Pěvecký sbor Masarykovy univerzity včera v plném koncertním sále u Milosrdných bratří v Brně oslavil páté narozeniny. Nuda to rozhodně nebyla. Ačkoli je sbor na profesionální úrovni, vládla přátelská a uvolněná atmosféra. Dokazovalo to i oblečení publika. Mnozí si očividně nedělali hlavu s tím, co si vzít na sebe, a slavnostní róbu nechali doma.
Krátce po půl osmé nastupují první sboristky v červeném stejnokroji a za nimi sboristé v klasických černých oblecích. Sbor a s ním celý sál čeká ještě na poslední osobu, bez níž by to nešlo - sbormistra Michala Vajdu.
Žádný pomalý rozjezd se nekoná. Už u první skladby Haec Dies současného českého skladatele Petra Řezníčka je jasné, proč sbor sklízí úspěchy na prestižních soutěžích a festivalech. Při meditativní skladbě světoznámého Oliviera Messiaena se až tají dech. Ne naposledy. Sbor se rozhodně nešetří. I hudební laik může poznat náročnost písní a jejich skvělé provedení. Na konci první části programu přichází na řadu křest nového alba s názvem The best of 2006 - 2009. Na něm je to nejlepší z toho, co sbor za poslední tři roky interpretoval.
Druhá část koncertu se odvíjí v rytmu jazzu a gospelových písní. Už tak dost sytý zpěv doplňují hudebníci hrou na klavír, bicí a basovou kytaru. Účinkující ze sebe vydávají všechno. Sboristé se vlní a usmívají se na posluchače. Oči při tom nespouštějí ze sbormistra, který u dirigentského pultíku předvádí pestré taneční kreace. Již v první části je poznat, že Vajda hudbou žije - diriguje rukama i zbytkem těla.
Výroční koncert se vydařil. Malým mráčkem na jasné obloze bylo jen to, že nově pokřtěná cédéčka se celou dobu skrývala v krabici u pokladny a zájemci měli jen malou šanci si je koupit. I přesto však diváci odcházeli plní zážitků.
Jana Zelinová