Radana Kolcavova. Foto: Archiv autorky
Každý, kdo
alespoň občas prochází centrem Brna, jistě ví,
kolikrát byl osloven nějakým tazatelem či prodejcem.
Ať už jde o Greenpeace, Amnesty International nebo Hnutí
Duha.
Ačkoliv je zaměření těchto organizací odlišné,
na ulici touží po jednom: ulovit.
Ono se řekne
„věnujte nám pět minut“, ovšem v součtu by to
byla půlhodina zdržení při každém průchodu městem.
Oslovení kolemjdoucích je univerzální
frází typu: „Není vám lhostejné
životní prostředí?“, což potenciálního
dárce většinou jen odradí. I po odpovědi: „Ne,
není.“ považují tuto debatu za ukončenou. Těžko
si představit, že by tazatel i dotázaný tento
globální problém vyřešili na ulici, když ani
celosvětové konference odborníků na něj nestačí.
Do ulic vysílají prodejce i různé charitativní organizace. Ti nabízejí nepřeberné množství předmětů denní nepotřeby. Tyto drobnosti „made in China“ dotyčného příliš nelákají, proto jsou doprovázeny sloganem o dětech s rakovinou, zvířatech v útulku či o nevidomých. I to nejohyzdnější plyšové zvíře na klíče se najednou zdá být prostředníkem dobra a laskavosti. Sebesilnější tvrzení se však stává s pátým zopakováním banálním a otravným.
V záloze číhají také propagátoři telefonních služeb a levných parfémů. Tito lidé bývají obzvláště neoblomní. Jejich monolog bez nádechu prakticky nelze přerušit. Jsou i tací, co prchajícím zákazníkům nevyžádaný parfém vhodí do tašky přímo. Dohodu pak považují za sjednanou.
Vzhledem k faktu, že nabídka dlouhodobě převyšuje poptávku, lidem ve městě dochází trpělivost. Není potom divu, že jsou často vůči prodejcům/tazatelům nepříjemní nebo i agresivní. Tento druh brigády proto patří k psychicky náročnějším a je nutné mít pro něj určité povahové rysy. Ocelovými nervy počínaje a velkou mírou sebezapření konče.
Nejčastějšími pracovníky v tomto nelehkém oboru bývají studenti. Spolu s pozicí operátora call centra patří tato práce k nejvíce nabízeným. Lítost a soucit vůči těmto brigádníkům však mnozí nenacházejí. Reakce na ně jsou převážně negativní. Ostatně není se čemu divit, při jejich koncentraci v ulicích moravské metropole.
Co si o marketingu v ulicích myslí Brňané a s jakými reakcemi se setkávají prodejci?
Vybírání na charitu v ulicích je vydírání, říká oslovený Brňan. Lidé jsou ke mně často vulgární, popisuje zase prodejkyně. Rozlišné názory přináší audio anketa.
