Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotoesej: Smutný osud funkcionalistické kolonie Nový dům

4. 12. 2016 21:29:42
Kolonie Nový dům měla být ukázkou moderní architektury 30. let. Projekt nízkonákladových funkcionalistických domů se u tehdejší společnosti nesetkal s úspěchem. Dnes lze díky chybějící památkové ochraně domy jen těžko rozeznat.

Brno – Kolonie Nový dům byla po vzoru dělnického sídliště ve Stuttgartu vystavěna v brněnských Žabovřeskách v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení. Na návrhu šestnácti funkcionalistických rodinných domů se podíleli přední brněnští architekti Arnošt Wiesner a Bohuslav Fuchs, ale i tou dobou ještě nepříliš zkušení studenti. Na rozdíl od svého německého vzoru se ale Nový dům se svým konceptem úsporného moderního bydlení nesetkal s velkým ohlasem veřejnosti.

Nový dům vznikl k 10. výročí založení Československa jako oslava české moderní architektury. „Kolonie byla svého typu druhá na světě. Tehdy to byla taková pionýrská záležitost, moderní architektura se teprve rodila,” uvedl brněnský architekt Jan Sapák. Úspěchem vzorové německé výstavby se inspirovali nadšení brněnští podnikatelé František Uherka a Čeněk Ruller, kteří sestavili tým architektů, celou stavbu zaplatili a věřili, že se domy brzy prodají. „Podnikatelé hlásali, že moderní architektura bude levná. V případě kolonie Nový dům se ale netrefili do správného měřítka. Šetřili jak na dekoracích, tak i na velikostech a celkově na všem,” popsal architekt zásadní chybu v architektonickém návrhu celé stavby.

Celkem vzniklo šestnáct objektů, většinou s úspornými dispozicemi řadových domků. Domy navržené studenty Hugem Foltýnem a Miroslavem Putnou trpěly základními proporčními problémy: měly nízké stropy a tenké zdi. Tento problém ovlivnil budoucí majitele. Ti, kteří si mohli domy v kolonii dovolit, se něchtěli tísnit v malých skromných prostorech. A naopak pro ty, kteří by uvítali rozvržení domů, byla jejich cena odrazující. „Stavební firma nesprávně nenamíchala proporce mezi cenou a nabízenou kvalitou. Některé domy tak zůstaly neprodané v řádu měsíců nebo přes rok, což byla tehdy pro prodej domů dlouhá doba. Tato situace vedla k tíživým podmínkám, ne-li krachu firmy,” vysvětlil Sapák důvod slabého ohlasu tehdejší veřejnosti.

Stuttgartského sídliště Weissenhof navrhovali přední světoví architekti jako Le Corbusier nebo Ludwig Mies van der Rohe. To brněnské navrhovalo devět předních brněnských architektů. K nejzachovanějším domům v kolonii patří ty od Arnošta Wiesnera, Josefa Štěpánka, Jiřího Krohy a od Bohumila Fuchse. Kompletně přestavěný je řadový dům architekta Jana Víška, u kterého bylo přijímaní progresivních myšlenek nové architektury ze strany veřejnosti nejvýraznější. Přes svůj sociologický fragment bydlení byl od své výstavby nejdéle ze všech neobydlený. „Víškův dům byl tím nejdražším v kolonii. Stál 240 tisíc korun, ty ostatní jen řádově od 80 do 180 tisíc korun,” upřesnil prodejní ceny domů architekt Sapák.

Inovace týkající se změn ve funkčním rozvržení vnitřních prostor narazily na nepřipravené publikum. Většina funkcionalistických staveb v kolonii je rozvržena do tří podlaží jednoduchého půdorysu. Přízemí sloužilo jako hospodářské a technické zázemí domu, v prvním patře se nacházela obytná část a ve druhém patře byly ložnice. Dnes je většina domů přestavěna, jelikož nedostačovaly nárokům svých majitelů. Přestavby povětšinou zahrnovaly barevné fasády nebo přístavby garáží. Dnes je podoba celku kolonie zcela změněna a jednotlivé domy se dají jen těžko rozpoznat.

Tyto ekonomicky skromné, malé rodinné domy s prostorově omezenou dispozicí, byly za socialismu využívány jako vícegenerační. To vedlo k řadě přestaveb a výrazných zásahů do původní koncepce staveb. Přes svou historickou hodnotu, kolonie jako taková nespadá pod památkovou ochranu. Chráněné je pouze průčelí rodinných domů Jaroslava Grunta, Bohuslava Fuchse a Jiřího Kroha. Na brněnský Nový dům v roce 1932 navázala pražská Osada Baba projektanta Pavla Janáka.

Část informací uvedených v textu pochází z publikace Česká republika - architektura XX. století I. Morava a Slezsko.

Více zde.

Autor: Stisk Studentský deník | neděle 4.12.2016 21:29 | karma článku: 11.52 | přečteno: 288x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1288 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta (dvoj)nádraží v centru

Mé srdce bije pro nádraží v centru... Jak jinak uvést variantu řešení brněnského železničního uzlu která je mi nejbližší – totiž v rámci stávajícího hlavního nádraží.

10.11.2017 v 2:28 | Karma článku: 6.46 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta dvě nádraží

Ve svých dvou blogových článcích, věnovaných brněnskému železničnímu uzlu jsem naznačil, že jsem příznivcem dvou variant řešení. Tentokrát se zastavím u té varianty, kde je zvážena možnost vybudování dvou centrálních nádraží.

9.11.2017 v 23:39 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 426 | Diskuse

Vladimír Kuchař

Pochybné sociální hokuspokusy v Brně krachují

Brněnská radnice pod vedením neomarxistických sociálních inženýrů z Žít Brno již více než rok rozdává byty neplatičům, nejčastěji romským rodinám. A výsledek? Hluk, nepořádek a stížnosti. Navíc nové dluhy na nájemném.

6.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 44.60 | Přečteno: 3705 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.37 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.