Na druhý duben připadá Světový den porozumění autismu. „Nemoc většinou odborníci odhalí v dětském věku. Stává se však, že nám volají lidé kolem čtyřiceti a mají čerstvou diagnózu," říká ředitel organizace Paspoint Tomáš Dostál.
Můžete ve stručnosti vysvětlit, jaké onemocnění autismus je?
Autismus je neurovývojová porucha, která se projevuje ve třech deficitních oblastech. Tito lidí mají problémy se sociální interakcí, komunikací, představivostí nebo trávením volného času. Dodnes nevznikla žádná vědecky ověřená studie, která by dokázala, že můžeme autismus vyléčit. Existují pouze velice účinné metody jak s těmito lidmi pracovat, aby se mohli co nejlépe začlenit do společnosti.
Jak můžete těmto lidem pomoci, když se nemoc nedá vyléčit?
Důležitá je včasná diagnóza. Problémem ale je dlouhá čekací doba na vyšetření. Proto nabízíme například takzvanou ranou péči, která je určena pro rodiče s dětmi do sedmi let. Radíme rodičům jak s dětmi komunikovat, učit se nebo si s nimi hrát hrát. Důležité je taky naučit rodiče získat od dětí zpětnou vazbu. Psycholog pak pomáhá rodině se s novou situací vyrovnat. Raná péče je základ. Na to navazují další služby. Například nácvik komunikace nebo osobní asistence. Pomáhají také různé kroužky.
V jakém věku se začne nemoc projevovat?
Dříve se říkalo, že autismus je možné diagnostikovat od tří let. Nyní je tlak na odborníky, aby vyšetřili děti co nejdříve. Ale je to těžké, někdy se autismus v tak nízkém věku nedá odhalit. Často se na nemoc přijde, až když dítě nastupuje do mateřské nebo základní školy. Do té doby si rodiče i lékař mohou myslet, že má jen opožděný vývoj.
Jaké jsou příčiny?
Příčiny nejsou zcela známé. Existují však vědecky ověřené studie, které říkají, že hlavní roli hraje genetika.
Existuje více druhů autismu?
Autismus má různou škálu rozdělení. Začíná se od ní postupně opouštět, protože mezi různými druhy je jen tenká hranice. Poruchy autistického spektra jsou například Aspergerův syndrom nebo dětský autismus.
Jaké jsou projevy nemoci?
Projevy jsou velmi individuální. Není ani jeden autista, který by byl stejný. Nemůžeme říct, že by všichni autisté například nemluvili. Naopak někteří komunikují daleko více než běžní lidé. Jiní mají zase stereotypní chování. Na první pohled nemusíme toto onemocnění na lidech poznat. U osob s Aspergerovým syndromem, kteří se vyznačují průměrnou až vyšší inteligencí, to někdy nejde poznat vůbec. Stává se, že nám volají lidé kolem čtyřiceti a mají čerstvou diagnózu. Přitom založili rodinu a normálně pracují. Celý život měli problémy například s chováním ve společnosti nebo si najít známé. Ale kvůli své inteligenci to zvládli.
Měli by se děti s autismem učit na normálních, nebo specializovaných školách?
Myslím si, že integrace těchto dětí je správná. Ale není vhodná pro všechny. Může to však obohatit spolužáky a hlavně samotné školáky s autismem. Samozřejmě na to musí být připravené školy i dítě.
Kolik takovýchto lidí žije v České republice?
Říká se, že lidí s autismem je v populaci jedno až dvě procenta. Víme ale jenom o zlomku.
Zvětšuje se podle vás povědomí lidí o tomto onemocnění?
Mám pocit, že ano. Hlavně ve velkých městech funguje lépe jednání s úřady nebo připravenost škol. V oblastech mimo tato města je ale zjevné, že osvěta není na tak dobré úrovni, jak jsem si myslel. Ale obecně se povědomí lidí o této nemoci zlepšuje.
V čem vidíte největší přínos Světového dne autismu?
Největší přínos je v osvětě. Poukázat, že takoví lidé tu s námi žijí. Dobré je i propojení různých organizací a aktivit na mezinárodní úrovni.
Chystáte k tomuto dni nějaké akce?
Pravidelně pořádáme Modrý průvod. Letos poprvé chystáme Galerijní tramvaj, kde si lidé prohlédnou vernisáž fotek z různých akcí. Tento rok plánujeme oslavy na úterý 4. dubna.
