Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alternativní média jsou projevy nemocné společnosti, léčba je však bolestivá

28. 04. 2017 14:38:37
Stoupající důvěra v alternativní média je jen důsledkem změny, která se postupně odehrává uvnitř společnosti. A nejde zrovna o změnu pozitivní. Falešné zprávy však hrají důležitou roli nejen v politické soutěži.

V současnosti jsme obklopeni tolika informacemi, že i pro odborníka může být mnohdy složité posoudit, které jsou pravdivé a které ne. Podle Oxfordské univerzity je každý čtvrtý článek na sociálních sítích týkající se současných francouzských voleb lež. Falešné zprávy hrály důležitou roli ve zvolení Donalda Trumpa či brexitu a budou mít určitý vliv i na české parlamentní volby. Podle profesora Václava Bělohradského žijeme v postfaktickém věku. Dle jeho slov byla dříve fakta nástroj ukončující diskusi. V době postfaktické žádnou diskusi ukončit nelze.

Jeho sdělení bych doplnil závěrem, že nikdo tuto diskusi ukončit objektivními fakty ani nechce. Nejde o to, kde je pravda. Chceme si na Sputniku přečíst tu svou. Neověřujeme si ji, objektivně nás nezajímá. Zajímá nás jen, když se shoduje s našimi postoji. Pokud se s nimi rozchází, nemůže to být pravda. Ze zásady. Podle studie informatiků z Kolumbijské univerzity nebylo devětapadesát procent odkazů sdílených na sociálních sítích jejich šiřitelem nikdy rozkliknuto. Část článků je smyšlených jednoduše kvůli snaze šokovat a zaujmout, protože jim jde především o finanční zisk. Může jít například o články týkající se zdraví, hubnutí, léčby nemocí a očkování. Druhým typem je šíření dezinformací pod nějakým zájmem, jde tedy o formu lobbingu. V českém prostředí velká část těchto falešných zpráv pochází ze serverů, které jsou pod ruským vlivem. To však v žádném případě neznamená, že by Rusko mělo na propagandu monopol.

Sám jsem byl svědkem toho, že na facebookové skupině skeptiků Sisyfos sdílel jeden ze členů článek, v jehož závěru bylo napsáno, že je se jedná o satiru a test, kolik lidí si skutečně čte články, které sdílí. Podotýkám, že se nejednalo o nějakou skupinu fanoušků Tomia Okamury, ale lidí, kteří se honosí svým skeptickým přístupem k informacím. Mnoho lidí článek komentovalo a dávalo mu za pravdu, i když své vědomosti čerpali pouze z nadpisu. V tu chvíli jsem cítil hlubokou frustraci, protože pokud ani tito lidé nerozlišují falešné zprávy, kdo jiný by měl? Nabízí se tedy otázka. Může natolik mediálně negramotná společnost vůbec dlouhodobě přežít bez nějaké formy cenzury?

Snaha sociálních demokratů o základní kontrole pravdivosti informací byla démonizována a nazývána ministerstvem pravdy. Částečně to chápu. Protože aby stát určoval, co je a není pravda, je do jisté míry opravdu znepokojující představa. Jako řešení se samozřejmě nabízí zvýšení důrazu na mediální výchovu a zlepšování mediální gramotnosti. Nepopírám, že tyto znalosti jsou důležité, k tomuto typu výuky jsem však skeptický. Pokud vaši rodiče doma nadávají na židozednáře a George Sorose, pár hodin přednášek o mediální gramotnosti to opravdu nezachrání. Navíc i za předpokladu, že by tyto programy fungovaly, výsledky budou patrné nejdříve v řádech desetiletí.

Tyto problémy je však zapotřebí řešit ihned, protože jejich vliv se nezmenšuje, právě naopak. Letošní výzkum zaznamenal oproti minulému roku tříprocentní pokles důvěry ve tradiční média. Naopak důvěra v ta alternativní stabilně stoupá. Za ideální řešení současného stavu bych považoval nikoli přímou kontrolu médií nebo dokonce zákaz publikace, ale nutnost kvalitního a ověřitelného zdrojování svých zpráv. Nemluvím tady o případech, kdy dojde k neúmyslné desinterpretaci některých výroků nebo když se z něčeho, co je zamýšleno jako vtip, stane uměle nafouknuté mediální téma. Mluvím tu o cíleném šíření dezinformací. Příkladem může být to, když alternativní web sdílí informace o neexistujícím teroristickém útoku ve Rwandě a použije šest let staré fotografie z ropné havárie.

Za šíření prokazatelných hoaxů (mystifikační informace sdílená v internetovém prostoru, pozn. redaktora) a nepravd by stát měl ukládat vysoké finanční a jiné sankce. Fakta je mnohdy složité dohledat, stále častěji se však setkáváme s výraznou manipulací, která dokazatelná je. A v praxi je možná důležitější než samotný vznik podobného zákona to, že státní složky musí vyžadovat jeho důsledné dodržování. Jinak budeme, pokud budu parafrázovat George Orwella, za pár let bojovat dopoledne s Eurasií a odpoledne s Eastasií. Lež není alternativní názor.

Autor: Stisk Studentský deník | pátek 28.4.2017 14:38 | karma článku: 22.01 | přečteno: 2212x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.37 | Přečteno: 99 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.68 | Přečteno: 127 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 465 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Spartan Race není jen o plazení v bahně, důležitá je i běžcova psychika, říká závodník

Závod v pěti stupních pod nulou i v polední výhni uprostřed července. Nošení pytlů se štěrkem nebo plazení pod ostnatým drátem. I takhle může vypadat jeden z nejpopulárnějších běžeckých závodů Spartan Race.

6.11.2017 v 23:55 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 303 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaromír Hlubek

Nejlepší autonomní řídič je kůň

Tady se pořádají masáže na úrovni demagogie, přičemž většina redaktorů vůbec neví o čem mluví. Elektromobily, autonomní řízení, bonzácké hlášení přes GPS. Socialistická byrokracie chce lidem vnutit všeobecné dobro za účelem jejich

17.11.2017 v 21:11 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 264 | Diskuse

Josef Nožička

Rektor Bek při výročí 17. listopadu: prezidentské volby se nepovedly

Kromě mnoha pietních i protestních akcí se dnes při příležitosti výročí 17. listopadu konalo v našem hlavním městě studentské shromáždění, na kterém vystoupili i představitelé některých českých vysokých škol.

17.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 35.43 | Přečteno: 968 | Diskuse

Karel Trčálek

Kéž v této zemi zvítězí zdravý rozum nad komedianty!

Čeští komedianti dostali parádní lekci z demokracie. Nás ostatní tato a jiné lekce ještě čekají, neboť zdravý rozum není opakem šílenství, ale jeho mocninou

17.11.2017 v 19:15 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 605 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 16.45 | Přečteno: 633 | Diskuse

Karel Trčálek

Ze 17. listopadu se staly druhé české vánoce

Ačkoliv všichni dobře víme, že 17. listopad 1989 byl podvod, přesto teď bloumají pražskými ulicemi tisíce lidí v mystickém vytržení, že se dnes určitě něco velkého musí stát. Ale co? Narodí se spasitel a my budeme opět svobodní?

17.11.2017 v 14:42 | Karma článku: 23.45 | Přečteno: 844 | Diskuse
Počet článků 2588 Celková karma 8.41 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.