Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tříděný odpad vynáším jednou za čtvrt roku, zbytek je pro žížaly, říká Michaela Ondráčková

22. 03. 2017 17:35:00
Michaela Ondráčková se řídí nepsanými pravidly životního stylu zero waste. Spolu se svými kamarádkami založila první český zero waste blog, začala nakupovat bezobalově a pořídila si domácí žížalí kompostér.

„Zero waste s sebou nese určité odříkání, na druhou stranu má ale i výhody. Například se vám výrazně zjednoduší život, váš domov je čistší a přestane na vás působit většina reklam,“ vysvětluje Michaela.

Průměrný Čech vyhodí do popelnice tři sta kilogramů odpadu za rok. Ve skutečnosti to tak ale vůbec být nemusí. Že to jde i jinak dokazují mnozí příznivci zero waste, tedy života bez odpadu. Základem tohoto životního stylu je snaha o maximální omezení odpadu do té míry, která je pro člověka přijatelná. Bez odpadu už přes rok žije také Michaela Ondráčková. „Začínala jsem postupně malými změnami ve svém životě. Už dříve jsem si například na nákup nosila svou plátěnou tašku, ale to bylo opravdu jen minimum toho, co jsem mohla dělat. Po nějaké době jsem se pustila do dalších věcí. Byla to postupná cesta, na níž jsem zjišťovala co jím, odkud to pochází, a pak také co se s tím stane,“ popisuje své začátky s nulovým odpadem.

Přestože se to může zdát nemožné, Michaele se podařilo zredukovat množství odpadu natolik, že už vůbec nepotřebuje koš na směsný odpad a s tím tříděným musí k popelnici jen jednou za čtvrt roku. „Když něco na vyhození najdu, dávám to do takové malé krabičky. Ale to se stává opravdu minimálně, zvlášť po tom, co jsem si pořídila vermikompostér. Do něj dávám zbytky jídla, které by jinak putovaly do koše. Dále třídím sklo a papír, zato plast se u mě objevuje jen minimálně,“ říká Ondráčková. Právě vermikompostér je vybavením, které redukuje spotřebu plastových sáčků do odpadkového koše. Od běžného kompostéru se odlišuje tím, že rozklad zbytků potravin zajišťují žížaly, které v něm žijí. Vermikompostér má Michaela v bytě a život s žížalami si nemůže vynachválit. „Nejprve jsem jim dávala jen malé množství zbytků, ale teď už to téměř neřeším, klidně jim tam dám i bambusový kartáček a ony si s tím poradí,“ vypráví.

Kromě záměny odpadkového koše za vermikompostér Michaela podnikla ještě mnohé další změny. Snaží se shánět potřebné věci z druhé ruky, a to včetně oblečení. Poškozený počítač nechá opravit místo toho, aby si koupila nový, po Brně chodí pěšky, a co je hlavní – nakupuje bez obalu. „Nejdůležitějším kritériem je pro mě to, aby byla potravina veganská, lokální a bez obalu. Proto nakupuji v bezobalových obchodech, kam si přinesu vlastní nádoby, třeba sklenice nebo plátěné pytlíky. Do supermarketů už vůbec nechodím, ale i tam se dá částečně bez obalu nakoupit například pečivo, ovoce a zelenina nebo potraviny z pultového prodeje,“ popisuje Ondráčková nakupování ve stylu zero waste.

I když se může zdát život se snahou o minimalizaci odpadu složitý, Michaelu nikdy ani nenapadlo, že by s tím přestala. Jistou zásluhu na tom má podle ní i blog, který založila spolu se svými dvěma kamarádkami. Nese název Czech Zero Waste, byl vůbec prvním svého druhu v Česku a již po roce existence si získal mnoho příznivců. Dívkám se navíc daří inspirovat čtenáře k redukování odpadu a rozšiřovat všeobecné povědomí Čechů o celosvětovém fenoménu zero waste.

„Chtěly jsme informovat zdejší veřejnost o tomto životním stylu, protože ne každý umí anglicky a taky ne každého baví pátrat po informacích na různých místech. Jsme rády, že koncept zero waste oslovil tolik dalších lidí a čím víc jich o životu bez odpadu bude psát a vědět, tím líp. Ostatní blogy a iniciativy proto rozhodně nebereme jako konkurenci,“ říká Ondráčková. Dívka připouští, že žít bez odpadu není pro jednoho člověka zase takový problém. Na druhou stranu by však se zero waste životním stylem ráda pokračovala i nadále, někdy třeba i se svými dětmi. „Až jednou budu mít vlastní rodinu, chtěla bych ji k tomu také vést,“ dodává.

Michaela Kolková

Autor: Stisk Studentský deník | středa 22.3.2017 17:35 | karma článku: 13.39 | přečteno: 468x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1279 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 402 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 12.74 | Přečteno: 334 | Diskuse

Lenka Pokorná

Separatismus

Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,

20.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 6.97 | Přečteno: 158 | Diskuse

Zdenek Pfeifer

Konec Belle Epoque

Žebřiňák pomalu kodrcal po prašné cestě a vesnice brzo zmizela za lesem. Mladým hochům na voze nebylo zrovna do řeči. Dřevěné vojenské kufry, natřásající se spolu s nimi, napovídaly běh věcí příštích...

20.11.2017 v 15:03 | Karma článku: 8.54 | Přečteno: 208 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.37 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.