Tranzice je jak maturita. Musíte něco dokazovat, tvrdí trans žena

Snad každé dítě má nějaký sen. Touží být třeba učitelem nebo popelářem. Lenka Králová na splnění toho svého čekala třicet osm let. Chtěla se stát ženou.

Že je něco jinak, věděla už od dětství. Pod postelí schovávala katalogy hraček, ve kterých si pak potají prohlížela panenky. Později si začala tajně oblékat šaty své matky. „Nevěděla jsem, co se děje. Přišla jsem si hrozně zvláštní. Měla jsem divné fantazie, o kterých se nikdo nesměl dozvědět. Styděla jsem se,“ přiznala Lenka.

V pozdějším věku se jí dařilo tyto myšlenky potlačovat hlavně díky svým partnerkám. Celý předchozí život měla dlouhodobé vztahy. Sama byla jen chvíli v devatenácti letech. „Už tehdy mě napadlo, že bych mohla být trans. Vzápětí jsem si ale našla přítelkyni a přikryla to pod pokličku,“ vysvětluje Lenka. Ve svých partnerkách se doslova vzhlížela, což sama přirovnává k dřívější náklonnosti k panenkám. Nebyla sice spokojená sama se sebou, ale byla šťastná, že má hezkou panenku.

Vše se ale změnilo, když se jí narodil před osmi lety syn. Ve vztahu mezi Lenkou a její tehdejší manželkou nastala krize. Opět se tak uchýlila ke svým představám a fantaziím o tom, jaké by to bylo, stát se ženou. Tajně si kupovala a zkoušela dámské šaty, které pak schovávala v tajných skrýších po bytě.

Stres a život v neustálé lži Lenka nakonec nevydržela a přiznala se dvěma kamarádkám. „Začaly se ke mně chovat jako k jedné z nich, i když jsem byla fousatej chlap. Najednou to nebyla jen hra a já si naplno uvědomila své ženství. Už to nešlo vzít zpátky,“ tvrdí Lenka.

S pravdou ven

Pak přišel coming out. Jednoho dne přišla do práce, při společné snídani se postavila a ještě jako vousatý muž všem oznámila, že se cítí jako žena a chce se jí stát. Kolegové to bez problému přijali. Stejně tak její rodiče. „Pro ně to bylo nové a nějakým způsobem určitě těžké. Berou mě ale takovou, jaká jsem. Tenkrát běžel v televizi seriál Most, kde se objevuje i postava trans ženy. To asi dost pomohlo,“ směje se Lenka.

Ještě před tranzicí sdělila své rozhodnutí necelým třem stům známých. „Byla jsem extrovert a chtěla jsem to osobně říct všem, se kterými přicházím do kontaktu,“ vysvětluje Lenka. Měla štěstí. Reakce okolí byly pozitivní, nikdo ze známých ji neodsoudil.

Nejtěžší nakonec bylo přiznání se manželce. Zde se Lenka setkala s naprostým nesouhlasem. Partnerka odmítala návštěvu a pomoc poradny či jakoukoliv diskuzi. Manželství se po patnácti letech rozpadlo. „Tohle byl jediný problém, který tranzice přinesla. Zato ale problém s velkým P,“ přiznává Lenka, která si díky rozvodu podle svých slov sáhla na úplné dno.

Cesta ke správné identitě

Hned na začátku přeměny se ovšem objevila další komplikace. Lenka musela na schůzku se sexuologem čekat půl roku, jelikož v Česku je jich zoufalý nedostatek. Toto čekání pro ni bylo příliš dlouhé, a tak ještě s mužskými rysy začala nosit make-up, doplňky, a nakonec i dámské oblečení.

Po první návštěvě sexuologické poradny byla poslána na vyšetření na edokrinologii, aby zjistila, zda je její tělo schopno unést zátěž hormonální terapie. Nakonec absolvovala i psychologické vyšetření, které je problematické tím, že pacient při ní dostává velmi intimní otázky. Lenka je často považovala za neadekvátní. „Tenhle posudek je pouze sexuologicky zaměřený, avšak u trans lidí nejde o sexuologický problém. Sex s naší situací souvisí asi tak, jako souvisí s životem každého jiného člověka,“ tvrdí Lenka.

Lence bylo v době, kdy procházela přeměnou, třicet osm let. Byla sebevědomá a psychologické vyšetření se jí tedy nijak výrazně nedotklo. Má ale několik známých, pro které bylo traumatizující. Návštěvu psychologa přirovnala k maturitní zkoušce. „Musíte dokázat, že cítíte to, co cítíte, a jste tím, kým jste,“ říká Lenka. Podle jejího názoru by dospělý svéprávný člověk mohl pouze podepsat informovaný souhlas a hormonální léčbu podstoupit bez psychologických posudků.

V Lenčině případě nakonec proběhlo vše hladce a za dva měsíce od první schůzky se sexuologem už držela v ruce recept na hormony. Díky nim se jí změnilo rozložení tuku v těle, začala jí růst prsa, boky. Vytvořily se ženské rysy v obličeji, ustoupily kouty. Lenka však zdůrazňuje, že změna je vždy velmi individuální. Téměř vždy prý ale hormony způsobí neplodnost.

Důležitým momentem tranzice, kterého však ne všichni dosáhnou, je tzv. passing neboli stav, kdy se rysy obličeje a stavba těla výrazně změní a cizí lidé už nepoznají, že je dotyčná osoba trans. Ten je ovšem v naší společnosti důležitý hlavně pro běžné každodenní záležitosti, jako je čekání ve frontě na toaletu nebo zkoušení oblečení v kabince. Lenka si myslela, že takového stavu nikdy nedosáhne, jelikož s přeměnou začala až v pozdějším věku. Čím později totiž k přeměně dochází, tím mohou být výsledky horší a očekávání nenaplněna. Po půl roce hormonální léčby se však dočkala.

Poslední krokem bývá operace. Tu však Lenka zatím neplánuje. Zároveň přiznává, že se jí i trochu bojí, jelikož tyto zákroky jsou opravdu velmi náročné. „Já chtěla hlavně ženský obličej, který jsem díky hormonům získala. Nepotřebuju velká prsa a je mi jedno, co mám mezi nohama,“ vysvětluje Lenka. Ženství je pro ni především stavem mysli.

Slasti a strasti internetu

Když se Lenka pro změnu pohlaví rozhodla, neznala nikoho, kdo by byl v podobné situaci. Díky hormonům přišly emoční změny. Rozpadlo se jí manželství, přišla o domov a prožívala těžké deprese. To vše ji přimělo k návštěvě podpůrné skupiny organizace Transparent, která bojuje nejen za práva transgender, ale i nebinárních osob. Začala se zapojovat do komunity. Nyní dokonce pracuje ve vedení výboru tohoto spolku.

Rozhodla se pomáhat i sama. Příští měsíc to bude rok od chvíle, kdy natočila první video a zveřejnila jej na svém kanálu V Tranzu, kde se této tematice věnuje. „Každý týden dostávám desítky reakcí od cizích lidí, kteří mi píší, jak moc jim ta videa pomáhají. A právě proto mi to dává takový smysl,“ říká Lenka.

Internet je ale zároveň jediné místo, kde se setkala s odporem vůči jejímu rozhodnutí stát se ženou. „Do očí mi nikdo nic neřekl. Žiji asi v nějaké bublině, kde to nikomu nevadí. Komentáře u mých rozhovorů do médií jsou ale šílené,“ tvrdí Lenka. Má pocit, že Češi jsou rozdělení na dva tábory - na odpůrce a příznivce odlišností. Dodává však, že nejde jen o naši společnost, ale o celosvětový fenomén.

Lenka Králová

Lenka Králová (40) je trans žena. Narodila se v mužském těle, ale cítila se být ženou. Tou se stala až po třiceti sedmi letech. Nyní již téměř rok provozuje vlastní youtube kanál V Tranzu, který je zaměřen právě na transgender tematiku.

Barbora Dohnalová