Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Duchovno může objevit i zdánlivý cynik

22. 04. 2017 17:57:28
Tematický festival Astrovíkend nalákal řadu příznivců esoteriky, tajemna a zdraví. Na vlastní kůži si rituál očištění a přednášku o vnímání aury vyzkoušela reportérka Stisku.

Brno – Procházím Lužáneckým parkem a na dubnové sobotní ráno se zdá být poněkud chladno. Místo paprsků slunce mi na obličej dopadají studené dešťové kapky. Pravda, můžu být ráda, že nesněží, jako tomu bylo v předchozích dnech. Třeba se dnes dozvím, zda-li nezvyklé počasí tohoto týdne byl jen běžný výkyv, nebo naší planetě není nakloněno univerzum. Prošlapávám malé cestičky v trávě a přede mnou již vidím budovu Centra volného času, kde se dnes a zítra koná esoterický festival Astrovíkend.

Svou návštěvu jsem se rozhodla odstartovat hezky zostra a navštívit rituál Nic není nemožné, kterým provádí mongolská šamanka Zadaa Bajar Jargal. Při vstupu do budovy mám ale neblahé tušení, že rituál nestíhám. Fronta se táhne až deset metrů dozadu, kde ji zakončuji. Rituál začíná za minutu, přesně v devět, a mě napadá, že organizace není příliš šťastně řešena, když část programu začíná ve stejnou dobu jako celý festival, respektive, ve frontě přede mnou je jistě spousta lidí, kteří na rituál nemíří. Začínám přešlapovat nervozitou, devět minut po deváté, ale konečně se dostávám ke stolečku s prodejem vstupenek. Diktuji svoji objednávku a pořadatelka mne uklidňuje, že to ještě stíhám. Oddechuju si. „Jděte dozadu a doprava, tam je další místnost a vstupte do těch velkých dveří, tam se koná rituál,” popisuje cestu organizátorka. Postupuji dle instrukcí a očekávání, které vyvolávají obrovské dveře jako do zámku, hned v zápětí krotí maličká místnost. Na velikosti ale nezáleží, říkám si. Uvidím, co šamanka nabídne.

Pozdní příchody opravdu nemám ráda, ale milé přivítání pronesené lámanou češtinou a s hřejivým úsměvem mne uklidňuje. Lavička vzadu vypadá jako skvělé místo, kam se schovat. Šamanka zde není sama, se vzájemným dorozumíváním jí i nám pomáhá kolegyně. Po počátečních instrukcích přecházíme k samotnému rituálu. Zavírám tedy oči a nosem pomalu nasávám vzduch, ruce mám volně položené na stehnech s dlaněmi vzhůru, dech zadržuji asi sekundu a hluboce jej poté ústy vydechuju ven spolu se všemi negativními myšlenkami. Tenhle proces každá z účastnic opakuje několikrát za sebou a po celou dobu šamanka pronáší jakousi mantru, nebo spíše tajnou šamanskou píseň či zaklínadlo, skrze které hovoří s duchy. Máme mít zavřené oči, ale nedá mi to a sleduji, co se děje. U písně šamanka také tančí a gestikuluje pomocí jakýchsi nástrojů v rukou.

Už můžeme otevřít oči. „Jestli vám chce brečet, to brečte,” pronáší šamanka otírajíc si slzy. Ty slzy patří prý někomu v publiku a skrze ni proudí na povrch. Při rituálu se k nám připojili duchové z naší minulosti, jedna dívka kolem dvaceti let, starší paní a muž ve středních letech. Mají to být zemřelí z našich životů. Nikdo se k nim dobrovolně nehlásí, ale lidé se svěřují s pocity, které při rituálu zažívali. „Já jsem úplně cítila, jak se mi zvedaly nohy,” říká s podivem paní z publika. Další se přiznávají, že cítili velké teplo nebo naopak mráz, jednu paní dokonce přestala bolet ruka a někteří viděli výrazné barvy, především fialovou.

Blíží se konec, ale šamanka nám ještě chce, každé zvlášť, předat energii. Blíží se ke mně a přikládá my ony nástroje na hlavu a ruku pokládá na rameno. Až mi běhá mráz po zádech z toho, co mi posléze řekla. Vím, co tím myslela, i když se její výpověď zdá pro cizí ucho matoucí. Nejde o univerzální řeči, které slýcháte u kartářek a platí téměř pro každou osobu na světě, Jargal vystihne vaši individualitu a máte pocit skutečného porozumění a napojení. Celý rituál na mne nezapůsobil tak, jako tento závěrečný okamžik. Do očí se mi derou slzy.

Vycházím z přednáškového sálu a do nosu mne hned praštila vůně kadidla a vonných tyčinek. Procházím mezi nejrůznějšími stánky a zdá se, že esoterika je dobrý byznys. kdo by ale nedal nějakou tu korunu za pročištění svých čaker. Přesto, že nelze určit věkovou skupinu, která sem dnes přišla, je jasné, že rituály a magie více lákají něžné pohlaví. Ještě aby ne, vždyť ženy jsou citlivější a pravděpodobně tedy duchovno vnímají silněji.

Mnoho návštěvnic chytají do svých sítí kartářky s nabídkou výkladu jejich budoucnosti. U jiných prodejců si zákazníci kupují šperky, vonné tyčinky, věštecké nástroje, polodrahokamy či lapače snů. Jeden stánek je lákavější než druhý, ale čas je neúprosný, a tak pádím zpět do přednáškového sálu, tentokrát budeme probírat auru.

O tom, že esoterické záležitosti nejsou jen pro bláznivé stařeny, mne přesvědčuje mladá inženýrka Nikoleta Zsigóová, která celý život pracovala ve finančnictví. „Stejně, jako se sluneční paprsek odráží skrze krystal různými barvami, tak se odráží i naše aura,” vysvětluje přítomnost aury skrze fyziku základní školy. Dozvídám se také, že k rozpoznání aury musíme přistupovat hravě a ne příliš vážně, jelikož jinak nás mozek začne přesvědčovat, že na tak iracionální věc se nemůžeme soustředit. Po vydatném obědě či pár skleničkách vína to jde prý nejlépe.

Popořadě si předáváme barevné papírky, které vzápětí přikládáme na bílé pozadí a sledujeme jejich auru – auru totiž nemají jen osoby, ale i věci – například červený papírek zanechává sytě zelenou auru. Obávám se, že můj skepticismus mi opět zabrání jakoukoliv auru vidět. Hledím na papírek doporučených třicet sekund a říkám si, že mne musí šálit zrak, ale skutečně auru vidím. Sice ne sytě zelenou, ale modrou, což prý na začátek není vůbec zlé.

Na závěr získáváme tip, že černá barva je barvou ochrany. „Tato barva vám dává duševní prostor, kam se můžete schovat,” uvádí lektorka. „Nezapomeňte však zrušit ochranu barvy včas, protože sice k vám nepřijde nic zlého, ale ani nic pozitivního,” doplňuje.

Program je opravdu nabitý, stihla jsem sotva dvě přednášky, a to se konají ještě další v jiném sále. Teď ale musím uposlechnout zvuky svého žaludku, jelikož mi hlasitě kručí v břiše. Nehledě na to, že jsem dnes ani nestihla svůj ranní rituál, který je pro mne nejvyšším duchovním božstvem, a sice šálek dobré kávy. Čichám, čichám a mé rozvinuté schopnosti mne přivádějí ke stánku s občerstvením. Objednávám si espresso s mlékem a k tomu domácí ořechovo-jablečný rohlíček.

S ulovenou kořistí odcházím bokem na prostor s lavičkami, kde návštěvníci odpočívají. Dnes se věští ale všude, takže i tu se usazuji vedle kartářky, která právě vykládá osud své zákaznici. Každé srknuti kávy proplétají věštecké formule a takové ty klasické výroky. ,,Zlatíčko, vy vždy upřednostňujete ty druhé, musíte se soustředit také na sebe,” pronáší kartářka s magickými kartami, které spíše připomínají pexeso, před sebou. Jak se na tyto řeči může někdo chytit, pomyslím si.

Přednášky, které jsem dnes navštívila mi bohužel neprozradily, zda-li sněhové přeháňky tohoto týdne lze považovat za kosmické varování. Na druhou stranu jsem zřejmě nezvolila ty tematicky vhodné, třeba příště. Ovoněná pačulí odcházím, o pár peněz chudší, ale s povzneseným pocitem duchovní energie a s přízní osudu.

Eliška Pospíšilová

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 22.4.2017 17:57 | karma článku: 9.49 | přečteno: 286x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1288 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta (dvoj)nádraží v centru

Mé srdce bije pro nádraží v centru... Jak jinak uvést variantu řešení brněnského železničního uzlu která je mi nejbližší – totiž v rámci stávajícího hlavního nádraží.

10.11.2017 v 2:28 | Karma článku: 6.46 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta dvě nádraží

Ve svých dvou blogových článcích, věnovaných brněnskému železničnímu uzlu jsem naznačil, že jsem příznivcem dvou variant řešení. Tentokrát se zastavím u té varianty, kde je zvážena možnost vybudování dvou centrálních nádraží.

9.11.2017 v 23:39 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 426 | Diskuse

Vladimír Kuchař

Pochybné sociální hokuspokusy v Brně krachují

Brněnská radnice pod vedením neomarxistických sociálních inženýrů z Žít Brno již více než rok rozdává byty neplatičům, nejčastěji romským rodinám. A výsledek? Hluk, nepořádek a stížnosti. Navíc nové dluhy na nájemném.

6.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 44.60 | Přečteno: 3705 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.37 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.