Hokejoví fanoušci se rozjížděli pomaleji. Stejně jako hráči

Očekávání českých hokejových fanoušků jsou obrovská. Napětí během přenosů s českým národním týmem by se před televizními obrazovkami dalo krájet. Tlak na hráče je enormní. Český národní sport číslo jedna se po jedenáctileté odmlce vrátil do Prahy a Ostravy. V pátečním večerním zápase proti Švédsku zahájili čeští hokejisté cestu, na jejímž konci se mohou na domácím ledě opět po pěti letech nesmazatelně zapsat do historie českého hokeje.

Poslední světový šampionát na našem území skončil v roce 2004 pro příznivce českého hokeje obrovským zklamáním. Po suverénní základní části vyřadili ve čtvrtfinále na nájezdy naše hokejisty Američané. Obrovskou euforii v sekundě neproměněného nájezdu Jirky Dopity vystřídalo hrobové ticho. Přijde po jedenácti letech čas odplaty?

Vstupenky na zápasy českého týmu zmizely bleskovou rychlostí. Zájem o lístky na hokejové mistrovství světa v Česku se nedá s žádnou jinou zemí srovnat. Cíl pořadatelů je jasný. Vzít si zpět rekord v návštěvnosti, který drží Bělorusko. Proto pro mě bylo zklamáním, když jsem sledoval páteční zápas proti nabitému výběru Švédska a atmosféra sedmnáctitisícové arény působila v prvních dvou třetinách poněkud ospale. Stejně jako fanoušci zaspali i hráči. Chybovali zejména v obraně a brzo prohrávali o dva góly. Na obou stranách téže mince se asi projevila nervozita, která jde s velkými očekáváními ruku v ruce.

Ve třetí třetině jako by se nervozita nad pražskou O2 arenou rozplynula. My, na které už bohužel nezbyly vstupenky, jsme tak konečně mohli sledovat to, na co jsme čekali. Češi vyburcovaní bouřícím publikem otočili nepříznivý vývoj, a i když nakonec dostali gól minutu a půl před koncem a v následujících nájezdech utkání prohráli, lepší reklamu na hokej si pořadatelé přát nemohli.

Sobotní utkání začali fanoušci tak, jak skončili v pátek. Povzbuzovali, skandovali, fandili, vyvolávali jména Jágra nebo Pavelce. Naopak hráči nedokázali v úvodu navázat na poslední třetinu se Švédskem. Po dvou smolných gólech vystřídal Saláka, který bohužel doplatil na hru celé české obrany, Pavelec. Obraz utkání se od této chvíle zcela změnil. Pokud měla tato výměna brankářů působit na tým jako impuls, tak se to trenérovi Růžičkovi povedlo dokonale.  S velkým přispěním přesilovek Češi utkání otočili a nevyzpytatelné Lotyše ve druhé a třetí třetině jasně přehráli.

Bojovník Klepiš, jenž schytal v zápase několik tvrdých ran a vybojoval rozhodující přesilovky, ve kterých Lotyši ztratili síly a Češi otočili vývoj utkání. Nestárnoucí Jágr, který vítězným gólem utkání rozhodl a svým výkonem si zajistil ocenění pro hráče utkání. Gólem a dvěma asistencemi ověnčený Kovář. To byly včera nejvýznamnější osobnosti českého týmu, které přispěly k prvnímu vítězství v turnaji. Ale každý hráč má své místo a zítra proti Kanadě může být rozhodujícím hráčem zase někdo jiný. Do třetice už snad naši hráči úvod zápasu nezaspí a fanoušci budou hnát své hráče za vítězstvím.

Autor: David Šibor