Před sto třiceti lety se narodil de Chardin, otec kosmické evoluce

7. 05. 2011 13:00:00
Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) – francouzský filozof, teolog, vědec, geolog, paleontolog a jezuitský kněz. Svým celoživotním originálním úsilím se pokusil sjednotit víru s vědou.

„Netoužím po ničem jiném, než abych byl vržen do základů toho, co právě roste.“ (P. T. de Chardin)

Pohřben v New Yorku. O Velikonocích se jeho hrob rozdýchá květinami. Foto: archiv elaps.com/van.Jestliže se kdy od rozmachu pozitivizmu vytýkala křesťanským kněžím nevědeckost a zpátečnictví, v tomto případě to neplatí. Co Pierra Teilharda de Chardin ovlivnilo především, byl Bergsonův Tvořivý vývoj a Lamarckova a Darwinova evoluční teorie, již rozšířil o náboženský rozměr. „Evoluci chápal jako proces vedený skrytou touhou, takzvanou ‚chutí žít‘, nikoli jako proces mechanický, naprogramovaný nebo postupující za pomoci náhody,“ upřesňuje znalkyně Teilhardova díla Františka Jirousová.

Kromě Francie strávil de Chardin přes dvacet let v Číně, většinou za účelem výzkumných expedic. Několik cest podnikl i do Afriky, Mongolska či na Jávu. První světovou válku prožil jako nosič raněných. Na poslední léta přesídlil do New Yorku, kde zemřel na velikonoční neděli. Stalo se tak jen týden před úmrtím dalšího velikána vědy, který si pokládal i náboženské otázky – Alberta Einsteina. A prvního máje se završilo 130 let od jeho narození.

Vesmír k člověku, zvon k srdci

Apoštol vědy a lásky. Foto: archiv elabs.com/van.To, že má de Chardin dosud živé místo v učebních osnovách filozofie, teologie a etiky, potvrzuje absolvent římské teologie, jezuitský kněz Miroslav Herold. „Mezi jezuity ho odmítá jen malá menšina,“ domnívá se kněz. Františka Jirousová konstatuje spíše nezájem českých filozofů a teologů o Teilhardův odkaz, což přičítá nedostatečnému porozumění jeho vizi v 60. letech 20. století. V globálním světě plném rozporů by si podle ní zasloužil druhou, poctivější šanci. Z hlediska biologa Antona Markoše patří Teilhard do skupiny „obzvláštníků“, kteří hlásali podivné teorie a právem se na ně zapomnělo. „Neznám nikoho, kdo by věřil v teleologickou evoluci, ještě navíc takovou, která ústí v Krista,“ tvrdí Markoš.

Doktorandka Jirousová Markošův postoj nesdílí a tématu srovnání Teilharda s Nietzschem zasvěcuje dokonce svou dizertační práci. „Píši právě o nich dvou, jelikož je považuji za filozofy odpovědnosti za budoucnost. Teilharda zajímá hlavně etika; jak máme jednat, abychom přivedli svět k lepšímu stadiu a získali schopnost vidět ho jako krásné a dramatické Stvoření Boží,“ komentuje myslitelův záměr. Teilharda coby filozofa uznává i bývalý kandidát na prezidenta, filozof Jan Sokol. „V jeho pohledu se dnes už vesmír a lidstvo nemůže ponechat samovolnému vývoji, nýbrž naléhavě potřebuje, aby se ho myslící člověk ‚ujal‘ a aby na něm cílevědomě pracoval,“ uvádí Sokol v předmluvě k jeho nejslavnější knize Vesmír a lidstvo. Člověk podle Teilharda není jen osamělá a samoúčelná individuální existence, nýbrž orgán, který může být sám sebou jen ve vztahu k organismu.

Nechte se vést

Vesmír jako drama. „Nikoliv náhoda, nýbrž skrytá touha se chápe kosmického kormidla.“ Foto: archiv NASA.De Chardin se bez pochyby pokusil vytvořit systém postihující všechen vývoj od vzniku nejnepatrnějšího atomu po nejzazší budoucnost lidstva. Jak si všímá Jirousová, v evoluci se podle něj spojením hmotných částic vytváří duchovní či psychická složka vyznačující se nárůstem vědomí, kreativitou a jedinečností. „Přírodní anomálie (vědomí, svoboda, psychika) je vždy jen zvýrazněním nějaké vlastnosti, rozšířené v nepostižitelném stavu všude,“ píše Teilhard ve Vesmíru a lidstvu.

Apel evoluce spočívá v tom, aby každý nalezl svůj jedinečný příspěvek ve prospěch celku. To ovšem neznamená, dle jeho jiné knihy Chuť žít, abychom všichni dělali zvláštní a mimořádné věci, avšak činili velkolepě i to nejmenší. K propojování rozmanitého lidstva má sloužit v první řadě láska coby energie, dále například informační technologie (!), věda a vášeň k poznání. Přítomnost zla je důsledkem svobody, bez níž bychom byli spíše stroji než lidmi. Kdo věří v ukřižovaného Krista, má jistotu, že ve svém utrpení není sám.

„Nechte se vést událostmi, jsou-li silnější než vy. Máte velký vliv na lidi kolem sebe. Netrapte se tím, že se vám tato činnost zdá být rozptýlená a málo souvislá. Není tak důležité, abychom svému životu úplně a zřetelně rozuměli – i tak může být krásný a plný. Často je lidská existence k něčemu právě tím, čeho si člověk sám málo cení.“ (P. T. de Chardin v dopise L. Zantové)

Autor: Ondřej Macl

Další články najdete na http://www.munimedia.cz/kurz/stisk/.

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 7.5.2011 13:00 | karma článku: 11.25 | přečteno: 1660x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Komentář: Za sucho si můžeme sami, aneb když je člověk špatný hospodář

Jaro ještě ani pořádně nezačalo a Česko už sužuje sucho, chytají se zemědělci za hlavy. Ačkoliv byly poslední týdny zdánlivě deštivé, přírodě to neuleví tak, jak bychom očekávali.

20.5.2019 v 11:12 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 559 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Ve svých videích se snažím kombinovat seriózní témata se sarkasmem, říká youtuber Lukefry

Youtuber Lukefry ve svých televizních rozborech několikrát naštval fanoušky Jaromíra Soukupa, přesto by se ve své kariéře chtěl dále věnovat především vážnějším tématům. Youtube podle něj za pár let bude klasické seriózní médium,

18.5.2019 v 13:05 | Karma článku: 3.53 | Přečteno: 80 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Nízkonákladové lety budou čím dál tím častější, myslí si lovec letenek Kryštof Hájek

Létání, hory, moře a exotické země. Co si většina lidí spojuje s volnem a dovolenou je pro Kryštofa Hájka náplní jeho práce. Poslední tři roky se živí vyhledáváním akčních letenek, díky nimž už zvládl navštívit přes šedesát zemí.

14.5.2019 v 18:13 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 461 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Při stopování mi na den stačilo osmdesát korun, říká Šimon Doseděl

Možností, jak dnes cestovat, je nespočet. Málokdo je ovšem všechny využívá. Šimon Doseděl se o to snaží. Na gymnáziu vyjížděl do zahraničí přes projekt Erasmus plus a o letních prázdninách zas z Benátek stopoval až do Albánie.

9.5.2019 v 7:52 | Karma článku: 5.02 | Přečteno: 136 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Jašík

Léčitelé a schizofrenie

Nedávno jsem se setkal s tímto tématem a získal dojem, že jde o otázku, kterou by bylo dobré zpracovat. Hned na úvod bych chtěl říct, že nelze házet všechny léčitele do jednoho pytle. Tak jako u všech profesí, i zde nalezneme...

26.6.2019 v 21:57 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 156 | Diskuse

Karel Trčálek

Český masakr motorovou sekačkou

To nám to pěkně hicuje! Čtyřicet stupňů Celsia ve stínu, nejvyšší čas nastartovat sekačku a pokosit trávník před barákem

26.6.2019 v 18:08 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 402 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Manželské toccaty a fugy - typická dovolená

V pěně dní se tu a tam objeví malá vlnka, jež má posléze účinek pověstné tsunami, bořící Fukušimu a dělající z poklidného soužití tu pravou italskou famiglii.

26.6.2019 v 17:37 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 423 | Diskuse

Jan Ziegler

Rath urazil protinacistické odbojáře a patří za mříže

Upřímně řečeno, pádných a přesvědčivých důkazů proti bývalému středočeskému krajskému hejtmanovi je tolik, že jiný trest ani padnout nemohl. Reakce Davida Ratha pak svědčí o absolutní ztrátě soudnosti.

26.6.2019 v 16:45 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 624 | Diskuse

Jiří Turner

Pakt Zeman - Babiš aneb jak jsme se zmýlili v politice

Tvůrci naší Ústavy bohužel nepočítali s tím, že se do nejvyšších ústavních pozic mohou dostat lidé jako Zeman a Babiš, a už vůbec nepředpokládali, že se to může stát zároveň. Kdo by také předpokládal takovou kumulaci katastrof.

26.6.2019 v 15:01 | Karma článku: 38.10 | Přečteno: 2616 | Diskuse
Počet článků 2720 Celková karma 8.25 Průměrná čtenost 1114

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Profilová fotografie: Miroslav Šipula, FSS MU Brno
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz