Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Základní matematické dovednosti by měl mít každý maturant, říká matematik Jiří Herman

16. 03. 2017 19:21:12
Státní maturita z matematiky bude od školního roku 2020/2021 pro gymnázia a lycea povinná. O rok později se přidají také odborné školy. Výjimku dostaly školy umělecké, sociální a zdravotní. Matematik Jiří Herman rozhodnutí vítá.

Brno – Maturitní zkoušce z matematiky se žáci letošních devátých tříd za čtyři roky nevyhnou. Minimálně ti, kteří míří na gymnázia a lycea. Ostatní, mimo studentů uměleckých, sociálních a zdravotních škol, se ke gymnazistům připojí hned další rok. Tak 20. února rozhodla vláda. Podle matematika a ředitele gymnázia Jaroška Jiřího Hermana se jedná o krok správným směrem.

Od roku 2020/2021 bude státní maturita z matematiky povinná pro gymnázia a lycea. Rok na to se přidají i odborné školy. Výjimku dostaly pouze umělecké, sociální a zdravotní obory. Jaký je to krok?

Myslím, že správným směrem. Má-li někdo maturitní vysvědčení, měl by také umět prokázat, že disponuje znalostmi z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky.

Maturitní test z matematiky bude standardizovaný. Může to být problém?

Státní maturitu z matematiky považuji za zkoušku, která ověřuje spodní hranici základních matematických dovedností. Mně se skoro až příčí používat spojení maturita z matematiky. Nazval bych to spíše zkouškou ze základů, protože ona opravdu testuje naprosto elementární matematické dovednosti, které by měl mít každý absolvent střední školy s maturitním vysvědčením. Maturita však nesestává jen ze společné, neboli státní části, ale také z části profilové. Školy mají tudíž možnost nastavit si v profilové části taková kritéria, která by maturanty srovnala na úroveň, jež oni považují za důležitou. Problém je dle mého jinde.

Kde?

V tuto chvíli existuje celá řada oborů a profesí, u nichž je maturitní zkouška zbytečná. Česká legislativa vyžaduje pro výkon některých živností, například kosmetičky, maturitu. Nechápu proč. Diskutovat by se mělo spíše nad nastavením klasifikace jednotlivých profesí než nad povinnou zkouškou ze základů matematiky.

Jaký vliv bude mít povinná maturita z matematiky na odbornost úzce zaměřených oborů?

Některé školy budou muset drobně úpravit své školní nebo rámcově vzdělávací programy. Nejedná se ale o nic dramatického, neboť i na těchto školách se dříve matematika vyučovala osm hodin týdně. Teď ten počet stoupne na deset, což není natolik závažný nárůst, aby šel na úkor odborných předmětů.

Matematika by tedy podle vás měla být součástí ukončení středoškolského vzdělání s maturitou bez ohledu na vysokoškolskou profilaci studenta.

Přesně tak. Ona opravdu zkoumá jen základní gramotnost, jako je například schopnost počítat s procenty. Část české populace se dnes topí v dluzích vzniklých na základě nesmyslných půjček a úvěrů od nejrůznějších pochybných institucí. Přitom by stačilo mít právě elementární matematické znalosti, aby si člověk přeložil, co se může stát, když se zpozdí s jednou splátkou. Domnívám se, že tohle by měl umět každý maturant.

Takže by z matematiky měly maturovat i zdravotní, umělecké a sociální školy?

Ne. Umím si představit úzkou skupinu oborů, kde by matematika být nemusela. Třeba takový umělecký kovář nebo operní pěvec. Ostatně na konzervatořích se, pokud mám správné informace, matematika ani nevyučuje. Tam by na to prostor opravdu nebyl. U zdravotních sester je to na druhou stranu diskutabilní, neboť umět aplikovat léky ve správném poměru a množství je záležitost života a smrti.

Odpůrci povinné státní maturity z matematiky argumentují tím, že u ní spousta studentů propadne. Dlouhodobě je to předmět s nejnižší úspěšností.

Tato statistika je zavádějící. Minimálně ve srovnání s maturitou z cizího jazyka, kde je hranice úspěšnosti nastavena níž, než by měla být. To znamená tak, aby maturanti měli úroveň, kterou požaduje v „sjednocená Evropa“. Kdyby se tam hranice zvýšila, počet studentů, kteří z cizího jazyka neuspějí, by byl srovnatelný s matematikou.

O kolik stoupne náročnost maturity?

Nedomnívám se, že by jeden předmět navíc náročnost výrazně zvýšil. Časově ano, zkouška bude delší. Nicméně o žádný enormní tlak na žáky nepůjde. Koneckonců na naší škole se před několika lety z pěti předmětů maturovalo. Nebyl v tom zásadní problém tehdy a nevidím jej ani teď.

Co se změní pro učitele?

Pro nás nic. Za dlouhou řadu let jsme měli pouze dva případy, kdy žák u zkoušky neuspěl. Obecně se však samozřejmě něco změní. Učitelé se budou muset matematice více věnovat a hledat nové metody, jak ji žáky naučit. S matematikou je to jako s jazykem. Musíte mít dobré základy a na nich stavět. Každá neznalost základních principů se vám dříve či později vrátí. A na tohle se učitelé musí zaměřit – budování pevných základů. K tomu snad dopomohou i jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které budou tlačit školy základní, aby se výuce více věnovaly.

Jak vnímáte skutečnost, že gymnázia a lycea budou povinně maturovat z matematiky o rok dříve než ostatní školy?

Negativně. Jde to proti původním prohlášením paní ministryně Valachové. To nám, asociaci ředitelů gymnázií, vadí. Co nám ale vadí ještě více, je skutečnost, že paní ministryně lže do médií. V nich tvrdí, že to projednala se všemi asociacemi a všichni souhlasili. To není pravda. Dokonce existuje prohlášení Unie školských asociací (CZESHA, pozn. red.), kde se doporučuje jednotný náběh. Další problém je, že paní ministryně nešťastně spojila otázku povinné maturity z matematiky s reformou financování středních škol. V médiích to pak vypadá, že se snad povinné maturitní zkoušky z matematiky bojíme. To je nesmysl, právě naopak.

Podáte ústavní stížnost, o níž hovořil senátor Růžička?

Za čtrnáct dní budeme mít konferenci asociace ředitelů gymnázií v Karlových Varech. Tam se o tom bude diskutovat. Nicméně podání ústavní stížnosti nepovažuji za příliš aktuální. Tyto úvahy se vedly především proto, že existovalo jisté nebezpečí, že se na ostatní obory zapomene. Podmínky pro ukončení studia na gymnáziích a lyceích by pak byly výrazně jiné než na všech ostatních středních školách. V takovém případě bychom ústavní stížnost podali. To se ale nestalo a vláda ostatní střední školy zařadila do druhé vlny. Senátor Růžička se však snažil o něco jiného, a to vrátit vše do původního stavu. To se mně osobně nelíbí. Já povinnou maturitu ze základů matematiky podporuji.

Kdo je Jiří Herman?

RNDr. Jiří Herman, Ph.D. je matematik a ředitel brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Zároveň vyučuje na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval obecné otázky matematiky a informatiky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Titul RNDr. získal v roce 1981 za učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů se zaměřením na matematiku. Působí též jako zástupce jihomoravských gymnázií v asociaci ředitelů gymnázií.

Pavel Podešva

Autor: Stisk Studentský deník | čtvrtek 16.3.2017 19:21 | karma článku: 18.70 | přečteno: 631x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.37 | Přečteno: 99 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.68 | Přečteno: 127 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 465 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Spartan Race není jen o plazení v bahně, důležitá je i běžcova psychika, říká závodník

Závod v pěti stupních pod nulou i v polední výhni uprostřed července. Nošení pytlů se štěrkem nebo plazení pod ostnatým drátem. I takhle může vypadat jeden z nejpopulárnějších běžeckých závodů Spartan Race.

6.11.2017 v 23:55 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 303 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 556 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 460 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 514 | Diskuse
Počet článků 2588 Celková karma 8.41 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.