Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Brno - "Na dvadsiatyštvrtý február nikdy nezabudnem," otvára svoj príbeh Svitlana. Spomína, ako sa zobudila na explózie. Doma, v Kyjeve, bola s dvoma deťmi aj mužom.
Dostala obrovský strach a začala panikáriť. V prvých momentoch zapla naraz televíziu, rádio a počítač, aby sa aspoň niekde dostala k zprávam. Jej manžel zavolal políciu. Opísal im zvuky, ktoré ich nad ránom prebudili.
"Odpovedali mu tým, že už mali viac týchto telefonátov, a že tiež počuli explóziu. Sami však nevedeli, čo sa deje," hovorí botanička.
Vo chvíli, keď jej manžel zložil telefón, ho poprosila, aby už nevolal iným zdrojom. Našla na internete, čo sa stalo. "Vojna je tu," povedala manželovi. Nevedeli, čo majú robiť. Boli zmätení. "Nevedeli sme či máme zostať v Kyjeve, alebo odísť. Počuli sme, že bomby sú všade na Ukrajine. Cez okná sme videli lietadlá a helikoptéry. Deti boli veľmi vystrašené," spomína.
Chcela zostať
Ten deň strávili v kúpeľni. Považovali to za najbezpečnejšie miesto ich bytu. Na noc sa presunuli do podzemného metra. "Veľa ľudí tam spalo spolu s nami. Strávili sme tam prvé dva dni. Rozhodnutie odísť padlo veľmi spontánne," opisuje.
Svitlana nechcela opustiť Ukrajinu. Veľmi by tam chcela byť. "V jednom momente som si však uvedomila, že na Ukrajine nie je ani jedno bezpečné miesto. Chceli sme čakať, kým vojna skončí. Ale keď sme počuli, že padajú bomby aj v západnej časti Ukrajiny, ako napríklad Ľvov či Ivanov, tak sme sa rozhodli, že všade sme v nebezpečí. Išlo mi najmä o deti. Keby sa mám rozhodovať a starať sama o seba, je to úplne o niečom inom," konštatuje.
Zbalili si doklady, lieky a oblečenie na jeden deň do jedného ruksaku. "Celý náš život som zbalila do jedného ruksaku. Potrebovala som byť mobilná. Dokonca som svoj pracovný laptop nechala doma kvôli flexibilite," dodáva. Takto nemusela strážiť svoje veci, mohla mať oči len pre svoje deti.
Osemročnej dcére a šesťročnému synovi povedala Svitlana pravdu o tom, že prišla vojna do ich krajiny. "Spätne uvažuje, že im to mohla podať cez nejakú hru. Ale ktorá hra má takéto kruté pravidlá," vysvetľuje. Nezostávalo jej nič iné, len priznať pravdu. Deti na ňu mali veľa otázok. Na niektoré sama nevedela odpoveď. Ale nechcela im nič tajiť.
Cez hranicu pešo
Cestovali niekoľko dní. V prvé dni bolo náročné sa dostať na západ krajiny. Evakuačné vlaky, ktoré prevážali ľudí zadarmo začali fungovať až po týždni vojny. Svitlana s deťmi si mali kúpiť lístok. Avšak lístky už boli vypredané. Podarilo sa im uprosiť vlakového sprievodcu, aby ich aj napriek tomu pustil dnu. Vlak bol plný detí a žien, ktoré išli do Užhorodu, alebo do zahraničia.
S deťmi sa zastavili na pár dní v obci Chmelnickij. Potrebovali prestávku si oddýchnuť. Neskôr sa dostali do Užhorodu. Hranicu so Slovenskom prekročili pešo. "Kráčali sme päť kilometrov a zabralo nám to päť hodín. Ľudia stáli v dlhej rade, ktorá sa posúvala pomaly," opisuje.
Veľmi im pomohla katedra botaniky a zoológie. Zorganizovali ich presun. "Väčšina ľudí nevedela, kam smerujú ich ďalšie kroky a čo budú robiť v zahraničí," spomína. Pre Svitlanu s deťmi to bolo jednoduchšie. Keď začala vojna, veľa vedeckých inštitúcií zo sveta ponúkla Ukrajincom prácu.
Rozhodla sa ísť do Brna. Bolo to pre ňu najjednoduchšie. Brno nie je ďaleko od Ukrajiny, už tu chvíľu pracovala a poznala mesto. "Keď máte dve deti, je sťahovanie samé o sebe veľký stres. Chcela som si to uľahčiť aspoň tým, že pôjdem na miesto, ktoré mi je známe," hovorí botanička. Už dlhšie predtým rozmýšľala, že by sa do Brna chcela ešte raz vrátiť. Ale nenapadlo jej, že by sa to stalo takouto šialenou cestou.
Svitlanin manžel, tiež botanik, zostal na Ukrajine. "V dobe, keď som s deťmi opúšťala Ukrajinu, mohli odísť aj muži. Bolo to jeho vlastné rozhodnutie, že zostal. Bol presvedčený, že musí stáť za Ukrajinou," zťažka sa nadychuje. Jeho rozhodnutie spolu prediskutovali a Svitlana si myslí, že sa rozhodol správne. "Zatiaľ nemal v ruke žiadnu zbraň. Ale mnoho našich vedeckých kolegov už sú vyzbrojení v armáde," dopĺňa. Na Ukrajine existuje pravidlo, že ak ste doktoranti a vedci nemôžete ísť do armády. "Ale on je pripravený a chce ísť bojovať. Čaká kým ho vezmú," uzatvára časť o svojej láske.
Prvé dni v Česku prespali v byte u kolegov. Chvíľu na to im jeden Svitlanin kolega dal tip na byt, v ktorom teraz bývajú.
Mentálna podpora od Čechov pomáha
"Začiatok v práci bol jednoduchší, ako som si to vedela predstaviť. Veľmi mi pomohla podpora od Čechov. Nielen pri hľadaní ubytovania alebo práce. No najmä nás, Ukrajincov, podporujú mentálne. Moji kolegovia sú veľmi priateľský. Máme rozbehnuté spoločné projekty, kde si zdieľame dáta, chodíme na rovnaké konferencie," teší sa.
Svitlanine deti teraz v Česku chodia do školy a škôlky. Dcéra najskôr navštevovala triedu pre ukrajinské deti, kde sa prvé dni učili v ukrajinčine. Ale postupne sa začali učiť po česky, aby ich mohli presunúť za českými deťmi. Pretože tá ukrajinská trieda bola zložená z detí od šesť do pätnásť rokov. "Najskôr bola dcéra vystrašená, ale teraz vyzerá byť celkom spokojná. Ja zatiaľ Česky nehovorím. Ale skúšam sa učiť s dcérou," spokojne hovorí Svitlana.
Jediná vec, o ktorej Svitlana nedokázala rozprávať, sú pocity z obrázkov, ktoré vidí od svojich známych či v správach. A vôbec nechápe ľudí, ktorí tým obrázkom neveria. "V dvadsiatom prvom storčí si asi nevedia predstaviť také zverstvá. Ľudia nechcú vidieť, že je tu vojna a krutosť. Táto vojna musí skončiť, čo najskôr ako to bude možné. Opakujem, táto vojna musí skončiť," uzatvára.
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
Stisk Studentský deník
Rozhovor: Rusko vede s Ukrajinou válku nejen zbraněmi, ale i dezinformacemi
Když se jednadvacetiletý student Masarykovy univerzity Juraj Foltín dozvěděl, že může jet pomáhat na slovensko-ukrajinské hranice, ani chvíli neváhal a s dalšími čtyřmi spolužáky vyrazil.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube