Zateplování kolejí v Komárově zpestřuje studentům život

Na kolejích v Komárově se zatepluje. Soužití studentů a dělníků na lešení ale provází i problémy. Mnohým z nich vadí hluk, některým dívkám dokonce i přítomnost dělníků na lešení.

Brno – Studenti Masarykovy univerzity ubytovaní na kolejích bří Žůrků v Komárově, mají od začátku září semestr nebývale zpestřený. Objekt se totiž zatepluje, a tak je téměř každý den v sedm ráno probouzí za okny padající omítka, hluk vrtačky či sbíječky, nebo jen samotná přítomnost dělníků, kteří pracují na lešení v bezprostřední blízkosti oken. Obzvlášť studentky si pak často stěžují, že je pracovníci stavby pozorují při ranním převlékání. „Jednou ráno jsem se vzbudila, koukla do okna a díval se na mě chlap.  Myslím si, že vyloženě šmíroval. Tak jsem zatáhla žaluzie,“ uvedla Michaela Vocásková, která na koleji bydlí už druhým rokem. Dodala však, že kromě tohoto zážitku se jí rekonstrukce skoro nedotýká, protože většinu dne stráví ve škole.

Pracovníci stavby cílené pozorování dívek odmítají, zároveň však nevylučují variantu, že se do místností skrz okna někdy podívají. „To si člověk ani neuvědomí, že se dívá do oken, když je tak blízko a na lešení. Spíš si dáváme pozor, kam šlapeme a taky na to, aby nám něco neupadlo,“ shodují se v názoru. Zateplovat bez dívání se na okna je podle nich téměř nemožné. „To by tam musely být černé zástěny. Možnost zatemnění tam však samozřejmě je – jsou tam žaluzie, takže v tom nevidím žádný problém,“ řekl pracovník stavby a dělnický mistr Ondřej Dobrotka.

Hluk jako nutnost

Dalším problémem, který ubytovaní v objektu musí řešit, je hluk. Studentka medicíny Eva Pelantová to vidí jako jednu ze zásadních věcí, která způsobuje nevyhovující studijní prostředí. „Jakmile se mám učit a zvenčí slyším jen pokřikování, vrtání, sbíječku nebo padání všeho možného z lešení dolů, tak z toho nejsem nadšená. Chápu ale, že je to potřeba,“ podotkla Pelantová.

Pracovník Ondřej Dobrotka vysvětlil, že hluk k charakteru rekonstrukce patří. „Není to bohužel natírání omítky nebo malování válečkem. Myslím si ale, že to studenty nijak neohrožuje. Začíná se v sedm ráno, to snad není tak hrozné,“ řekl Dobrotka. K hlukové zátěži se vyjádřila i mluvčí univerzity Tereza Fojtová. „Každá stavba znamená pro uživatele větší či menší hluk a je samozřejmě spojená s pracemi a pohybem pracovníků na stavbě. Omezovat dodavatele v režimu a v plánu provádění prací by znamenalo prodloužení a prodražení stavebních úprav,“ konstatovala Fojtová.

Větrat ano, ale jen sporadicky

Co dál ovlivňuje ubytované, je omezení možnosti větrání a cirkulace vzduchu. Už při vstupu do budovy upozorňuje nápis na dveřích, že okna se smí kvůli prachu otevírat pouze v určené době. Okna budovy A jsou dokonce od pondělí zalepená igelitem. „Připadám si tu jak v tmavém skleníku. Vyvětrat se nedá, a tím, že pořád kolem chodí cizí lidé, mám i stále zatažené žaluzie. Už se docela těším, až to celé skončí,“ popsala své pocity Tereza Dračková, pro kterou byla rekonstrukce vůbec prvním zážitkem, který z ubytování jako studentka prvního ročníku měla.

Nutnost zastínit okna neprodyšnou folií Dobrotka také odůvodnil. „Igelity jsou na oknech proto, aby se neušpinila. Ušetří to spoustu práce, která by se pak musela vynaložit na jejich následné mytí. Navíc zabraňují poškození, když se stane, že z vrchních pater spadává omítka,“ popsal z praktického hlediska Dobrotka.

Rekonstrukce jako zpestření studijního života

Mezi ubytovanými jsou však i takoví, kteří rekonstrukci považují za zpestření pobytu na koleji. „Jsem rád, žese to dělá, než abych tu v zimě mrznul. Slyšel jsem, že Žůrky jsou jedny z lepších kolejí,“ zmínil ubytovaný Tomáš Ladňák. Stavební práce taky nijak neomezují studentku Barboru Kameníkovou. S úsměvem uvedla, že i úprava vchodu a její nadkrytí dřevěnými deskami má něco do sebe. „Odcházím z kolejí většinou kolem deváté ráno a přicházím v sedm večer, tak se s pracovníky nějak zvlášť nesetkávám. Je ale škoda, že se budovu nepodařilo zateplit už o prázdninách, protože by to teď bylo pro všechny pohodlnější,“ připustila Kameníková. Nahlížení dělníků do dívčích pokojů považuje za nutný fakt s opravami spojený. „Těžko budou chodit po lešení a makat se zavázanýma očima. Když potřebuju soukromí, tak mám koupelnu nebo chodbičku,“ okomentovala.

Náklady okolo deseti milionů a nový vzhled budovy

Rekonstrukce bude stát devět a půl milionů korun bez DPH. Práce zahrnují nejen zateplení budovy A i budovy B, ale i výměnu skleněných zástěn u kuchyněk uvnitř budovy a stavební úpravy výměníkové stanice. „Rekonstrukce skončí v listopadu letošního roku,“ sdělila mluvčí Fojtová. Zateplení přispěje ke snížení výdajů na energie a topení, a tedy k celkové úspoře tepla. „Viditelné budou i změny ve vzhledu. Konečná barva fasády by měla být okrová,“ uvedla provozní budovy bří Žůrků Yveta Rozsypalová.

Kolejné se však s velkou pravděpodobností snižovat nebude. „Pokud by se cena za topení závratně klesla, tak možná, ale v žádném případě to nemohu zaručit,“ vyjádřila Rozsypalová. Výše kolejného se nebude měnit ani podle mluvčí univerzity. „Samotná úspora energií s ohledem na jejich rostoucí ceny neznamená úsporu nákladů. Zhodnocení a návratnost vložené investice se pohybuje kolem třiceti let,“ vysvětluje Fojtová. Ubytování za jednu noc je nyní necelých devadesát korun.

Trpělivost přináší ovoce

Rozdíly a vylepšení jsou pozorovatelné už dnes. Studentka Jana Jeřábková v budově bydlí už tři roky. „Je to dobře, že se zatepluje, předtím tady byla dost velká zima. Celkově se bydlení za dobu, kterou tady trávím, hodně vylepšilo. Třeba na stěnách v chodbičkách jsou nová zrcadla a věšáky na kabáty,“ vyzdvihla Jeřábková.

Markantní změny v teplotě uvnitř budovy vnímá i recepční Ivan Dosi. „Dříve byla i na chodbách neskutečná zima. Zvláště tehdy, když studenti nechávali otevřené dveře na požární schodiště. Topilo se tady pánu bohu do oken, a pak nebyly peníze na další vybavení,“ připomněl Dosi s tím, že toto by se nyní mělo změnit. „Studenti si rekonstrukci a komfortnější bydlení určitě zaslouží, musí být akorát víc trpěliví. Všemu se musí něco obětovat. Chceme, aby se jim tady dobře bydlelo a aby se tady cítili dobře,“ uzavřel Dosi s tím, že po úpravách bude bří Žůrků jedna z nejlepších kolejí v republice.

Koleje bří Žůrků 5 je dvanáctipodlažní budova s celkovou kapacitou 479 lůžek. Dvou a třílůžkových pokojů se společným sociálním zařízeními je 178, rozdělených do buněk. Sedmnáct pokojů je samostatných dvoulůžkových s vlastním sociálním zařízením. V každém patře jsou k dispozici společné kuchyňky. V Brně Komárově se mohou studenti ubytovat ještě na koleji Sladkého či Lomená. Celková kapacita kolejí v této oblasti je 1087 míst.

Aneta Přadková

Další články můžete číst na munimedia.cz