Tetovaním vyjadrili súcit s utrpením hospodárskych zvierat

20. 05. 2013 12:45:47
Aktivisti za práva zvierat sa stretli na brnienskom námestí, aby vyjadrili spoluúčasť s utrpením hospodársky využívaných zvierat. Dve desiatky účastníkov sa tu nechali doživotne označiť vytetovaním čísla 269.

Brno – Uprostred námestia Slobody stojí pletená ohrada. Je niečo po druhej popoludní, hŕstka ľudí v tmavom oblečení postáva pri bilborde s nápisom „Bolesť je bolesť, krv je krv, strach je strach.“ Pár minút neskôr prichádzajú na miesto konania hlavní aktéri, dvadsať mladších či starších ľudí, ktorí sa nechajú priamo na mieste potetovať číslo 269, aby vyjadrili svoj nesúhlas s tým, ako sa spoločnosť stavia k využívaniu zvierat.

Dve desiatky ľudí v špinavých košeliach odvádzajú dvaja „strážci“ v čiernych kuklách do ohrady. Za drôteným pletivom ich zhromaždia a po dvojiciach na oprátke odvádzajú k stolíkom, kde čakajú tatéri s prichystaným náčiním ako sú tetovacie ihly a dezinfekcia. Happening s názvom 269 Solidarity day je vyjadrením podpory zvieratám, ktoré sú podľa slov aktivistov druhovo diskriminované.

„Rozhodli sme sa takto vyjadriť náš názor, pretože pasívne vegánstvo ako podpora zvierat nestačí. Nestačí robiť ochutnávky vegánskych jedál a rozdávať letáky. Vegáni musia vyjsť na ulicu a robiť podobné, možno kontroverzné happeningy, aby upozornili spoločnosť na to, v akých podmienkach hospodárske zvieratá žijú,“ vysvetlila zámer akcie jedna z organizátoriek Marcela Macháčová.

Strážci v čiernom potichu privádzajú ďalších ľudí z ohrady, zatiaľ čo prvé potetované dievčatá sedia v miniatúrnej pletenej klietke bez možnosti slobodného pohybu. Klietka, rovnako ako vytetované číslo, je taktiež metaforou na skutočné podmienky života hospodárskych zvierat. Okolostojaci dav ticho počúva príhovory organizátorov, ktorí pripomínajú, že v tak zlých podmienkach žijú aj kurence, prasce či dojné kravy v okolí Brna.

„Tetovanie je vonkajšia forma vyjadrenia mojich vnútorných pocitov, teda odsúdenie zneužívania zvierat. Je to symbol a možno vďaka nemu sa ľudia začnú pýtať, možno si o tom viac zisťovať a možno napokon taktiež prestanú jesť živočíšne produkty,“ objasnila päťdesiattriročná účtovníčka z Brna, ktorá si neželala byť menovaná, pohnútky čo ju viedli k tetovaniu. „Vegánkou som oficiálne až od dneška, hoci vegetariánsky žijem osem rokov. Spočiatku som sa nevedela odhodlať, no keď už človek zistí, o čom to celé je, nemôže viac do úst vziať mäso, mlieko či vajíčka,“ povedala.

Skupina ľudí v ohrade a zvuk tetovacích strojčekov priťahujú pozornosť okoloidúcich. Ľudia sa zastavujú a zaujímajú, čo sa vlastne deje. Niekoľko mladých ľudí je myšlienkou tak nadchnutých, že by sa na mieste tiež chceli nechať potetovať. „Vyhovorili sme im to, pretože o vegánstve nemali dosť veľké povedomie. Je ale úžasné, že táto akcia v niekom vyvolala taký záujem. Dúfam, že ich to inšpiruje k tomu, aby si hľadali o tejto problematike ďalšie informácie,“ povedala s úsmevom Macháčová.

„Je dobré, že sa konajú podobné akcie. Ja osobne mäso jem, al napriek tomu nesúhlasím s tým, ako sa so zvieratami zachádza. Ak sú týrané, nemá ale zmysel proti tomu bojovať, skôr hľadať východisko v tom, že budeme od mala vychovávať deti k úcte k nim,“ vyjadril svoj názor dvadsaťštyriročný Zdeněk Franzberger.

Podujatie s názvom 269 je inšpirované aktom troch mladých Izraelčanov, ktorí sa v októbri 2012 nechali označiť vypálením čísla 269 na telo. Náhodné číslo jedného z teliat na veľkochove má v sebe symboliku toho, ako sú živé tvory degradované na čísla a obchodnú komoditu. „Taktiež chceme vyjadriť súcit s trpiacimi zvieratami a vlastne s kýmkoľvek, koho život je ponížený iba na výrobnú jednotku,“ vyjadrila myšlienku celého popoludnia Macháčová.

Autor: Stisk Studentský deník | pondělí 20.5.2013 12:45 | karma článku: 10.63 | přečteno: 450x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Pěšky z Mexika do Kanady, na cestu si přibalila make-up, náušnice a večerní šaty

Monika Benešová měla před třemi lety vážné zdravotní problémy. Příčinu zjistila až za dlouho, po čase se psychicky zhroutila. Změnila pohled na život a rozhodla se jít Pacifickou hřebenovku, během které potkala medvěda či pumu.

13.3.2019 v 8:29 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 429 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Klimakemp je taková utopie, žijeme tam vlastní ideály, nastiňuje aktivistka Anna Bromová

Změny klimatu přiměly sedmadvacetiletou Annu Bromovou přidat se k hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my. Své zkušenosti sdílí se studenty na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

8.3.2019 v 11:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dívenka s copy kopne borovičku aneb mistrovství ČR ve slam poetry

třinácti finalistů zvítězil Ondřej Hrabal. Jako mistr ČR ve slam poetry, tedy časově omezené autorské poezii bez rekvizit, pojede reprezentovat na mistrovství Evropy a světa. Kromě reprezentace vyhrál i třicet tisíc korun.

5.12.2018 v 16:21 | Karma článku: 4.53 | Přečteno: 207 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Byl jsem součástí vládních čistek, vrátit se nemohu, říká turecký politolog Gökhan Bacik

Profesor Gökhan Bacik uprchl s rodinou ze své vlasti poté, co v roce 2016 začaly v Turecku politické čistky. Hrozilo mu totiž vězení. Současná politická reprezentace ho obviňuje z účasti na spiknutí a terorismu.

2.12.2018 v 12:48 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 180 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Miroslav Nigrin

Fejk - a co to je?!

Zdá se mi, že jich je kolem mne stále víc a víc. Ale nemám se na koho obrátit, kdo by mně uvedl na tu správnou cestu. Jak to vidíte vy?

18.3.2019 v 16:28 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 108 | Diskuse

Oto Jurnečka

Kolika způsoby lze vysvětlit masakr na Novém Zélandě?

Na sociálních sítích převažují způsoby dva. První je více či méně skrývaná radost. Ten druhý událost vykládá jako důsledek možnosti projevovat nesouhlas s imigrací.

18.3.2019 v 12:24 | Karma článku: 34.19 | Přečteno: 2076 | Diskuse

Josef Nožička

Slavná Íránka po odchodu ze země odhodila hidžáb, firma Nike jí ho nyní zase přimalovala

Když známá íránská matematička Maryam Mirzakhani opustila v roce 1999 svou zemi, už si nikdy nedala na hlavu hidžáb. Přesto však občas stále bývá s muslimským šátkem vyobrazována, a to nejenom v Íránu...

18.3.2019 v 12:20 | Karma článku: 29.17 | Přečteno: 814 | Diskuse

Jiří Turner

Co je naše násilí a vaše násilí, pane kardinále?

Co je tím skutečným násilím? Je to určité umělecké vyjádření, nebo zločinná činnost některých církevních představitelů a katolické církve jako celku? Kardinál Duka má asi jasno:bagatelizuje odporné činy kněží a žaluje divadelníky.

18.3.2019 v 12:02 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Odsouzeníhodné útoky proti Židům

Výroky Václava Klause mladšího ve vztahu k transportům Židů za druhé světové války do vyhlazovacích koncentračních táborů jsou neúnosné.

18.3.2019 v 11:20 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 439 | Diskuse
Počet článků 2693 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1121

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Profilová fotografie: Miroslav Šipula, FSS MU Brno
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz