Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

28. 03. 2017 15:08:56
Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

Bratislava/Praha – Slovenská republika je členom eurozóny vyše osem rokov. To je dostatočný čas na to, aby bolo preukázateľné, či bol prechod na novú menu správny, alebo nesprávny ťah. S príchodom eura na Slovensko bolo zaznamenaných množstvo výhod. Euro so sebou prinieslo menovú stabilitu, taktiež zníženie transakčných výdajov a vyššiu úverovú kredibilitu krajiny v porovnaní s okolitým svetom. Spomínané transakčné výdaje a ich odstránenie je zrejme najväčšou výhodou, ktorú slovenskí občania pocítili.

Firmy ani jednotliví obyvatelia totiž od roku 2009 nie sú vystavení častým kurzovým výkyvom a zmenám, ich zahraničné platby prebiehajú rýchlejšie a celkovo sú jasnejšie. Taktiež poplatky za zmenu meny sú minulosťou, čo sa prejavilo hlavne v obchodovaní so štátmi ako Rakúsko, Nemecko alebo Francúzsko. Slovenský trh je pre zahraničných investorov dostupnejší. Medzi plusy patrí aj prevzatie fiškálnej politiky z Bruselu. Slovenská republika musela pred prijatím eura splniť prísne konvergenčné kritéria, a teda dala svoju ekonomiku do poriadku.

Jednalo sa napríklad o maximálny schodok verejných financií, limit verejného dlhu, hranice inflácie alebo požiadavku menovej stability. Brusel vyvíja tlak na národné ekonomiky aj po zavedení eura, stav financií na Slovensku je teda monitorovaný z viacerých strán. Pri vymenovávaní pozitív treba spomenúť aj to, že Slovenská republika má u veriteľov väčšiu dôveru ako štáty, ktoré nemajú zavedené euro. Taktiež sa znižuje celkový dlh krajiny. „Euro bolo správny krok. Slovensko zo zavedenia novej meny profitovalo, výrazne to pocítili aj banky,“ myslí si Tibor Petráš, riaditeľ jednej z pobočiek OTP Banky Slovensko.

Každá minca má dve strany, rovnako je to aj s prijatím eura. Slovensko s odsúhlasením spoločnej meny stratilo časť suverenity a samostatnosti, taktiež je už niekoľko rokov povinné platiť účty za krajiny ako Grécko, Španielsko, Írsko či Portugalsko, ktoré so svojimi financiami hospodária nezodpovedne. Slovensko taktiež stratilo možnosť reagovať na ekonomickú situáciu zmenou kurzu svojej meny. „Netreba odvracať zrak od negatívnej stránky slovenského pôsobenia v eurozóne. Podieľanie sa na spoločných mechanizmoch Európskej únie vytvára Slovensku značné náklady,“ tvrdí Igor Barát, ktorý bol jedným zo splnomocnencov prijímania eura v Slovenskej republike.

V tom sa plynulo dostávame k problematike zavedenia eura v Českej republike. Česko sa už dlhé roky bráni prijatiu spoločnej meny a momentálne vstup do eurozóny odložili českí predstavitelia na neurčito. Česká národná banka z toho ťaží, tlačí na nízky kurz domácej koruny, aby povzbudila domácich exportérov. Faktom je, že Česko mohlo z prijatia eura profitovať podobným štýlom ako Slovensko pred niekoľkými rokmi, potvrdzuje to rovnaký charakter krajín a podobná geografická poloha. Česká republika takpovediac nemá záujem, čo potvrdzujú českí vrcholoví politickí predstavitelia v posledných rokoch. Skupina tých, ktorí sú za zavedenie eura je značne užšia ako zoznam odporcov.

Analytik J&T banky Stanislav Pánis má na euro svojský názor. „Spoločná mena je v prvom rade politický projekt, ktorý sa dá označiť za experiment. Má nejasný výsledok, je to určitý nástroj na spojenie európskych štátov,“ pozerá sa Pánis na často diskutovanú menu kritickým pohľadom. Od eura je v súčasnosti silnejšia iba libra, stále má výhodnejšiu pozíciu ako americký dolár. Vývoj meny však dopláca na nelichotivú finančnú situáciu v štátoch ako napríklad Grécko, ktorých ekonomika je nestabilná a slabo produktívna.

Jakub Vaverka

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 28.3.2017 15:08 | karma článku: 15.94 | přečteno: 971x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1279 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petr Šindelář

Výrobci vzkazují spotřebitelům. Spotřebitelé vzkazují obchodníkům

Po světě se roznesla fáma, že Číňanům i přes nedostatek kvalitní smetany zachutnalo máslo. Evropanům máslo prudce zdražilo a obchodníci nutí spotřebitele se ceně přizpůsobit, což v našem malém Česku neplatí pouze pro máslo...

20.11.2017 v 9:52 | Karma článku: 20.73 | Přečteno: 767 | Diskuse

Milan Petrák

Ke starším podnikatelům pro minerálku, k mladším pro slivovici

Obliba oboru podnikání je silně závislá na věku i pohlaví. Starší muži dávají přednost jiným oborům podnikání než mladší a stejně tak to platí pro ženy.

18.11.2017 v 22:28 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 379 | Diskuse

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 612 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.49 | Přečteno: 15120 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 26.38 | Přečteno: 1092 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.37 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.