Recenze: Funkcionalistická Müllerova vila překvapuje každou místností

Ve všech ohledech vyčnívající Müllerova vila v Praze je plná překvapivých detailů, díky nimž návštěvník ani na minutu neztratí pozornost. Zkoumání důmyslně řešeného interiéru i exteriéru vily bude bavit jak laiky, tak zasvěcené fanoušky funkcionalismu.

Vila rodiny Müllerovy vznikla v letech 1928 – 1930 v pražské části Střešovice a svým originálním řešením se zapsala mezi skvosty funkcionalistické architektury. Nadčasové dílo architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty se však ve své době nesetkalo s pochopením ze strany úřadů a stavební povolení získalo až po sérii neúspěšných pokusů a po mediální aféře vyvolané pražskými německými novinami.

Architekti zvolili jako hlavní prostorový plán takzvaný Raumplan, který na vlastní kůži pocítí každý návštěvník. Místnosti se totiž nacházejí každá v jiné úrovni, proto například při přesunu z obývacího pokoje do jídelny musíte vyjít několik schodů i přes to, že obě místnosti mají strop ve stejné výšce. Tento princip se jako tenká červená nit táhne celou budovou, proto jste průvodcem pravidelně upozorňováni na bezpečnosti při pohybu na schodech, kterých ve vile opravdu není málo. Loos ale při projektování myslel i na praktičnost a kromě drobných efektních přechodů z jedné místnosti do druhé vybudoval technické schodiště, díky němuž byl přesun v případě potřeby rychlejší. Aby možností pohybu nebylo málo, ve vile se nachází ještě dva výtahy – pro přepravu osob a jídla. 

Srdcem celého domu je obývací pokoj obdélníkového tvaru, který je po uvítací místnosti první plnohodnotnou obytnou prostorou, do níž návštěvník během prohlídky zavítá. Hned při vstupu dává tušit, v jakém duchu se vybavení celého domu bude nést, ještě několikrát však bude příchozí překvapen všudypřítomnou okázalostí. Znalci moderního umění jistě ocení malby ze sbírky Františka Müllera, v obývacím pokoji jsou například k zhlédnutí díla českých impresionistů.

Z obývacího pokoje se pomocí několika schodů lze dostat do jídelny, jíž vévodí kulatý stůl z exotického dřeva, který lze upravit dle počtu strávníků. Odtud může návštěvník nahlédnout do kuchyně, která je v porovnání s ostatními místnostmi poměrně malá, protože všechno jídlo si rodina nechávala vozit z restaurace a ve vile se následně pouze ohřívalo.

Tříčlenná rodina Müllerových pořádala ve své honosné vile nejrůznější setkání a večírky, proto nesměl chybět dámský salonek s dominantním květinovým motivem a tmavší pánský salonek. Ten sloužil také jako pracovna pána domu, který se živil jako stavební podnikatel. Ve druhé jmenované místnosti může návštěvníka překvapit nadčasově řešená zeď, na niž se dalo promítat.

V dalších úrovních funkcionalistické vily se nachází koupelna a ložnice s originální tapetou, na niž navazuje dámská a pánská šatna s nejrůznějšími důmyslnými detaily pro úschovu oděvů a obuvi. Dětský pokoj pro jedinou dceru manželů Müllerových je vyvedený v zářivých až pop artových barvách.

Svou originalitou zaujme také orientální salonek, jenž byl inspirován sérií japonských obrazů ze sbírky Františka Müllera. Odtud je možné se dostat na pompézní terasu, jenž nabízí více než působivý pohled na okolní vily ve čtvrtích Střešovice a Ořechovka, které však ve srovnáním s Loosovým dílem působí jako by patřily chudým příbuzným. Zajímavým detailem terasy jsou dva sloupy spojené tak, že tvoří jakýsi rám lemující pohled na Pražský hrad.

Součástí prohlídky je i návštěva technického zázemí domu – kotelny, prádelny a sušárny. Přestože ve vile bydleli v době její největší slávy pouze tři obyvatelé, o chod domu se staral pěti- až šestičlenný personál.

Ani zahrada obklopující vilu nepokulhává za vnitřním řešením. Zajímavým faktem je, že použité rostliny byly zvoleny tak, aby odpovídaly barevnosti interiéru. 

Sečteno podtrženo – návštěva Müllerovy vily je dechberoucím zážitkem, díky němuž se alespoň v myšlenkách přenesete do doby třicátých let. Málokterý návštěvník bude imunní vůči pomyšlení na to, jaké by to asi bylo stát se, byť na moment, pánem tohoto unikátního kolosu. Jedinou vadou na kráse návštěvy může být relativně vyšší vstupné, které je ale adekvátní zážitku. Nadčasové řešení prostoru a jedinečnost použitých materiálů totiž baví i téměř devadesát let po vzniku domu.

Prohlídka Müllerovy vily (Nad Hradním vodojemem 14/642, 162 00 Praha 6 – Střešovice) je možná po předchozí telefonické nebo e-mailové domluvě. Základní vstupné vyjde zájemce na 300 Kč a snížené na 200 Kč. Více informací na www.muzeumprahy.cz/1253-mullerova-vila. 

Klára Galová