Naboso je občanské sdružení, které vzniklo v březnu tohoto roku. „Sdružujeme mladé lidi s láskou k turistice,“ představil Naboso Pavel Eichler, jeden ze zakladatelů občanského sdružení.Pro zájemce, ale i pro sebe samé, připravují organizátoři outdoorové aktivity – pěšky, na kole, na bruslích..

Mimo jiné teď rozjeli novou činnost a tou je setkávání amatérských cestovatelů. Děje se tak v Klubu cestovatelů v Arabské a indické restauraci s čajovnou na Veleslavínově ulici v Králově Poli. Pravidelně první pondělí v měsíci popovídá pozvaný host v útulné čajovně restaurace o svých cestách, zážitcích a kultuře dané země, kterou navštívil.

První, který přijal pozvání organizačního týmu Naboso, byl cestovatel Mario. Do sedmi let vyrůstal v Rumunsku, ale jeho domovem se stala Morava. Do země známé především kvůli literární postavě Draculy se ale pravidelně od roku 2002 vrací. Po nejvíce pak do části, která se rozkládá mezi městy Hunedoara a Sibiu. V tomto páse se nachází podle Maria nazvané „Bačovské hory“. Pokud byste se podívali do mapy, zjistíte, že v této oblasti leží pohoří Šurean, Lotrul či Cindrel. „Jsou to takové naše Beskydy,“ přirovnává Mario povahu pohoří.

Již název napovídá, že na cestách tímto pohořím máte možnost potkat několik bačů, kteří se svým dobytkem vyráží na léto do hor. Na rozdíl od „profláklých“ rumunských pohoří jako je například Retezat, kde jsou čeští turisté jako doma, na Šureanu narazíte především na domorodce. Proto je výhodu před cestou do této části Rumunska se naučit alespoň pár základních slovíček rumunštiny. Máte pak větší možnost si u bačů koupit nějaký sýr či cuiku – pálenku a rádi vás pohostí ve svých salaších. Oblast, která byla v minulosti centrem dácké říše, jedné z nejvýznamnějších kapitol rumunské historie, si uchovává podle Maria svou malebnost. Zájezdy cestovních kanceláří ji prozatím neobjevily.

O problému turistického ruchu v neporušené přírodě - rozvíjet či zachovat původní prostředí se uvažuje nejenom v souvislosti se Šureanem. Také další oblasti Rumunska jsou stále nedotčené, ale záleží na turistech a prioritách cestovních kanceláří, jestli je obsadí. Mapy, konkrétně tohoto místa jsou celkem snadno dostupné, turistické značení se oproti minulosti taky hodně zlepšilo, nástup na pohoří podle Maria není problematický.

Jestli se v podobné situaci nacházejí také nějaké oblasti Kyrgystánu, se dá zjistit na příštím setkání cestovatelů. Právě země uprostřed Asie bude dalším zajímavým místem, kam se návštěvníci mohou alespoň prostřednictvím fotografií a videa podívat příští měsíc.

 

Romana Matuštíková