Čtvrtek 11. srpna 2022, svátek má Zuzana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 11. srpna 2022 Zuzana

Před sto třiceti lety se narodil de Chardin, otec kosmické evoluce

7. 05. 2011 13:00:00
Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) – francouzský filozof, teolog, vědec, geolog, paleontolog a jezuitský kněz. Svým celoživotním originálním úsilím se pokusil sjednotit víru s vědou.

„Netoužím po ničem jiném, než abych byl vržen do základů toho, co právě roste.“ (P. T. de Chardin)

Pohřben v New Yorku. O Velikonocích se jeho hrob rozdýchá květinami. Foto: archiv elaps.com/van.
Jestliže se kdy od rozmachu pozitivizmu vytýkala křesťanským kněžím nevědeckost a zpátečnictví, v tomto případě to neplatí. Co Pierra Teilharda de Chardin ovlivnilo především, byl Bergsonův Tvořivý vývoj a Lamarckova a Darwinova evoluční teorie, již rozšířil o náboženský rozměr. „Evoluci chápal jako proces vedený skrytou touhou, takzvanou ‚chutí žít‘, nikoli jako proces mechanický, naprogramovaný nebo postupující za pomoci náhody,“ upřesňuje znalkyně Teilhardova díla Františka Jirousová.

Kromě Francie strávil de Chardin přes dvacet let v Číně, většinou za účelem výzkumných expedic. Několik cest podnikl i do Afriky, Mongolska či na Jávu. První světovou válku prožil jako nosič raněných. Na poslední léta přesídlil do New Yorku, kde zemřel na velikonoční neděli. Stalo se tak jen týden před úmrtím dalšího velikána vědy, který si pokládal i náboženské otázky – Alberta Einsteina. A prvního máje se završilo 130 let od jeho narození.

Vesmír k člověku, zvon k srdci

Apoštol vědy a lásky. Foto: archiv elabs.com/van.
To, že má de Chardin dosud živé místo v učebních osnovách filozofie, teologie a etiky, potvrzuje absolvent římské teologie, jezuitský kněz Miroslav Herold. „Mezi jezuity ho odmítá jen malá menšina,“ domnívá se kněz. Františka Jirousová konstatuje spíše nezájem českých filozofů a teologů o Teilhardův odkaz, což přičítá nedostatečnému porozumění jeho vizi v 60. letech 20. století. V globálním světě plném rozporů by si podle ní zasloužil druhou, poctivější šanci. Z hlediska biologa Antona Markoše patří Teilhard do skupiny „obzvláštníků“, kteří hlásali podivné teorie a právem se na ně zapomnělo. „Neznám nikoho, kdo by věřil v teleologickou evoluci, ještě navíc takovou, která ústí v Krista,“ tvrdí Markoš.

Doktorandka Jirousová Markošův postoj nesdílí a tématu srovnání Teilharda s Nietzschem zasvěcuje dokonce svou dizertační práci. „Píši právě o nich dvou, jelikož je považuji za filozofy odpovědnosti za budoucnost. Teilharda zajímá hlavně etika; jak máme jednat, abychom přivedli svět k lepšímu stadiu a získali schopnost vidět ho jako krásné a dramatické Stvoření Boží,“ komentuje myslitelův záměr. Teilharda coby filozofa uznává i bývalý kandidát na prezidenta, filozof Jan Sokol. „V jeho pohledu se dnes už vesmír a lidstvo nemůže ponechat samovolnému vývoji, nýbrž naléhavě potřebuje, aby se ho myslící člověk ‚ujal‘ a aby na něm cílevědomě pracoval,“ uvádí Sokol v předmluvě k jeho nejslavnější knize Vesmír a lidstvo. Člověk podle Teilharda není jen osamělá a samoúčelná individuální existence, nýbrž orgán, který může být sám sebou jen ve vztahu k organismu.

Nechte se vést

Vesmír jako drama. „Nikoliv náhoda, nýbrž skrytá touha se chápe kosmického kormidla.“ Foto: archiv NASA.
De Chardin se bez pochyby pokusil vytvořit systém postihující všechen vývoj od vzniku nejnepatrnějšího atomu po nejzazší budoucnost lidstva. Jak si všímá Jirousová, v evoluci se podle něj spojením hmotných částic vytváří duchovní či psychická složka vyznačující se nárůstem vědomí, kreativitou a jedinečností. „Přírodní anomálie (vědomí, svoboda, psychika) je vždy jen zvýrazněním nějaké vlastnosti, rozšířené v nepostižitelném stavu všude,“ píše Teilhard ve Vesmíru a lidstvu.

Apel evoluce spočívá v tom, aby každý nalezl svůj jedinečný příspěvek ve prospěch celku. To ovšem neznamená, dle jeho jiné knihy Chuť žít, abychom všichni dělali zvláštní a mimořádné věci, avšak činili velkolepě i to nejmenší. K propojování rozmanitého lidstva má sloužit v první řadě láska coby energie, dále například informační technologie (!), věda a vášeň k poznání. Přítomnost zla je důsledkem svobody, bez níž bychom byli spíše stroji než lidmi. Kdo věří v ukřižovaného Krista, má jistotu, že ve svém utrpení není sám.

„Nechte se vést událostmi, jsou-li silnější než vy. Máte velký vliv na lidi kolem sebe. Netrapte se tím, že se vám tato činnost zdá být rozptýlená a málo souvislá. Není tak důležité, abychom svému životu úplně a zřetelně rozuměli – i tak může být krásný a plný. Často je lidská existence k něčemu právě tím, čeho si člověk sám málo cení.“ (P. T. de Chardin v dopise L. Zantové)

Autor: Ondřej Macl

Další články najdete na http://www.munimedia.cz/kurz/stisk/.

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 7.5.2011 13:00 | karma článku: 11.25 | přečteno: 1668x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá

“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.

10.5.2022 v 15:28 | Karma článku: 3.50 | Přečteno: 78 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům

Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.

9.5.2022 v 13:07 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 93 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech

Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.

9.5.2022 v 10:46 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 521 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší

V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.

3.5.2022 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Otto Kamm

Kolik odhozených vajglů je zapotřebí ke koupi letadel ?

V památných letech dost pršelo. Spláchlo to i několik vagonu metra za vodotěsnými vraty. Nečekalo se to. Nebyli jsme připraveni.

11.8.2022 v 11:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Filip Vracovský

Rozpad České republiky a ukončení této šaškárny je nezbytností....

Když děti nezvládnou start do života, většinou se můžou vzpamatovat návratem do rodného hnízda. Mají svou oporu. ... Na nás je po více než sto letech od jeho opuštění docela skličující pohled. Nebo snad ne ?

11.8.2022 v 11:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Blízký východ: Ohlédnutí za nedávným konfliktem

Egyptský týdeník Al Ahram Weekly ve svém nejnovějším vydání z 11. 8. přináší článek „Z Gazy do Náblusu“, jehož autory jsou Mohamed Abu Šaar z Gazy a Ahmed Eleiba z Káhiry. Vrací se k nedávnému konfliktu.

10.8.2022 v 23:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Michael Laitman

Proměnili jsme lidskou společnost v hadí jámu.

Rostoucí inflace po celém světě a hrozící nedostatek potravin vytvořily sněhovou kouli, která se z kopce valí přímo na nás. Nikdo není v bezpečí. Některé země jsou zranitelnější, ale ohroženi jsou všichni.

10.8.2022 v 2:44 | Karma článku: 18.40 | Přečteno: 409 | Diskuse

Patrik Joura

Pierre Chareau

Pierre Chareau, architekt par excellence. Jeho stavba, jenž stojí v Paříži, a které se přezdívá skleněný dům, je neuvěřitelným dokladem nápaditosti tehdejší avantgardy francouzské architektury dvacátých a třicátých let 20. století

9.8.2022 v 23:08 | Karma článku: 7.88 | Přečteno: 159 | Diskuse
Počet článků 2811 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1111

Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz