Rozhovor: Ochranu ovzduší nelze řešit narychlo, říká brněnský meteorolog
Mimořádné opatření v podobě dočasně bezplatné městské dopravy se ukázalo být liché. Vy sám jste říkal, že opatření by vedlo pouze k lokálnímu snížení emisí, které by se ve výsledku kompenzovalo odjinud. Mohou ve skutečnosti auta takovou míru znečištění způsobit?
Auta to přímo nezpůsobují. Co se týče té únorové situace, tak jenom sedmdesát procent všech koncentrací prachu v ovzduší tvořilo něco, co vůbec z Brna nepochází. Stejně vysoké koncentrace jsme naměřili i na stanici uprostřed vinic Mikulov – Sedlec. Doprava se tedy projevuje jen někdy a tvoří pouze pár procent. Když se 13. února vyhlašovala smogová situace, byly koncentrace na dopravních stanicích dokonce nižší než koncentrace mimo Brno. V tu chvíli nemělo smysl s dopravou cokoli dělat, protože bychom téměř ničeho nedosáhli. Je potřeba to pojmout koncepčněji, nehledat řešení narychlo, ale vymyslet něco, co by pomohlo dlouhodoběji.
Co například?
Například na celou topnou sezónu snížit jízdné, aby lidé nebyli motivováni nasednout na tramvaj, až když už je zle. Pokud by tam byla jakási prevence, tak by to třeba určitým způsobem přispělo. Ve chvíli, kdy je situace natolik kritická, že se zavádí veřejná doprava zdarma, už se většinou nedá nic dělat. Momentálně je nejdůležitější snažit se podporovat kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů na pevná paliva za nové ekologičtější. Lokální topeniště tak mohou přejít na šetrnější způsob vytápění. Z hlediska prašnosti je potom nejlepší plyn nebo tepelná čerpadla.
Tři dny po vyhlášení byla smogová situace odvolána. Dá se říci, že podmínky k rozptylu škodlivin jsou opět příznivé?
Určitě. Možná jste zaregistrovali, že jednak se oteplilo a jednak se zvedl vítr, tudíž koncentrace polétavého prachu jsou teď skoro nulové. Zatímco v jednu chvíli jsme je měřili ve stovkách mikrogramů, týden nato se vyskytovaly v řádu jednotek. Počasí je v tomto případě naprosto rozhodující.
Záleží tedy na povětrnostních podmínkách.
Přesně tak. Když je inverze, vytvoří se poklička, pod kterou fouká jen velice málo nebo vůbec. V tu chvíli nedochází k rozptylu. Naopak v momentě, kdy se vrstva rozruší, zafouká a nejlépe i zaprší, koncentrace mohou spadnout během hodiny až dvou a už není důvod smogovou situaci nadále udržovat.
Smogové zatížení se k nám přesunulo ze severu, přesněji z Polska a Moravskoslezského kraje. Je možné takovému znečištění na dálku vůbec zabránit?
Pokud fouká vítr ze severovýchodních směrů, jako tomu bylo na začátku února, příliš se tomu zabránit nedá. Poručit větru, dešti neumíme. Nejedná se však pouze o znečištění dálkové, my si přispíváme sami. V zimních obdobích, kdy všichni topí, koncentrace rostou plošně. Proudění to dále navýší, stejně jako to navyšují další faktory. Polsko není jediným viníkem. Určitě má svůj vliv, ale nepředstavujme si, že nebýt Polska, máme tu čisto. Tak to úplně není.
Z jakého důvodu přichází znečištění právě z těchto oblastí? Má to na svědomí tamní průmysl?
Průmysl také, důležitou roli však hrají zdejší lokální topeniště. Polsko je bohužel z hlediska znečištění stále na úrovni východního bloku, dlouhodobě se zde topí levnými uhelnými kaly, které jsou v českých domácnostech zákonem zakázané. Já odtud pocházím, takže vím, o čem mluvím. Studie, které měřily ovzduší na polské hranici, například v rámci projektu Air Silesia zjistily, že v těchto oblastech je vliv polských, ale i českých lokálních topenišť docela znatelný. Pro srovnání, zatímco u nás jsme v době smogové situace naměřili hodnoty koncentrace prachu v ovzduší nad hranicí sto mikrogramů, koncentrace naměřené v Polsku se pohybovaly nad tisíc.
V období smogové situace se lidem doporučuje omezit větrání místností i pobyt venku. Jaká jsou z vašeho pohledu reálná rizika takto vysoké koncentrace prachu v ovzduší?
Já nejsem zdravotník, nicméně to platí především pro citlivější jedince a malé děti. Určitě je dobré omezit jakýkoli venkovní sport, kdy člověk podstatně více ventiluje a dýchá naplno. Doporučil bych také klidový režim a vyhnout se stresu. Na druhou stranu to ale neznamená, že by člověk neměl vůbec chodit ven. Z indoorových měření vyplývá, že koncentrace škodlivých látek jsou ve srovnání s venkovním prostředím plus mínus stejné. Zvlášť, když si lidé potrpí na koberce, ve kterých se tvoří roztoči. Řekl bych tedy s rozumem, procházku ano, sportovat raději ne.
TEREZA HÁLOVÁ
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube