Povstaň, popij a ukradni, jsi-li fanoušek

Brnem se v poslední době šíří modrobílé davové šílenství. Oddané fandovství jednomu týmu je určitě v pořádku a je chvályhodné. Nicméně s komeťáckou hymnou, modrobílými dresy a povzbuzujícími pokřiky se rozmohl také jeden nešvar. Pít a opít se za svůj tým. A nejlépe do němoty.

Nejeden Brňan nepostižený modrobílou euforií se v poslední době nestačí divit. Z mladých i starších se stávají fandové jako ze žurnálu. Kam oko pohlédne, tam modrá barva. Vášeň pro pasivní sportování se ale často zvrhává k alkoholovému šílenství. Pár piv k sledování zápasu je věc jedna, opilí nezletilí mladíci v brněnské MHD věc druhá. Několikrát se mohl každý z nás setkat s někým, kdo se (nutno podotknout, že ještě před zápasem) povaluje v podnapilém stavu po sedačkách, které za normálních okolností patří seniorům, budoucím maminkám a malým dětem. Často svoje počínání doprovází fandovskými pokřiky, vulgárními výrazy a nadávkami vedenými k soupeřovu týmu. V tomto případě tedy k Pardubicím. Jiný typ fandy vede dlouhé monology, které sám vnímá jako dialog. Že mluví k naprosto cizímu člověku, který jeho počínání ignoruje, si ani neuvědomuje.

Alkohol je metla lidstva. Co se týče sportovních zápasů, platí tohle staré pořekadlo dvojnásob. Každý fanda se rád pozná se všemi, kteří jsou oblečeni v barvách stejného týmu. Bohužel i v tom negativním smyslu. Kolem fanoušků Komety se totiž poslední dobou také množí případy krádeží. Můžeme vzpomenout na historku, kdy se hráči Komety Jiřímu Vašíčkovi krátce po vystoupení z autobusu, kterým přijel celý tým z rozhodujícího semifinálového klání s Plzní, a přivítání s fanoušky ztratila celá odložená taška včetně peněženky a snubního prstenu. Jako špatný vtip proto vypadá případ z pondělního zápasu, kdy se jedna z brněnských fanynek s pláčem svěřila, že jí cestou se zájezdem někdo ukradl z peněženky dva  tisíce korun. Těžko polemizovat, zda jen někdo využil situace či se některý z fanoušků pokusil o nevydařený žert.

Sama jsem ale byla svědkem situace, kdy alkoholem posilnění modrobílí fanoušci ukradli spolucestující v MHD její šálu s logem Komety. Komeťáci komeťačce. Slečna se na svou obranu nezmohla ani na slovo. Ano, jednalo se pouze o šálu. Ale šlo i o princip fandovství. Nechci být nespravedlivá a házet všechny do jednoho pytle. Problém se samozřejmě netýká pouze fanoušků Komety, v tuto chvíli je o nich ale nejvíce slyšet. Proto právě v tento čas vytane každému na mysli, proč někdo shazuje to, co bylo odjakživa vnímáno jako očista těla spojená se setkáváním se s novými lidmi, ovšem v přátelském duchu.

Nejsem moralista a ani jím být nechci. A taky nefandím Kometě. Nefandím totiž nikomu. Za hokejisty dávající všanc své umění na ledě vidím chlapy, kteří si bez výjimky prošli tvrdou dřinou. A je jedno, za jakou hrají barvu. Každý z nich si přeje být oceněn a vyhrát. To může ale jen jeden tým. O to hůř, když je jejich snaha shazována několika fanoušky, kteří ´pro svůj tým´ kradou, opíjí se a zcela nesportovně napadají příznivce soupeře. Kam se v těchto případech podělo ono slavné ´v duchu fair play´? Férová hra znamená mnohem více než jen pouhé respektování pravidel. Nese v sobě i pojmy přátelství, respektování druhého a sportovního ducha. Je to způsob myšlení, nikoliv pouhé chování. 

A proto se ptám, proč?

Věra Jandová