Praha je jiný svět, Brno problémy s taxislužbou tolik netrápí
Brno – Přestože se říká, že v centru Brna člověk dojde za půl hodinu kamkoliv, a hromadná doprava funguje bezproblémově, nejen turista občas využije služeb vozidel se žlutou svítilnou TAXI. Čtyři stovky taxíkářů v Brně denně doufají v další zákazníky a vozí je přes celé město, někdy i dál. Pokusili jsme se zjistit, jaká panuje mezi brněnskými taxíkáři atmosféra, jestli je možné jet s taxíkem bez licence a zda je na místě se obávat, že řidiči Brňany možná okradou.
Boj o parkovací místa
Brno již v minulosti zažilo vleklé spory mezi taxikáři, týkající se parkovacích míst. Jejich přerozdělování je v kompetenci magistrátu, velký zájem je zejména o lokality v centru města. Ještě před rokem město pod vedením Romana Onderky zvažovalo variantu veřejné dražby nejlukrativnějších parkovacích míst před hlavním nádražím. Proti tomu se však ozvalo několik desítek brněnských taxíkářů. Tvrdili, že vedení města jde na ruku soukromé firmě City taxi, která měla jako jediná šanci místa před nádražní budovou vydražit. „Jedno místo by nás stálo tři a půl milionu na čtyři roky. Všichni jsme se ale vzepřeli, protože tolik prostě nevyděláme a vedlo by to akorát k podvodům,“ namítl soukromý taxíkář Miloš Dlouhý. Společnost City taxi odmítla, že by ji město chtělo tímto rozhodnutím zvýhodnit.
Brnu však od podzimu vládne nová koalice hnutí ANO, Žít Brno, lidovců a zelených. Aktuálně magistrát parkovací místa pro taxíky nevydává. „Úřad se už několik měsíců odvolává na přípravu nového způsobu přerozdělování taxi stání. Podoba takového záměru nám však není známá,“ vysvětlil Tomáš Vít ze City taxi. Vyjádření zástupců magistrátu se nám k dnešnímu dni nepodařilo získat.
Kromě přidělených míst mají taxíkáři možnost stát na takzvaných veřejných místech zřízených městem. Jejich seznam je uvedený na webových stránkách města Brna a platí, že kdo na místo přijede nejdřív, může tam po neomezenou dobu čekat na zákazníky. Dále existují také soukromá parkovací místa, u nichž vždy záleží na konkrétní smlouvě s jejich provozovatelem. Například již zmiňovaná City taxi může jako jediná taxislužba stát u Hotelu Grand, protože má dohodu s dopravcem Student Agency.
Nelegální taxíkáři
Policisté i samotní taxíkáři varují před řidiči, kteří služby poskytují bez povinného oprávnění, tedy licence vydávané magistrátem města. Většina nelegálních přepravců se po Brně pohybuje v nočních hodinách. Jak tedy může zákazník poznat, že cestuje s taxíkářem s licencí? „V automobilu musí být žlutá průkazka s fotografií řidiče a s razítkem úřadu. Na vozidle musí být vystavený ceník jízdného a v Brně musí mít vozidlo navíc vylepenou na zadním okně speciální nálepku,“ vysvětlil brněnský taxíkář Zdeněk Řihák. Nálepka připomíná dálniční známku a je potvrzením o koncesi, tedy povolení poskytovat taxislužbu.
Nelegální řidiče ale většinou není možné najít na místech vyhrazených pro taxislužby. Snaží se být nenápadní. Často se domluví s nějakým hudebním klubem či restaurací, kontaktuje je přímo personál podniku. „Nemají většinou taxametr a nikdy vám taky nevydají potvrzení o zaplacení. Mnohdy se jakoby pověsí za legální taxi a své služby nabízejí takzvaně na mávačku, pokud před ním jedoucí taxík zákazníky nenaloží,“ objasnil Radek Kolář z brněnského cechu taxíkářů. Ten aktivně spolupracuje s městskou policií a snaží se proti ilegálním taxíkářům bojovat.
Strážníci taxíkáře kontrolují průběžně, hlavně však v pátek a v sobotu, kdy lidé služby řidičů využívají nejčastěji. Několikrát do měsíce ke kontrolám vyjíždí také příslušníci státní policie, někdy i v doprovodu pracovníků magistrátu. Na rozdíl od hlavního města Prahy v Brně neexistuje speciální jednotka policistů, kteří se každodenně zaměřují jenom na poskytovatele taxislužeb. „Sestavovat zvláštní tým by s ohledem na počet turistů i taxíků nebylo účelné. Strážníci se věnují celkové situaci v dopravě a při běžné činnosti se zaměřují i prohřešky taxikářů. Jsou speciálně proškolení z předpisů týkajících se vozidel taxislužby,“ řekl mluvčí Městské policie Brno Jakub Ghanem.
V Brně podle Koláře jezdí asi čtyři sta taxíků s licencí, její získání přitom není nic jednoduchého. „Brňáci musí složit jedny z nejobtížnějších zkoušek v Česku," potvrdil Dlouhý. Více o práci taxíkářů v Brně si přečtěte v rozhovoru s Milošem Dlouhým zde. Počet ilegálních řidičů není možné odhadnout.
Stejná trasa, jiná cena?
Zřejmě nejdiskutovanějším problémem v pořadu Praha vs. Prachy jsou situace, kdy taxíkáři zákazníkům účtují výrazně vyšší cenu, než jakou jim povoluje maximální možná sazba na jeden kilometr, určovaná městskou vyhláškou. Nejčastěji dochází k podvodům na cizincích, kteří do České republiky přijíždějí za zábavou, o stanovených cenách netuší a nevadí jim utratit pár stovek navíc.
Nejvyšší povolená sazba je v Brně třicet korun na jeden kilometr, mimo Brno o deset korun více. K ní je vždy potřeba ještě přičíst nástupní sazbu, kterou má většina brněnských řidičů shodně na čtyřiceti korunách. „Nepoctivý taxíkář může s cenou manipulovat tak, že nastaví vyšší než maximální povolenou cenu, vždy to ale půjde vidět na účtence. Nebo vůbec nezapne taxametr, v takovém případě ale vydělané peníze nedaní,“ domnívá se Řihák. Podle Dlouhého jezdí někteří taxíkáři delší trasu, než jakou je možné se na domluvené místo dostat. Komplikovaná je i cesta z jednoho tarifního pásma do truhého. „Pokud jede za Brno, může si na taxametru nastavit jinou sazbu. Ale měl by na to zákazníka upozornit. Takto může vyšší sazbu zapnout například už na nádraží, což by měl správně udělat až při výjezdu z Brna,“ dodal.
Podle zjištěných informací však v Brně k účtování vyšší ceny příliš často nedochází. A na praktiky taxíkářů si nestěžují ani cizinci. „Jsem v Brně na Erasmu a první měsíc jsem se ještě vůbec neorientovala v jízdních řádech, proto jsme s kamarády jezdili taxíkem poměrně často. Vždycky jsme si ale zjistili, kolik bychom měli zhruba platit, a nikdy se nám nestalo, že by po nás někdo chtěl více,“ řekla portugalská studentka Fatima Santos.
Zkouškou taxíkáři prošli
Jízdu taxíkem v roli cizinců jsme si přesto chtěli vyzkoušet na vlastní kůži. Ani jízda od hotelu Grand ke klubu Fléda ale nepřinesla zjištění o nekalých praktikách. Námi oslovený taxíkář sice vůbec nerozuměl anglicky, do klubu nás však dovezl nejkratší trasou, naúčtoval správnou cenu a i přes naši snahu tvářit se, že se nevyznáme v českých bankovkách, si vzal pouze částku, která mu náležela.
A brněnští taxíkáři obstáli i při další zkoušce. Tentokrát jsme tvrdili, že už takřka nemáme peníze, a tak můžeme zaplatit jenom určitou částku. V takovém případě by nás mohli do cíle vzít pouze v případě, pokud by vypnuli taxametr a z domluvené ceny by neodvedli daň. Naše návrhy však opakovaně odmítli. Jeden ze soukromých taxíkářů přesto nakonec po skončení brněnského Majálesu kývnul a byl ochotný nás odvézt za dohodnutou částku. Ukázalo se však, že souhlasil jednoduše proto, že již cenu vybrané trasy zná nazpaměť, a tak věděl, kolik budeme nakonec platit. Po správném vydání účtenky nám dokonce dvě koruny odpustil. Reportáž o jízdě brněnským taxíkem v roli cizinců čtěte zde.
Pokud má zákazník přesto pocit, že mu řidič naúčtoval vyšší cenu, co proti tomu může dělat? „Vyžádat si účtenku. Na tom to většinou ztroskotá, protože taxikář, který podvádí, vám ji nebude chtít vypsat. Většinou vám vynadá, ujede a vy zůstanete bez účtenky. Ale v Brně se takové situace stávají zřídka,“ tvrdí Dlouhý. Pokud má svezený zákazník i po obdržení účtenky pocit, že byl okraden, může zavolat policii nebo si i se stvrzenkou stěžovat na dopravním úřadě či České obchodní inspekci, které případ postoupí správnímu řízení.
Praha je jiný svět
Zdá se tak, že brněnská taxi ve srovnání s Prahou obstála. Kromě poctivých řidičů svou roli však bezesporu hraje výrazně nižší počet taxislužeb a hlavně turistů. „Praha je úplně jiný svět, stovky řidičů, deseti tisíce turistů, podvody na každém rohu. V Brně se každý zná, takže se jakákoliv levárna brzy rozkřikne po celém městě,“ srovnal situace taxíků ve dvou největších městech republiky Lukáš Nový, jenž se před pár lety odstěhoval z Brna do Prahy a celý život se živí poskytováním taxislužby. Podle něj ale není možné si Brno idealizovat. „Černí taxíkáři se objevují všude i policie je na ně krátká, protože vyjíždějí jenom výjimečně nebo hodně nenápadně. A i ti poctiví občas trasu zbytečně prodlouží, holt není kšeft,“ dodal.
I přes konkurenční boj jsou vztahy mezi brněnskými taxíkáři dobré, výrazná rivalita nepanuje ani mezi třemi největšími poskytovateli taxislužeb, City taxi, Impuls a Lido taxi. Pokud se ale Brňan potřebuje svézt taxíkem častěji, vyplatí se jezdit s osvědčeným řidičem, u nějž si je jistý, že se jízda i cena bude pohybovat v mezích zákona. Jistotou pak je si vyžádat účtenku. „Slušní taxíkáři budou mít vždycky zájem na tom, aby se nekalostí dělo co nejméně,“ uzavřel Dlouhý.
Jan David, Gabriela Petriková
(s přispěním Tomáše Maci, Evy Bártové, Moniky Ryšavé a Markéty Turkové)
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube