Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rozhovor: Dredy mi život rozhodně neusnadnily

Dětem věnuje každičký kousek svého času. Jěšte nedávno nosila dredy a nejradši měla, když se jí její malí svěřenci ve školce ptali: „A sundáváš to na noc?“ Učitelky a její okolí z jejího účesu však tolik nadšení nebyli.









Jaroslava Kučerová finišuje třetí ročník učitelství pro mateřské školy na Jihočeské univerzitě. Nejen tam na studiích se mnohokrát utvrdila v tom, že i "hloupé" vlasy mohou znamenat hodně. "Jestli se někdy setkala s negativním přístupem kvůli hairstylu? No jéje," odpovídá se smířeným úsměvem a hluboce se nadechuje, aby mohle pokračovat ve vyprávění. Protože jsme dlouholetými kamarádkami, v rozhovoru jsme si tykaly.

Jarko, jak dlouho jsi vlastně měla dredy?
Docela dlouho. Několik dredů jsem si „upletla“ sama už se vstupem na střední školu. Ve druháku jsem pak postoupila na vyšší level a jela dokonce do salonu na profi výrobu. Dopadlo to nakonec tak, že jsem si ty super profesionální dredy po příjezdu domů stejně rozpletla a udělala po svém, vypadaly hrozně. Celkem jsem je nosila pět dlouhých let.

A co tě vedlo k rozhodnutí si je nechat udělat?



Už v deváté třídě jsem se pro dredy nadchla. Věděla jsem, že budu jiná než ostatní holky na základce, co se ráno dvě hodiny malovaly před zrcadlem a prosily rodiče, aby mohly jít na diskotéku. Začala jsem se odlišovat, a tak to i pokračovalo. Řekla jsem si  - dredy? Proč ne. Moc lidí, co je nosili, jsem v té době ještě neznala.

Zaregistrovala jsi s novým účesem nějakou změnu, řekněme v přístupu lidí k tobě? S dredy se totiž pojí mnohdy i nemálo předsudků, je tomu tak?

Bohužel je to docela pravda. Ale záleží na člověku. Ještě na střední škole jsem si zažila své první terno. Na našem internátě se objevily štěnice a vychovatelé nás odkázali na kožního lékaře. Všechny mé spolubydlící vyslechl a prohlédl, mně ale řekl, že kopřivka zmizí, když se začnu normálně oblékat a sundám si to, co mám na hlavě. Tenkrát mi to hodně podlomilo kolena.

Řešila jsi to nějak, nebo jsi nechala tento rozhovor s doktorem plavat?

Řekla jsem to doma a táta málem vyletěl z kůže. Trošku jsem se pak o toho doktora bála (směje se).

Bylo to jediné zklamání?



Rozhodně ne. Pořád jsem poslouchala narážky od lidí, co mne vůbec neznali, že jsem flákač, něk

dy dokonce feťák. Téměř každý si vlastně myslí, že člověk s dredy má po kapsách minimálně dvacet gramů marihuany nebo něčeho tvrdšího. Taky si ke mně nechtěli sedat v autobuse… I když to možná byla někdy výhoda.

A jak ses v těchto situacích cítila? Nenapadlo tě někdy, že to prostě byla chyba?


Ze začátku jsem z toho měla opravdu nervy. Ale postupem času jsem přestala tyhle věci kolem řešit. Vždycky říkám, že je jedno, jestli má člověk na hlavě dredy, drdol nebo trvalou. Já v tom nevidím rozdíl a nechápu lidi, co škatulkují podle účesu. A vlastně podle čehokoliv.

Učitelka ve školce a dredy? Toho jsem se dost bála.

V souvislosti s přijímacími zkouškami na vysokou školu – pedagogický obor -  jsi musela absolvovat ústní pohovor. Bála ses, že by mohly dredy hrát svou roli i tady?

Bála jsem se toho dost. První kolo přijímaček byl test, tam nikomu nic nevadilo. Pak jsem se ale musela s komisí setkat osobně. Hlavou se mi honily obavy, že dredy a učitelka ve školce k sobě prostě nejdou. Ale nakonec se stal opak pravdou.

A řešil tam někdo tvůj hairstyle?

Ze začátku mi některé učitelky dělaly peklo. Hlavně na praxi, kterou musíme všichni povinně absolvovat. Ptaly se pořád, jestli nemám vši, chovaly se nehezky a bylo cítit, že mě k dětem moc nechtějí pouštět. Naučila jsem se ale zachovat klid a chladnou hlavu. Kdokoliv měl s mým vzezřením problém, dostal vysvětlení, co to vlastně dredy jsou, jak vznikají, že i já si normálně umývám hlavu a dodržuju hygienu. Že v nich nenajdou vši, červy ani jiné potvory a že jsou to normální vlasy.

Jak na dredy reagovaly v průběhu praxe samotné děti ve školkách?

Dětičky reagují různě. Některé si ani nevšimnou, jiné mě zase hned s prvním vstupem do třídy obsypou a vyptávají se, co že to mám na hlavě, ptají se, jestli si mohou sáhnout, a jestli si to na noc sundávám. A samozřejmě velmi často chtějí, abych jim dredy udělala taky. Občas je to opravdu legrace jim to všechno vysvětlit.

 

Horko těžko jsem mohla dělat práci, která vyžaduje kontakt s lidmi

 

Představoval pro tebe tenhle účes i jiná omezení? Například v ryze osobním životě?

Jak se to vezme. Docela velkým problémem bylo třeba sehnat si nějakou brigádu. Jako studentka bych uvítala nějakou tu korunu navíc. Společně s kamarádkami jsme posílaly přihlášku na hostesing. Jim odpověděli hned druhý den, mně nikdy. Pokud se nejednalo o nějaký bar či hospodu, měla jsem většinou smůlu. Uspěla jsem až v rodné Třebíči. Začala jsem pomáhat na organizaci příměstského tábora a dredy tady vůbec nikomu nevadily.

Takže tady platí pořekadlo každý pes jiná ves…

Rozhodně. Někomu se dredy líbí, někdo má vůči nim neutrální postoj, někdo lidi kvůli nim odsuzuje. Je to jako se vším. S piercingem, tetováním, všeobecně se vzhledem. Za těch pět let jsem se mohla utvrdit v tom, že u nás funguje model „odlišuješ se a tak jsi ten špatný“. Bohužel.

A proto ses rozhodla si dredy po pěti letech ostříhat?

S přístupem lidí jsem se už smířila. Ale asi největším důvodem byla práce, o kterou se teď budu s koncem bakalářského studia ucházet. Když jsem chodila do školek na praxi, téměř na každé nástěnce zde bylo u vstupních dveří tučně napsáno: Prohlédněte dětem hlavy, máme tu vši. A tak jsem začala uvažovat, co když vši od dětí dostanu a budu si muset hlavu oholit? Nebo co když vši ve školce dokonce svedou na mě? Rozhodovala jsem se celý rok, ale nakonec šli všechny dolů…i ze zdravotních důvodů, je to celkem fuška nosit na hlavě o několik kilo navíc.

Všímáš si teď změn? Chovají se lidi kolem tebe jinak?

O sto procent. Nejhorší je, že mě záhy přeřadili do skupiny diskotékových slečen a ptají se, jestli půjdu na koncert Davida Guetty (směje se). Dokonce si ke mně začali i přisedávat v autobuse. Muži jsou mnohem galantnější. Nejvíce překvapené byly spolužačky, několikrát jsem od nich zaslechla, že vypadám konečně jako člověk. A čím jsem tedy byla předtím?

 

 

Monika Hořínková

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 10.12.2011 20:05 | karma článku: 16,80 | přečteno: 4534x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma: 9,09 | Přečteno: 247x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma: 8,62 | Přečteno: 162x | Diskuse| Média

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma: 7,29 | Přečteno: 130x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma: 8,78 | Přečteno: 139x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.

19.10.2022 v 13:00 | Karma: 8,42 | Přečteno: 185x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj

Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.

17.10.2022 v 13:45 | Karma: 7,50 | Přečteno: 155x | Diskuse| Hobby

Stisk Studentský deník

Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu

Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.

17.10.2022 v 8:25 | Karma: 7,47 | Přečteno: 85x | Diskuse| Cestování

Stisk Studentský deník

Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16

Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.

13.10.2022 v 10:56 | Karma: 9,85 | Přečteno: 644x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková

Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.

11.10.2022 v 17:40 | Karma: 7,51 | Přečteno: 116x | Diskuse| Sport

Stisk Studentský deník

Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky

Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.

8.10.2022 v 10:20 | Karma: 7,80 | Přečteno: 201x | Diskuse| Společnost

Stisk Studentský deník

Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám

Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.

4.10.2022 v 9:26 | Karma: 8,42 | Přečteno: 137x | Diskuse| Cestování

Stisk Studentský deník

Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám

Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.

30.9.2022 v 16:33 | Karma: 15,63 | Přečteno: 291x | Ostatní

Stisk Studentský deník

Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá

“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.

10.5.2022 v 15:28 | Karma: 9,00 | Přečteno: 127x | Diskuse| Společnost

Stisk Studentský deník

Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům

Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.

9.5.2022 v 13:07 | Karma: 12,76 | Přečteno: 228x | Diskuse| Brno

Stisk Studentský deník

Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech

Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.

9.5.2022 v 10:46 | Karma: 14,14 | Přečteno: 608x | Diskuse| Kultura

Stisk Studentský deník

Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší

V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.

3.5.2022 v 15:46 | Karma: 9,82 | Přečteno: 111x | Diskuse| Brno

Stisk Studentský deník

Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite

Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.

2.5.2022 v 18:21 | Karma: 13,71 | Přečteno: 158x | Diskuse| Osobní

Stisk Studentský deník

Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu

Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.

25.4.2022 v 13:32 | Karma: 8,94 | Přečteno: 121x | Diskuse| Společnost

Stisk Studentský deník

Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú

České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.

25.4.2022 v 0:26 | Karma: 10,48 | Přečteno: 260x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Stisk Studentský deník

Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu

Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.

23.4.2022 v 23:40 | Karma: 10,08 | Přečteno: 137x | Diskuse| Brno
  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1121x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com