Před sto třiceti lety se narodil de Chardin, otec kosmické evoluce

7. 05. 2011 13:00:00
Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) – francouzský filozof, teolog, vědec, geolog, paleontolog a jezuitský kněz. Svým celoživotním originálním úsilím se pokusil sjednotit víru s vědou.

„Netoužím po ničem jiném, než abych byl vržen do základů toho, co právě roste.“ (P. T. de Chardin)

Pohřben v New Yorku. O Velikonocích se jeho hrob rozdýchá květinami. Foto: archiv elaps.com/van.Jestliže se kdy od rozmachu pozitivizmu vytýkala křesťanským kněžím nevědeckost a zpátečnictví, v tomto případě to neplatí. Co Pierra Teilharda de Chardin ovlivnilo především, byl Bergsonův Tvořivý vývoj a Lamarckova a Darwinova evoluční teorie, již rozšířil o náboženský rozměr. „Evoluci chápal jako proces vedený skrytou touhou, takzvanou ‚chutí žít‘, nikoli jako proces mechanický, naprogramovaný nebo postupující za pomoci náhody,“ upřesňuje znalkyně Teilhardova díla Františka Jirousová.

Kromě Francie strávil de Chardin přes dvacet let v Číně, většinou za účelem výzkumných expedic. Několik cest podnikl i do Afriky, Mongolska či na Jávu. První světovou válku prožil jako nosič raněných. Na poslední léta přesídlil do New Yorku, kde zemřel na velikonoční neděli. Stalo se tak jen týden před úmrtím dalšího velikána vědy, který si pokládal i náboženské otázky – Alberta Einsteina. A prvního máje se završilo 130 let od jeho narození.

Vesmír k člověku, zvon k srdci

Apoštol vědy a lásky. Foto: archiv elabs.com/van.To, že má de Chardin dosud živé místo v učebních osnovách filozofie, teologie a etiky, potvrzuje absolvent římské teologie, jezuitský kněz Miroslav Herold. „Mezi jezuity ho odmítá jen malá menšina,“ domnívá se kněz. Františka Jirousová konstatuje spíše nezájem českých filozofů a teologů o Teilhardův odkaz, což přičítá nedostatečnému porozumění jeho vizi v 60. letech 20. století. V globálním světě plném rozporů by si podle ní zasloužil druhou, poctivější šanci. Z hlediska biologa Antona Markoše patří Teilhard do skupiny „obzvláštníků“, kteří hlásali podivné teorie a právem se na ně zapomnělo. „Neznám nikoho, kdo by věřil v teleologickou evoluci, ještě navíc takovou, která ústí v Krista,“ tvrdí Markoš.

Doktorandka Jirousová Markošův postoj nesdílí a tématu srovnání Teilharda s Nietzschem zasvěcuje dokonce svou dizertační práci. „Píši právě o nich dvou, jelikož je považuji za filozofy odpovědnosti za budoucnost. Teilharda zajímá hlavně etika; jak máme jednat, abychom přivedli svět k lepšímu stadiu a získali schopnost vidět ho jako krásné a dramatické Stvoření Boží,“ komentuje myslitelův záměr. Teilharda coby filozofa uznává i bývalý kandidát na prezidenta, filozof Jan Sokol. „V jeho pohledu se dnes už vesmír a lidstvo nemůže ponechat samovolnému vývoji, nýbrž naléhavě potřebuje, aby se ho myslící člověk ‚ujal‘ a aby na něm cílevědomě pracoval,“ uvádí Sokol v předmluvě k jeho nejslavnější knize Vesmír a lidstvo. Člověk podle Teilharda není jen osamělá a samoúčelná individuální existence, nýbrž orgán, který může být sám sebou jen ve vztahu k organismu.

Nechte se vést

Vesmír jako drama. „Nikoliv náhoda, nýbrž skrytá touha se chápe kosmického kormidla.“ Foto: archiv NASA.De Chardin se bez pochyby pokusil vytvořit systém postihující všechen vývoj od vzniku nejnepatrnějšího atomu po nejzazší budoucnost lidstva. Jak si všímá Jirousová, v evoluci se podle něj spojením hmotných částic vytváří duchovní či psychická složka vyznačující se nárůstem vědomí, kreativitou a jedinečností. „Přírodní anomálie (vědomí, svoboda, psychika) je vždy jen zvýrazněním nějaké vlastnosti, rozšířené v nepostižitelném stavu všude,“ píše Teilhard ve Vesmíru a lidstvu.

Apel evoluce spočívá v tom, aby každý nalezl svůj jedinečný příspěvek ve prospěch celku. To ovšem neznamená, dle jeho jiné knihy Chuť žít, abychom všichni dělali zvláštní a mimořádné věci, avšak činili velkolepě i to nejmenší. K propojování rozmanitého lidstva má sloužit v první řadě láska coby energie, dále například informační technologie (!), věda a vášeň k poznání. Přítomnost zla je důsledkem svobody, bez níž bychom byli spíše stroji než lidmi. Kdo věří v ukřižovaného Krista, má jistotu, že ve svém utrpení není sám.

„Nechte se vést událostmi, jsou-li silnější než vy. Máte velký vliv na lidi kolem sebe. Netrapte se tím, že se vám tato činnost zdá být rozptýlená a málo souvislá. Není tak důležité, abychom svému životu úplně a zřetelně rozuměli – i tak může být krásný a plný. Často je lidská existence k něčemu právě tím, čeho si člověk sám málo cení.“ (P. T. de Chardin v dopise L. Zantové)

Autor: Ondřej Macl

Další články najdete na http://www.munimedia.cz/kurz/stisk/.

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 7.5.2011 13:00 | karma článku: 11.25 | přečteno: 1660x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Dívenka s copy kopne borovičku aneb mistrovství ČR ve slam poetry

třinácti finalistů zvítězil Ondřej Hrabal. Jako mistr ČR ve slam poetry, tedy časově omezené autorské poezii bez rekvizit, pojede reprezentovat na mistrovství Evropy a světa. Kromě reprezentace vyhrál i třicet tisíc korun.

5.12.2018 v 16:21 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Byl jsem součástí vládních čistek, vrátit se nemohu, říká turecký politolog Gökhan Bacik

Profesor Gökhan Bacik uprchl s rodinou ze své vlasti poté, co v roce 2016 začaly v Turecku politické čistky. Hrozilo mu totiž vězení. Současná politická reprezentace ho obviňuje z účasti na spiknutí a terorismu.

2.12.2018 v 12:48 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 161 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Opravu secesnej Arnoldovej vily bude projektovať Atelier99

Projekt na rekonštrukcie Arnoldovej vily bude spracovávať Atelier 99. Jeho tím teraz jedná o tom ako bude nová vila vyzerať a aké bude jej využitie. Múzeum mesta Brna zas usiluje o vypracovanie žiadosti o dotáciu z Nórskych fondov

30.11.2018 v 17:39 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 143 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Rekonstrukce bitvy u Slavkova se letos zúčastní přes tisíc vojáků z třinácti zemí

Válečná atmosféra, tisíce vojáků i pietní akt na Mohyle míru. Města a obce na území slavkovského bojiště si letos připomenou 213. výročí události spojené s bitvou u Slavkova. Novinkou se letos stane netradiční vítězství Rusů.

24.11.2018 v 20:33 | Karma článku: 12.75 | Přečteno: 421 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marie Voříšková

Pes.

Rudolf Steiner, zakladatel antroposofické medicíny, tvrdil směle, že ve zvířecí říši se duch učí rychlosti a fyzické síle, aby pak okusil vývoj šlechetného lidství... že zlo má úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň, říkal přesně.

22.1.2019 v 16:49 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 161 | Diskuse

Tadeáš Firla

Dík za dar svobody - a co s ním?

Když prožíváme nějaké důležité změny v osobním životě, nebo v rodině, hledíme nostalgicky za sebe. Pokud pochopíme minulost, je naděje, že nový úsek života bude proměněn, obnoven, naplněn jiným obsahem, poznáním a vztahy.

22.1.2019 v 16:23 | Karma článku: 7.66 | Přečteno: 131 | Diskuse

Emrich Sonnek

Nositel Nobelovy ceny zbaven všech titulů

„Vyhlídky Afriky jsou chmurné, protože naše sociální politika je založená na tom, že jejich inteligence je stejná jako naše, zatímco testy říkají, že tomu tak není.“

22.1.2019 v 16:08 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 784 | Diskuse

Jan Dvořák

Zprávy si do souvislostí raději nedávejte, může se vám udělat zle

Občas se stane, že když jednu informaci dáte do souvislosti s druhou, zvedne se vám adrenalin a máte chuť říct něco opravdu nehezkého. Jsou to situace, které dokážou člověka „zvednout ze židle.“

22.1.2019 v 12:20 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 659 | Diskuse

Filip Vracovský

Když se Ti dělá šoufl z lidí, nejspíš si je málo vařil...

aneb dobrá nad zlato, dneska si posvítíme na další z našich přísloví.Pravda či fakt?To se určitě nedozvíte ani na konci našeho pořadu.

22.1.2019 v 11:45 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 2691 Celková karma 7.53 Průměrná čtenost 1120

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Profilová fotografie: Miroslav Šipula, FSS MU Brno
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz