Když je student rodičem

Založit rodinu ještě na vysoké? Pro někoho strašák, pro jiného šikovné skloubení rolí. Psycholog tvrdí, že je zbytečné odkládat rodičovství jen kvůli studiu.

"Díky skole jsem aktivnejsí," rika maminka a studentka Jana Foberova.Foto: Lada Klimovová

Brno - Jana Foberová je z Ostravy, ale studuje v Brně. Zároveň má osmiměsíční dcerku Kristýnu. „Celou školu jsem absolvovala buď jako těhotná nebo dětná,“ směje se. „V listopadu jsem to zjistila. První zkouškové bylo ještě v pohodě, ale druhý semestr jsem si už musela udělat volnější rozvrh, protože mi bývalo často špatně, třeba v uzavřených místnostech,“ vypráví dvaadvacetiletá studentka druhého ročníku mezinárodních vztahů a žurnalistiky. Dcerka se jí narodila v srpnu, takže nakonec nemusela studium přerušit.

„Na začátku jsem měla hrozný strach, že se budu muset vzdát školy, cestování a přátel,“ přiznává. „Nakonec jsem ale o nic z toho úplně nepřišla,“ dodává optimisticky. Do Brna jezdí tento semestr jednou týdně, kdy má dcerku na starost její manžel. Zatím se snaží absolvovat hlavně předměty, které jsou postavené především na předepsané četbě a ne tolik na docházce.

Učebnice versus plenky

Maminka šestiletého Richarda, Eva Horáková, studuje na lékařské fakultě v Brně fyzioterapii. „Rozvrh máme pevně daný a ještě máme mezi přednáškami třeba tříhodinové pauzy,“ říká devětadvacetiletá studentka, která čtvrtým rokem bydlí v Brně. Nedovede si představit, že by odněkud dojížděla. „Jsem na malého sama. On navíc prodělal mozkovou obrnu,“ vysvětluje svou situaci. Během přednášek dává chlapce do dětského koutku na fakultě sociálních studií. Když mohou, pohlídají syna i její rodiče. „Nějak se to zvládnout holt musí,“ odpovídá energická dívka na otázku, jak vše stíhá. Uniklý studentský život ji podle jejích slov nemrzí. „Jsem docela introvert,“ dodává na vysvětlenou.

Jana Foberová přiznává, že se jí po studentském životě na kolejích občas zasteskne. Oceňuje ale, že ji studium při mateřství udržuje aktivní. „Mám alespoň motivaci se něco učit, číst knížky a sledovat zprávy,“ říká. „Škola mi pomáhá vyjet trochu z toho stereotypu -  přijít mezi lidi, kteří třeba ani nevědí, že mám doma malou, stát se zase takovou běžnou studentkou na ten jeden den týdně,“ podotýká.  Učení je ale podle ní při malém dítěti, které přes den příliš nespí, docela složité.

Studenti se do rodičovství nehrnou

Průměrný věk matek při narození prvního dítěte se v České republice pohybuje okolo sedmadvaceti let. Že by měla potomka na studiích, si nedovede představit například jednadvacetiletá Šárka Hurdálková, která v Brně studuje sociální politiku a sociální práci. „Teď jsou pro mě důležití přátelé, zábava a studentský život,“ říká. „To všechno bych musela v takové situaci obětovat,“ dodává. Po studiu by chtěla nějaký čas věnovat práci a rodinu založit až jí bude kolem třiceti a najde si vhodného partnera. „Na mateřské z toho člověk docela vypadne, takže je lepší na kariéře trochu zapracovat předtím,“ poznamenává.

Psycholog hodnotí rodičovství pozitvně

Rodičovství při studiích na vysoké škole naopak vítá psycholog Ivo Plaňava, který vyučuje i na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. „Myslím, že rodičovství může být při studiu méně náročné než pro rodiče v zaměstnání. Studenti mají větší možnost přizpůsobení se, než pracující,“ poznamenává. Odkládat založení rodiny jen kvůli studiu je podle něj zcela zbytečné. Upozorňuje ale, že záleží na okolnostech, do kterých se potomek narodí. „Dítě musí být především chtěné a při jeho výchově musí fungovat oba rodiče,“ zdůrazňuje psycholog.

Podstatné také podle něj je, zda příslušná fakulta nabízí rodičům třeba možnosti pohlídání dítěte nebo individuálního studijního plánu. Častý názor, že člověk, který se vybouří a pak usadí, bude fungovat jako rodič lépe, je podle Plaňavy mýtus. Člověk, který se naučí žít určitým způsobem, si na to dle jeho slov zvykne a často se pak chová stejně i po založení rodiny.

Lada Klimovová