Jsem go-go tanečnice, ne striptérka

Go-go tanečnice vystupují ve vyzývavých kostýmech, jejich úkolem je rozproudit zábavu, jsou ozdobou klubu. Ovšem nesvlékají se. Je to práce jako každá jiná, pro mnohé z nich však i životní styl. Jednou z dívek vlnících se na vyvýšeném stupínku na diskotékách je i jednadvacetiletá Klára Korábová.

Drobná platinová blondýnka klečí u cestovního kufru a vytahuje z něj jednu krátkou sukýnku za druhou – růžová, bílá, červená, stříbrná, k tomu ladící podprsenky, lesklá i síťovaná body. Ke své práci potřebuje kostýmů spoustu. Má jich desítky a dokupuje pořád další. „Oblečení se musí obměňovat. Móda jde dopředu,“ vysvětluje. Není to ale jen její rozmar, nejrůznější vyzývavé převleky vyžadují její zaměstnavatelé. Jednou za anděla, jednou za čerta, ve stylu Havaj, sado maso nebo jako zdravotní sestřička. To obnáší práce go-go tanečnice.

Klára Korábová se k nevšední brigádě dostala před čtyřmi lety, v době, kdy ještě navštěvovala střední školu. „Přišla zamnou  kamarádka s tím, že go-go dancing vyzkoušela a byla  z něj nadšená, tak jestli se nechci přidat. Souhlasila jsem a tancování se mi zalíbilo,“ popisuje svoje začátky. S neobvyklým přivýdělkem neměli problém ani její rodiče. „Vědí, že tancování miluju a jsou rádi, že si aspoň vydělám nějakou korunu.“

Celkem často se ale Klára setkává s předsudky, že go-go rovná se striptýz. „Přesto si myslím, že kladné ohlasy na mou práci převažují. Hlavně u kluků,“ usmívá se.  Doufá, že žádný problém nenastane ani, až si najde životního partnera. „Myslím, že si to obhájím. Nedělám přece nic špatného. Měl by na mě být pyšný.“

A bylo by na co, začátky totiž nebyly vůbec jednoduché. Na taneční výbavu byly a jsou potřeba nemalé investice. Veškeré kostýmy si platí tanečnice samy. Klára si dokonce některé sama navrhuje a nechává si je ušít. „Někdy mám pocit, že do toho ještě pořád investuju víc peněz, než vydělám,“ podotýká. Při prvních akcích se navíc styděla, nevěděla, jak se má pohybovat, nebo co si obléct. Dnes už je ostřílená tanečnice a v brigádě pokračuje dál, i když už nestuduje. Skloubit go-go dancing se zcela všedním zaměstnáním dispečerky jí nedělá problém. Tančit jezdí po celé republice i do zahraničí – hlavně na Slovensko a do Rakouska.

Nejčastěji tancuje ve dvojici ještě s kamarádkou, přes kterou se k této branži dostala. Předem nacvičenou choreografii ale nemívají, před vystoupením ani nijak netrénují. Jednoduše improvizují. „Se svou parťačkou už jsme za ty roky sžité, naše pohyby jsou sladěné i bez přípravy,“ myslí si. Za prací na diskotéky nejezdí ani nijak pravidelně. Někdy každý víkend v měsíci, někdy pouze dva, někdy jeden. „Chci se chodit bavit i sama za sebe a mám také nějaké povinnosti doma,“ vysvětluje blondýnka.

Odmítat akce, které se jí nezamlouvají nebo na které právě nemá čas, si může dovolit. Nezaměstnává ji totiž žádná agentura. „U agentury jsem byla chvilku a nemám s tím dobré zkušenosti,“ tvrdí tanečnice. Spolu s asi dvaceti dalšími děvčaty z oboru si vytvořily jakousi vlastní agenturu. Mají internetové stránky, kde své služby nabízejí, a vzájemně si mezi sebou dohazují kšefty. „Nejsme agentura v pravém slova smyslu, spíš skupina kamarádek, které si pomáháme. Výdělek jde totiž jenom nám, žádné třetí straně jako u agentury,“ zdůrazňuje Klára.

Se svými kolegyněmi se setkává i po práci. Zajdou spolu na kávu nebo se pobavit do klubu. Tancování je pro ně všechny něčím víc než jen prácí, je to jejich koníček a životní styl. Věnují mu i většinu svého volného času. Klára si například hledá místo pro dovolenou i podle toho, kolik je v jeho okolí diskoték. Vloni v létě tak byla s partou přátel na chorvatském ostrově Pag, kterému se pro velké množství klubů říká novodobá Ibiza.

Go-go dancing je zábava dost fyzicky náročná. „Někdy nás známí a kamarádi po odtančení přemlouvají, ať na diskotéce ještě zůstaneme. Jsme ale zpocené, uřícené, unavené. Já se potom vždycky těším domů,“ vysvětluje Klára.

Zatančit dokáže na jakoukoliv hudbu, své hranice, za které by už nezašla, však má. „Nikdy bych nepřistoupila na to, abych byla nahoře bez. To už nejsou go-go tanečnice, ale topless. To já nedělám,“ zdůrazňuje. Předvést velmi vyzývavou show se svou kamarádkou se ovšem nebrání. „Náš program se jmenuje Divoké kočky. Lijeme klukům vodku do pusy nebo si s mojí parťačkou navzájem nastříkáme šlehačku mezi prsa a pak ji olizujeme. Kluci jsou z toho celí hotoví,“ usmívá se Klára. „Je to jenom sranda, s cizí holkou bych to nedělala,“ dodává.

Zatancovat by si úspěšná go-go chtěla ještě na nějaké větší akci, třeba v Praze. Každý večer, i ten na diskotéce v malém městě, je ale podle ní jedinečný a nezapomenutelný. „Stane se třeba, že do klubu vtrhnou policajti a odvedou polovinu lidí. Už párkrát jsme potom neměly pro koho tancovat,“ uzavírá se smíchem.

Na další nezapomenutelný večer se Klára Korábová chystá tento pátek do Zlína. Více informací o ní a go-go tančení je zde.

Jana Langová