestli na ně někdo reaguje.
Jak radíte svým studentům, aby distanční výuku zvládali lépe?
Je tam spousta faktorů. Osobně mi ta forma přijde celkem pohodová, žák ale musí projevit nějakou snahu. Ale je to i na kantorech. Například včera mi psala jedna studentka, že jejich paní učitelka vždycky po dvaceti minutách hodiny řekne: „Mě už to tady tak nebaví.“ To je pak těžké. A samozřejmě když se něco podobného děje i v normálních hodinách, je to ještě horší. Vždycky říkám, že výuka musí bavit učitele i žáky, jinak nikdy nebude tak efektivní, jak by mohla.
Jazykové profily sledují hlavně ženy
Loni na jaře jste začal na Instagram přidávat příspěvky o češtině, nedávno jste spustil web. Byla pandemie impulzem k této práci?
Už dříve jsem na sítě přidával krátké texty o češtině. Když začala karanténa, lidé mi psali, že by jich chtěli víc. Navíc se blížily přijímačky a maturity. Takže jsem váhal, jestli se mám zaměřit jenom na češtinu, nebo jestli ji mixovat s během. Což se nakonec stalo. Od konce loňského května připravuju kvízy a příspěvky na Instagram. Dále funguju na Twitteru a Facebooku. Dokonce jsem zkoušel i TikTok, ten mě ale moc nechytnul. Na webu chci nabízet webináře, klasické přednášky nebo třeba výstavy. Všechno by se mělo týkat popularizace češtiny nebo lingvistiky, aby si lidé uměli představit, co to lingvistika je. Sám jsem to nedovedl, dokud jsem ji nezačal studovat.
Kdo je skupinou, na kterou se snažíte cílit?
Snažím se psát své texty pro kohokoliv, koho zajímá čeština. Denně mi píšou různí lidé, možná dokonce více dospělí než žáci. Když jsem dělal první webinář, zhruba polovina účastníků byli studenti, zbytek starší lidé. A sledují mě především ženy. Zjistil jsem, že to tak je skoro u všech češtinářů. Zhruba osmdesát procent sledujících jazykových profilů tvoří ženy.
Jakým způsobem vytváříte své příspěvky?
Vymyslím grafiku, napíšu k ní pokud možno něco vtipného a do popisku přidám výklad. Chci být v rámci češtinářů na sítích jeden z náročnějších. Například kdybych kvízy dělal jednodušší, asi by nalákaly více lidí. Často to pozoruji u jiných profilů – lidé na ně přijdou, udělají si kvíz, mají v něm třeba jednu chybu a jsou spokojení. A napíšou: „Pojďte si vyzkoušet, jestli jste stejně dobří jako já!“ U mě většinou dopadnou strašně. Ale já si na té náročnosti zakládám.
Snažíte se češtinu dělat zábavnou. Pomohlo by její výuce, kdyby na sociálních sítích bylo více učitelů?
Určitě. Přesouvá se na ně stále více oblastí – firmy, školy nebo učitelé. Mezi mladými učiteli je podle mě minimum těch, kteří na sítích nejsou. U těch starších to je samozřejmě horší, občas nemají blízko k technice. Je to těžké – určitě by to pomohlo, ale nemůžeme to nikomu nakázat.
Chyby děláme všichni
Občas slyším názory, že čeština je příliš složitá a že by se měla zjednodušit. Existuje podle vás nějaká oblast, kde by to bylo možné?
Možná by šlo zjednodušit některá pravidla s velkými písmeny nebo uvolnit psaní čárek tam, kde nemění význam. Dále mě napadá třeba bychom a bysme. Kdyby obojí bylo uznáno jako spisovné, nikomu by to asi neublížilo. Horší je, když někdo navrhuje třeba zrušení rozdílu mezi i/y. Totálně by to změnilo podobu psané češtiny. Navíc by to devalvovalo všechno, co kdy vyšlo tištěně. Najednou by všechno bylo zastaralé. A další otázkou je, jak dlouho by trvalo, než bychom si všichni zvykli na to psát třeba jen měkké i. Nebo kolik by následovalo rozbrojů mezi generacemi. Myslím, že náš pravopis není tak šílený, abychom něco takového museli řešit.
Stává se, že někdy ujede chyba i vám?
Pořád. To se stává každému. Pokud píšu na klávesnici, je jich minimum, na počítači je totiž mnohem méně prostoru k chybovosti než na mobilu. Občas se ale překliknu nebo mi třeba vypadne mezera. Pravopisné chyby děláme všichni, gramatické málokdy, to spíš když mluvíme.
Jarmil VepřekPod přezdívkou Běžící češtinář se na sociálních sítích věnuje popularizaci češtiny. Vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v roce 2018 z ní získal doktorát. Pracuje jako korektor, mimo to se věnuje psaní učebnic a přípravě žáků na přijímací zkoušky ve společnosti Amos Brno. |
Autor: Daniela Krásenská
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube