Čtvrtek 11. srpna 2022, svátek má Zuzana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 11. srpna 2022 Zuzana

Na Australských dnech zaznělo i tradiční didgeridoo

15. 04. 2010 17:00:00
Dechový aerofon, který umí zahrát všechny zvuky země, rozezněl posluchárnu v Moravské zemské knihovně.

Brno - Přednáška věnovaná hře na didgeridoo se konala jako součást brněnských Australských dnů. Zajímavý hudební nástroj představil a také na něj zahrál Zdeněk Vilímek. Hudebník, který se kromě výuky věnuje rovněž výrobě tohoto instrumentu.

„Kromě didgeridoo se využívá také název dechový aerofon, na svých hodinách tomu ale s dětmi říkáme prdiroura,“ uvedl svoji přednášku Vilímek. Základem hudebního nástroje je eukalyptus. Australští domorodci nechají jeho tyče vyhlodat termity, čímž se naladí do dané tóniny. Kromě těchto živočichů hraje svoji roli i hustota dřeva nebo délka větve. Při modernějším způsobu výroby může autor výšky tónu vycházejícího z nástroje určovat pomocí změn šířky dřeva. „Obvykle pro to využívá jednoduchou techniku. Větev rozpůlí, části vydlabe a pak vše slepí,“ popsal evropský způsob výroby Vilímek. Vzniklou trubku pak hudebníci vyhladí a ozdobí nejrůznějšími tvary. Nejčastěji jde o tečkování, orientální kresby a mandaly.

1_s_mirkofonem_anmscads.jpg

Technika hraní využívá břišní dýchání, které není pro člověka typické. Hráč na didgeridoo se musí při výdechu opřít o bránici. Během průchodu zvuku přes hlasivky se dá zvuk dále upravovat. Posledním způsobem, jak modulovat tóny, je použití rtů. Zkušenější hráči využívají typicky australský způsob hraní pomocí cirkulovaného dýchání. To spočívá v nepřetržitém dechu, kdy se používá vzduch v ústech k výtlaku a zároveň s vyfukováním se hráč již nadechuje. Dělí se na dva typy: lícní a čelistní.

Tento hudební nástroj řadí historikové mezi nejstarší na světě. Jeho věk odhadují na čtyřicet tisíc let. „Vznikl prý, když chtěli Aboridžinové vyfouknout termity z větve, kterou našli na zemi,“ řekl Vilímek. Podle těchto původních hráčů, dokáže didgeridoo napodobit všechny zvuky země- skřeky zvířat, vítr, déšť a jiné. Překomponované rituální skladby se pak předávají z otců na potomky. Snad i proto na něj nesmí hrát ženy. „Pokud bych žil v australském kontextu, tuto zásadu bych dodržoval, protože ale vyrábím didgeridoo v Česku, nemá pro mě smysl držet se této tradice,“ uvedl hudebník. Zvláštností evropské výroby je také teleskopická verze nástroje. Pomocí chromatického ladění může hráč upravit tón o čtyři až pět stupňů.

Sám Vilímek se k tomuto pro Česko netypickému instrumentu dostal na kolejích v Ostravě při studiu původních australských kmenů. Díky etnografii dostal do rukou nahrávky, které postupně začal rozebírat. „Poprvé jsem fouknul do trubky od vysavače. Dodnes při výuce používám podobnou umělohmotnou rouru. Je snadné ji rozdýchat, protože velmi snadno rezonuje,“ řekl Vilímek. Plast má velmi dobré zvukové vlastnosti, rozezní se v něm i zvuky, které by se ve dřevěném didgeridoo ztratily.

2_s_publikem.jpg

Minikoncert se zajímavými údaji o tomto netypickém hudebním nástroji sloužil především jako oddechová část mezi informačně nabitými přednáškami shrnujícími možnosti studijních pobytů v Austrálii. „Bylo příjemné vypnout. Má to zajímavý uklidňující zvuk, při jeho poslechu bych mohl relaxovat denně,“ řekl jeden z návštěvníků Jaroslav Nečas. Více informací o didgeridoo se zájemci dozví na internetových stránkách http://www.czechdidgeridoo.com.

Šárka Vojstrejžová

Ukázka hry na didgeridoo:

Autor: Stisk Studentský deník | čtvrtek 15.4.2010 17:00 | karma článku: 12.76 | přečteno: 1303x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá

“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.

10.5.2022 v 15:28 | Karma článku: 3.50 | Přečteno: 78 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům

Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.

9.5.2022 v 13:07 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 93 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech

Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.

9.5.2022 v 10:46 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 521 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší

V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.

3.5.2022 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

František Skopal

Neuvěřitelné skutečnosti o fenoménu radosti

Tento článek je o spojení prožívání radosti s duchovním vzestupem člověka. Je o tom, jak obrovský význam má radost v našem životě. Na její křídlech se můžeme, ba dokonce máme vznést k výšinám.

10.8.2022 v 16:18 | Karma článku: 3.03 | Přečteno: 84 | Diskuse

Kristýna Hajská

Jak mne mí rodiče týrali - matka

Nic mne neučili, měla jsem všechno umět. Řekli mi, že mám věci dělat dokonale a to mělo stačit. "Dokonalost" jsem vnímala jako náboženství. Mám se klanět, mám sloužit, nevím komu a nevím jak. A bible nikde, žádný návod..

10.8.2022 v 10:25 | Karma článku: 18.42 | Přečteno: 825 | Diskuse

Jiří Herblich

Téma sociálního kreditu je konstrukt vlády, která nechápe lidské potřeby

Kdo poznává, ten věří, kdo nevěří žije jako pes ve společnosti, která jej toleruje. Víru oživuje to čím se člověk zabývá, přesto to není rozhodující proto, čemu člověk věří.

10.8.2022 v 8:50 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 370 | Diskuse

Jan Vavřík

Jak jsem potkal Tadeáše

K prázdninám patří cestování. Přes vysokou cenu benzinu lidé jezdí hlava nehlava. A všude, i v prodejnách rychlého občerstvení, narazíte na rodiče s dětmi, které přesně vědí, jaká jsou jejich práva.

9.8.2022 v 23:38 | Karma článku: 25.57 | Přečteno: 579 |

Karel Trčálek

Od starého Heitzmanna ke kolínskému Cyklonu B

Až zase pojedete vlakem a budete mít dvě hodiny času, vystupte v tomto zajímavém městě, kde dělal starostu Hitlerův soukmenovec. Z nádraží to je sotva deset minut chůze na kolínské náměstí s nádhernou knajpou„U třech pírek“

9.8.2022 v 18:51 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 367 | Diskuse
Počet článků 2811 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1111

Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz