Evropané slaví Velikonoce různě

Velikonoce bez pomlázky, vajíček a mazance si asi většina Čechů představit nedovede. Způsob, jak oslavit příchod jara, se však v různých zemích Evropy liší. Není tak problém potkat velikonoční čarodějnice, nebo se zúčastnit vajíčkové bitvy.

Dětem ve Francii přinášejí sladkosti kostelní zvony

Ve Francii začínají velikonoční svátky na Zelený čtvrtek, kdy všechny kostelní zvony přestávají vyzvánět. Podle pověsti totiž odlétají do Říma, aby je posvětil papež. V neděli ráno se zvony vracejí, aby lidem sdělily, že Ježíš vstal z mrtvých. Zvony s sebou přinášejí také čokoládu pro děti. „Kvůli tomuto zvyku všichni pekaři a cukráři ve Francii vytvářejí nejrůznější výrobky z čokolády - samozřejmě vajíčka, ale také zvony, slepice, králíky a podobně. Pekárny a cukrárny jsou vyzdobené, aby přilákaly zákazníky,“ říká studentka Melanie Auduitová, která pochází z francouzského městečka Mauleón.

V některých částech Francie děti čekají na vůz plný vajíček tažený čtyřmi bílými koňmi. Rozšířené je i házení vajec do vzduchu. Komu spadne jako prvnímu, prohrává. Velikonoční sobota je den, který tráví celá rodina pohromadě. Tradičním jídlem je sladký pečený beránek. „Pro většinu Francouzů představují Velikonoce svátek pro děti a období, kdy mohou sníst hodně čokolády,“ dodává Auduitová.

Pašijové hry v Německu se účastní přes tisíc dobrovolníků
V Německu začínají Velikonoce Velkým pátkem. Na zdi domů se v tento den věší kříž. V neděli je Den rodiny, kdy Němci vaří speciální velikonoční oběd z barvených vajec a koláče ve tvaru beránka. Zajímavým zvykem je zapalování Velikonočních ohňů. Všechny staré vánoční stromky se donesou na jedno místo, kde se spálí. Oheň symbolizuje konec zimy.

V německém městě Oberammergau se každoročně pořádá Pašijová hra, která vypráví příběh o utrpení, ukřižování a smrti Ježíše Krista. „Každý rok v ní účinkuje přes tisíc dobrovolníků i profesionálních herců a trvá asi šest hodin,“ říká tamější rodačka Stella Schmidtová. Těsně před začátkem velikonočního půstu se koná karneval Fasching a průvod v Kolíně nad Rýnem.

Většina Němců si asi dva týdny před Velikonocemi dává do vázy větvičku a zdobí ji malovanými vejci. Vyfouklá vejce se věší i na stromy a keře venku.

Symbolem Velikonoc je ve Švédsku čarodějnice

Velikonoční veselí zahajuje ve Švédsku Květná neděle, kdy lidé tvoří průvody a pokládají vrbové proutí před obrazy Krista. Největší oslavy se však konají na Zelený čtvrtek.

V minulosti lidé ve Švédsku věřili, že období Velikonoc přitahovalo čarodějnice. Podle pověstí chtějí čarodějnice na Zelený čtvrtek odletět na košťatech a spolčit se s ďáblem na místě zvaném Blĺkulla.

V tento den se švédské dívky a chlapci oblékají jako ježibaby a chodí na návštěvy ke svým sousedům, kterým dávají bohatě zdobené kartičky výměnou za sladkosti nebo peníze. Na Velký pátek se v severním Švédsku objevuje zvyk podobný české pomlázce. Chlapci vybavení březovými větvičkami chodí dům od domu a žádají dívky o něco k pití – většinou dostávají alkohol.

„Na Velikonoce pijeme také speciální nealkoholický nápoj zvaný påskmust. Ten se prodává pouze na Velikonoce a podobá se Coca Cole,“ říká Nathalia Erikksonová ze švédského Malmbergetu.

Oblewania a Dyngus Smyngus je tradicí v Polsku
V Polsku se na Velikonoce uloží do košíku vejce, chléb, koláče a sůl. Košík se poté odnese k faráři a ten mu udělí požehnání. Tím končí čtyřicetidenní půst, který svátkům předchází.

Polskou specialitou je tradice polévání se vodou, zvaná Oblewania. „Na Velikonoční pondělí slavíme Dyngus, nebo Smingus Dyngus. Dívky jsou pokropeny vodou nebo parfémem, což má zajistit, aby se rychle vdaly,“ říká Dominika Zielińska z Toruně. Tento zvyk může být jednak pohanského původu, protože nalévání vody je starověký jarní symbol očisty. Může však symbolizovat také křtiny. Podle legendy byl totiž první polský vládce kníže Mieszko pokřtěn v roce 966 na Velikonoční pondělí.

Pravoslavní Rusové a Srbové slaví letos Velikonoce pátého května

V pravoslavných zemích připadá Velikonoční neděle na pátého května. Už v sobotu o půlnoci však Rusové vyrážejí do ulic a zpívají církevní písně. Poté navštíví kostel a vracejí se domů, kde pořádají hostinu.

Tradičním jídlem je jehněčí, kuřecí a vepřové maso, chléb a velikonoční koláč. „Smažíme také velké množství palačinek všech chutí, slané i sladké. Když o Velikonocích potkáme známého, zdravíme se slovyChristos voskres, což znamená Kristus vstal z mrtvých,“ říká rodák z Petrohradu Alexander Romanov. Velikonoční neděle je v Rusku obdobím rodinných setkání. Přátelé a členové rodiny si mezi sebou vyměňují bohatě zdobená vejce a ťukají o sebe vrbovými větvičkami, aby si popřáli hodně štěstí.
„V Srbsku malujeme kraslice různými barvami, nejčastěji však červenou,“ říká studentka Isidora Popovičová z Bělehradu. Zajímavou tradicí v Srbsku je také pořádání vajíčkových soubojů. „Každá osoba dostane jedno vejce a snaží se jeho vrcholem nebo spodkem rozbít vajíčko svého soupeře,“ vysvětluje Popovičová. Je také zvykem, že si Srbové jednu červenou kraslici nechávají doma do dalších Velikonoc, aby ochránili dům od zlých sil.
Autor: Martina Hanušová
Více zajímavých článků od studentů žurnalistiky si můžete přečíst ZDE.