Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Británie prochází ústavní krizí, říká Jan Váška z pražského Institutu mezinárodních studií

24. 03. 2017 15:45:37
Rozhovor s britským specialistou Janem Váškou z Fakulty sociálních věd UK o současném napětí mezi skotskou a londýnskou vládou.

Praha/Londýn – Diktát Westminsteru. Tak označuje přístup britské premiérky Theresy Mayové předsedkyně Skotské národní strany a první ministryně Nicola Sturgeonová. Ta obvinila Mayovou z neústupnosti a v úterý se obrátila na skotské poslance s žádostí k zahájení procesu referenda o vystoupení z britského svazku. Podle Mayové však Skotové o další referendum nestojí a na požadavky Skotska zapojit se do vyjednávání podmínek brexitu nepřistoupila. „Problémem je, že britská vláda skotské představy o tom, co by měla Británie při jednáních o brexitu usilovat, víceméně ignoruje,“ říká Jan Váška z pražské Fakulty sociálních věd.

Z jakého důvodu britská premiérka odmítla žádost skotské vlády o zapojení Skotska do vyjednávání o brexitu?

To není úplně přesné. Britská vláda svůj postup s představiteli regionálních exekutiv pravidelně konzultuje. Problémem je, že britská vláda skotské představy o tom, co by měla Británie při jednáních o brexitu usilovat, víceméně ignoruje. A samozřejmě odmítá přiznat Skotsku, nebo kterékoli jiné součásti Spojeného království, právo výslednou dohodu (pokud vůbec bude) vetovat. V tom ji podpořil i nedávný rozsudek Nejvyššího soudu. Druhý problém spatřuji ve skutečnosti, že veškeré pravomoci, které Londýn vystoupením z EU znovu získá, připadnou nejprve centrální vládě, i když by podle věcné logiky devoluce (proces svěření pravomocí samosprávným celkům, pozn. red.) měly náležet regionálním samosprávám. V tomto je britská vláda zatím neoblomná a v praxi to bude znamenat přinejmenším dočasné oslabení skotské autonomie.

Rozumím tomu správně, že konání referenda o nezávislosti Skotska je podmíněno tvrdým brexitem, který by mimo jiné znamenal opuštění jednotného evropského trhu či omezení volného pohybu osob?

Ano. Pokud by se britská vláda – a premiérka Theresa Mayová osobně, protože nad celým procesem má zatím pevnou osobní kontrolu, – rozhodla pro odlišnou vyjednávací pozici a neupřednostnila potřebu plně kontrolovat pracovní migraci do Británie i za cenu „tvrdého“ vypadnutí Británie ze společného trhu, býval by hlavní požadavek skotské exekutivy vyslyšen a k opakování referenda o nezávislosti by v bezprostředním horizontu patrně nedošlo.

Podle mnohých expertů si britská premiérka nemůže dovolit oficiální žádost Skotska o uspořádání dalšího referenda zablokovat. Politologové varují před posílením separatistických tendencí a ústavní krizí. Jak by taková situace podle vás mohla reálně vypadat? Sturgeonová už dnes nešetří narážkami na „nevratné rozbití ústavní struktury“.

Na tuhle sci-fi se úplně necítím. Ale podle mého je ústavní krize v plném proudu.

Takzvaná třetí cesta, navrhovaná expremiérem Gordonem Brownem, že by Skotsko po odchodu Briánie z Evropské unie mělo pravomoc například uzavírat mezinárodní smlouvy, se zdá být určitým kompromisem. Myslíte si, že skotští nacionalisté budou takovýmto řešením naslouchat?

Nebudou, dokud – a pokud – neprohrají i svůj druhý pokus o nezávislost. Současná příležitost se z jejich pohledu nemusí už nikdy opakovat, tak proč se dopředu smířit s chabou náhražkou? Federální model navrhovaný labouristy se na první pohled jeví jako ideální a udržitelné státoprávní řešení, ale pracuje proti němu nedostatek času, nezájem skotských nacionalistů i principiální nesouhlas vládnoucích konzervativců. V neposlední řadě také naprostá dominance Anglie ve Spojeném království, vždyť v Anglii žije pětaosmdesát procent všech obyvatel Británie.

Kdyby k odtržení Skotska od Velké Británie přece jen došlo, jak by vypadal následující proces? Mohlo by se Skotsko bezprostředně začlenit mezi státy Evropské unie, nebo by bylo nejdříve zařazeno mezi kandidátské země a teprve po splnění veškerých podmínek by mohlo začít s Evropskou unií vyjednávat?

Ne. Skotsko by nezískalo automaticky nárok na členství v EU. Ostatně je pravděpodobné, že k referendu dojde až po brexitu a Skotsko už tedy v té době nebude součástí Unie. V případě odtržení by tak muselo absolvovat řádný přístupový proces a je velmi pravděpodobné, že některý z členů EU by přijetí samostatného Skotska vetoval. Nejčastěji se hovoří o Španělsku, které se obává, aby se skotský případ nestal precedentem pro osamostatnění Katalánska. I proto současná skotská exekutiva počítá spíše (jen) s členstvím v Evropském hospodářském prostoru.

Nynější skotský poměr mezi zastánci a odpůrci odtržení se uvádí zhruba půl na půl. Neprojeví se však dříve či později také ve Skotsku současná evropská vlna euroskepticismu?

Vzestup euroskeptických nálad v Evropě je úzce spojen s oblibou pravicově populistických a národně konzervativních proudů, a ve Skotsku obojí v podstatě chybí. Skotští nacionalisté jsou strana spíše levicová a skotskou identitu vymezují vůči anglické dominanci ve Spojeném království, ne proti Evropě či imigrantům. Pro setrvání Británie v EU byli i nejvýraznější představitelé skotských konzervativců. Ale nezapomínejme, že i tak hlasovalo třicet osm procent skotských voličů pro brexit.

Tereza Hálová

Autor: Stisk Studentský deník | pátek 24.3.2017 15:45 | karma článku: 10.17 | přečteno: 270x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1288 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Šárka Rosová Váňová

Stáří je jen pro odvážné. Jsem srab?

Beru do ruky velký nůž. Krájím koláč života na dvě poloviny. Jedné se říká mládí. Druhé stáří. Je čas se do té druhé zakousnout. Nikomu se moc nechce. A tak je třeba vzít do ruky cukřenku a pořádně tu druhou půlku osladit.

16.11.2017 v 18:58 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 4118 | Diskuse

Martin Fafílek

Nástupiště 5 a 1/2, Praha

Co vše se dá udělat pro pohodlí cestujících v opravené hale pražského hlavního nádraží. Třeba fitko na perónu

13.11.2017 v 10:35 | Karma článku: 10.22 | Přečteno: 280 | Diskuse

Tomáš Kubálek

Určeno k likvidaci - třetí pokus

Za téměř pět let od legalizace konopí v ČR se na objednávku SÚKLu vypěstovalo 40 kg léčebného konopí, z toho se více jak 36 kg zlikvidovalo. Reálná odhadovaná roční spotřeba se pohybuje v jednotkách tun. Někde bude systémová chyba

11.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 432 | Diskuse

Jana Niklová

Dušičkové zamyšlení: Nebudeme-li pečovat o hroby významných rodáků, propadnou….

Hledají se lokální patrioté, kteří by zevrubně prozkoumali všechny tři naše hřbitovy a našli náhrobky dalších významných lidí.

31.10.2017 v 13:17 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 207 | Diskuse

Tom Vácha

Alibismus liberálně demokratických stran v novém parlamentu,

žene Andreje Babiše do náruče extremistů, k Tomio Okamurovi a komunistům, kteří se spolupráci s hnutím ANO tak vehementně nebrání.

22.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 785 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.37 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.