Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znalost matematiky v životě potřebujeme. Jenom sčítání a procenta nestačí

19. 03. 2017 17:45:01
Podle průzkumů matematická gramotnost českých studentů upadá. Problémem může být nedostatek dobrých kantorů, slabá hodinová dotace na školách, nebo neochota studentů věnovat matematice svůj čas a úsilí. Nevidí k tomu totiž důvod.

Zavedení povinné státní maturity z matematiky vyvolává vášně. Před časem Tomáš Feřtek, publicista věnující se vzdělávání, vyzval přívržence maturit z matematiky k zodpovězení trojice otázek. Jedna z nich zní: Jak povinná matematika zlepší vztah žáků k ní? Dotaz však vychází ze špatného předpokladu, že posláním maturitní zkoušky je náprava postoje studentů k její náplni, v tomto případě k neoblíbené matematice. „Jen těžko se můžete významně zlepšit v něčem, co nemáte rádi, čemu se aktivně vyhýbáte,“ argumentuje Feřtek. Jenže úkolem maturity není (nejen matematické) vzdělání popularizovat, nýbrž jej ověřovat a nastavit minimální úroveň, které musí absolventi dosáhnout, aby se jím mohli prokazovat.

Nechme stranou otázku, zda má být maturita z matematiky povinná či ne. Mnohem důležitější než samotná zkouška je totiž to, co jí předchází – výuka. Kvalita výuky matematiky je jedním z faktorů, které mají vliv na její neoblíbenost u dětí. Stěžejní roli zastává kantor, který se musí potýkat s nelehkým úkolem. Stojí před třídou třiceti dětí, z nichž někteří výklad pochopí na první dobrou bez větších potíží, jiní potřebují pro porozumění více času a procvičování, pro další zůstává probíraná látka španělskou vesnicí, cítí se ztracené, nevidí souvislosti a budují si k matematice odpor.

A od vyučujícího se očekává, že jako sochař dokáže z této nesourodé adolescentní tvárné hmoty díky několika pětačtyřicetiminutovkám týdně uplácat matematicky gramotné dospělé. Mezi učiteli jsou zajisté osobnosti, které jsou toho schopny. Pokud ale dále odchází studovat na pedagogické fakulty nejslabší třetina maturantů, bude těchto person ubývat.

Neházejme však veškerou vinu pouze na pedagogy. Sebelepší profesor nedonutí studenty naučit se matematiku, pokud sami nebudou chtít. Nalít jim vědomosti do hlavy nelze. Budoucí maturanti možná očekávají, že je studium nebude stát žádné úsilí. Není divu, že nemají matematiku rádi – musí u ní totiž přemýšlet a hledat souvislosti.

Daleko závažnější problém je současné nastavení společnosti, kdy se vytrácí hodnota vzdělání. Vědomosti ustupují kompetencím neboli takzvaným soft skills. Tradiční znalosti a dovednosti jsou oproti těmto „měkkým“ považovány za nepotřebné. Je matematika nepotřebná? Někteří studenti tvrdí, že učit se cokoliv nad rámec sčítání, násobení a procent je ztrátou času, jelikož znalost náročnějšího učiva po maturitě už nikdy nevyužijí. Nemohou se mýlit více.

Lidé s maturitním vysvědčením v kapse sice pravděpodobně netráví večery „aktivním“ propočítáváním kvadratických funkcí, opustili rutiny školního života. Spoustu toho, co v hodinách matematiky slyšeli, však využívají pasivně. Někdy stačí zapnout televizi a sledovat večerní zpravodajství. Výrazy jako „medián mezd“ nebo „růst geometrickou řadou“ nejsou ničím neobvyklým. Chápali bychom sdělení, pokud by nás s pojmy neseznámili ve škole? Uměli bychom číst v grafech volebních preferencí? Rozuměli bychom, co znamená „blbost na kvadrát", jadrný to výraz z vlastní mateřštiny? To, že některé znalosti nedokážeme zpeněžit, neznamená, že jsou nám k ničemu.

Dovolte mi i malou střelbu do vlastních řad. Žurnalistům je často vyčítáno, že neumějí pracovat s daty a špatně interpretují statistiky – nerozlišují procenta a procentní body, medián a průměr, natož korelaci a kauzalitu. Minimální požadované vzdělání řadových redaktorů je středoškolské s maturitou. Pokud necháme středoškoláky si myslet, že všestranná matematická gramotnost není užitečná, můžeme jim jejich neznalosti po maturitě vyčítat?

Matematika možná nikdy nebude oblíbená, ale vždy bude důležitá. Ne náhodou je číslo odpovědí na základní otázku Vesmíru, života a vůbec.

Rozhovor o maturitě z matematiky si můžete přečíst zde.

Dominika Vrbecká

Autor: Stisk Studentský deník | neděle 19.3.2017 17:45 | karma článku: 26.72 | přečteno: 817x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.37 | Přečteno: 99 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.68 | Přečteno: 127 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 465 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Spartan Race není jen o plazení v bahně, důležitá je i běžcova psychika, říká závodník

Závod v pěti stupních pod nulou i v polední výhni uprostřed července. Nošení pytlů se štěrkem nebo plazení pod ostnatým drátem. I takhle může vypadat jeden z nejpopulárnějších běžeckých závodů Spartan Race.

6.11.2017 v 23:55 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 303 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 409 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 556 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 460 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 514 | Diskuse
Počet článků 2588 Celková karma 8.41 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.