Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak si nás očipujte. O povinných přednáškách a dvou zkouškových pokusech

9. 05. 2017 13:50:24
Návrh rektorátu Masarykovy univerzity na změnu studijního řádu bude v nejbližších týdnech a měsících schvalovat akademický senát. Nejzásadnější změnou je mimo jiné povinná docházka na přednášky a snížení počtu opravných termínů.

Návrh na nový Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity vyvolává emoce. Ze strany studentů však povětšinou negativní. Návrh, který rektorát v čele s Mikulášem Bekem předložil a jehož připomínkování skončilo před týdnem, totiž bere studentům tolik oblíbený třetí pokus na zkoušku a zavádí povinnou docházku na přednášky. Mě by velmi zajímalo, co Masarykovu univerzitu k tomuto kroku vedlo. Je v přednáškových místnostech prázdno?Jsou studenti líní a nejsou dostatečně ve stresu, takže si třetí termín zkoušky nezaslouží? Nový studijní řád s sebou nese spoustu změn. Některé jsou podle mého názoru vyloženě špatné. Na dalších neshledávám nic pozitivního ani negativního, jsou to jen změny pro změny. Třeba omezení maximálního počtu zapsaných kreditů na jeden semestr na 60 nebo zrušení ukončení předmětu kolokviem.

Abych ale rektorátu nekřivdil, najde se i pár článků, které jdou tím správným směrem a lze je hodnotit pozitivně. Je vhodné začít tím zdánlivě nejpalčivějším tématem. Co budeme my, studenti, dělat bez třetího pokusu, který nám dodával klid na studium a byl krabičkou poslední záchrany zkouškového období? Zrušení třetího pokusu povede k jednomu ze dvou konců, které by si snad žádný rektor, děkan, pedagog ani student nepřál. Buď se sníží požadavky na znalosti u zkoušek, aby požadovaný počet studentů prošel, nebo nastane zkoušková genocida a jsem zvědav, kde pak seženete dostatek absolventů lékařské fakulty.

V prvním případě budou vysokoškoláci neschopní se uplatnit v praxi. Ve druhém pak nebudou nikde ani ti vysokoškoláci, kteří by nebyli schopní se uplatnit v praxi. Slýchám často argumenty, zejména z řad studentů humanitních oborů, že třetí pokus stejně skoro nikdo nevyužívá. Zeptejte se na medicíně a na právech, co si o tom kolegové myslí. A pokud skutečně tolik lidí třetí pokusy nepotřebuje, systém tedy nezatěžují a není třeba je rušit. Mohlo by se zdát, že nic horšího studenty potkat nemůže. Já si to ale nemyslím.

Je zde přece jen malá možnost, že skutečně budou chodit na zkoušky lépe připravení, když budou mít za zády pomyslný bič jednoho opravného pokusu. Mnohem zásadnější však podle mého názoru je to, že přednášky ze všech předmětů budou povinné. Vždy jsem si na Masarykově univerzitě nejvíce vážil přístupu jednotlivých pedagogů a možnosti si školu časově přizpůsobit. Například na právnické fakultě byla a zatím ještě stále je obrovská flexibilita ve tvorbě rozvrhu.

Studenti to kvitují, protože si mohou snáze sjednávat praxe, práce a brigády. Nemám nejmenší tušení, proč se rektorát rozhodl celý, tak dlouho budovaný systém, vyhodit do luftu, když tam studentům doprostřed týdne plácne povinné přednášky, se kterými nelze hýbat. Není lepší variantou přednášky udělat zajímavé, aby nešlo jen o čtení z prezentace, které si mohou studenti stejně tak přečíst doma a ušetří si cestu?

Čest pedagogickým výjimkám a věřím, že kvalitě přednášky odpovídá účast studentů. Ale dobrá. Budou povinné přednášky, nebudeme tolik pracovat, brigádničit a mít praxe v době semestru. Jen je mi líto studentů, kteří jsou na pravidelný příjem odkázáni. Zajímalo by mě sice, jak chtějí pedagogové na masovějších oborech, kde v prvním semestru je téměř šest set studentů, ověřit, že tam všichni ti čestní chlapci a děvčata, kteří by nikdy nepoprosili kamarády o zapsání na prezenční listinu, opravdu jsou.

Eventuálním řešením, které už se v některých institucích aplikuje, jsou různé čipové karty, dveře na ISIC a další. Ideálně by se data ještě měla někam ukládat, aby si pedagog mohl dohledat přítomnost Vašíka na přednáškách a jestli chodí pravidelně na jídlo do Menzy. Ať žijí liberální vysoké školy. Když už tedy v přednáškových místnostech budeme trávit mládí, dejte nám tam, prosím, aspoň pár zásuvek, abychom si mohli vše zaznamenat a o pár víc židliček, ať nemusíme sedět na schodech a na parapetech, jak je na prvních přednáškách v semestru zvykem.

Poměrně humorné je, že děkan či děkanka příslušné fakulty může rozhodnout o konkrétních přednáškách, že nebudou povinné. „Promiň kolego, tvůj předmět není z mého pohledu pro studenta důležitý, proto ti tam od zítřka nejspíš nikdo nepřijde.“ Jsem zvědav, jak bude fungovat tohle. Na druhou stranu musím upřímně ocenit článek studijního řádu, který umožňuje opakovat zkoušku již úspěšně složenou. Toto mi připadá rozumné, zejména pro ty, kteří bojují o prospěchová stipendia a kvůli jednomu neúspěchu by o ně tito studenti jinak přišli. Takovou možnost budou mít jednou za semestr. Nicméně celé mi to připadá zvláštní.

Dlouholetá snaha fakult nechat studenty si přizpůsobit rozvrh k obrazu svému přijde tímto studijním a zkušebním řádem vniveč. Možná není vždy problém v líných studentech, kteří se neučí a nechodí na přednášky, ale často spíše v nemožnosti, nikoli neschopnosti, přednášejících zaujmout něčím, co studenti sami nedokáží vyčíst v knihovně nebo doma.

Pokud na přednášky skutečně tolik lidí nechodí, a přesto studiem prochází, zřejmě tedy nejsou nezbytné. Naopak to nakonec vypadá tak, že univerzita chce studenty ve škole udržet, jak dlouho to jen bude možné, bez ohledu na přínos pro studenta. Nemyslím, že takový byl záměr rektorátu a věřím, že své názory přehodnotí. Když ne teď, tak po krátké době fungování tohoto studijního řádu určitě.

ADAM KOŠIR

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 9.5.2017 13:50 | karma článku: 24.12 | přečteno: 2901x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1288 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dcery tvrdí, že jsem v pětačtyřiceti začal dělat youtubera, říká novinář Jindřich Šídlo

Svoji profesi dělá přes pětadvacet let a patří mezi novinářskou tuzemskou špičku. Nyní se přesunul k vizuální novinářské tvorbě a vytváří s kameramanem Tomášem Dusilem satirický pořad Šťastné pondělí pro portál Seznam Zprávy.

14.11.2017 v 22:04 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 476 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Stisk Studentský deník

Záběry ze země už nestačí, drony přepisují možnosti žurnalistiky

Záběry pořízené dronem oživují zpravodajské reportáže. Novináře však často zpomalují legislativní procesy.Vyřídit povolení k létání ve městě trvá až tři dny. Více o dronech se studenti dozvěděli na Multimediálním dni.

16.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 3.46 | Přečteno: 106 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Mikroskopické rozsivky zabodovaly, celorepublikový Science slam má svou vítězku

Hračky, rozbité skleničky i nafukovací panna. Pomůcky, bez kterých se mladí vědci neobešli ve středu večer na prvním finále celorepublikového Science slamu v Brně. Největší přízeň diváků si získala algoložka Barbora Chattová.

16.11.2017 v 13:56 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta (dvoj)nádraží v centru

Mé srdce bije pro nádraží v centru... Jak jinak uvést variantu řešení brněnského železničního uzlu která je mi nejbližší – totiž v rámci stávajícího hlavního nádraží.

10.11.2017 v 2:28 | Karma článku: 6.46 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jan Tomášek

Nádraží Brno – varianta dvě nádraží

Ve svých dvou blogových článcích, věnovaných brněnskému železničnímu uzlu jsem naznačil, že jsem příznivcem dvou variant řešení. Tentokrát se zastavím u té varianty, kde je zvážena možnost vybudování dvou centrálních nádraží.

9.11.2017 v 23:39 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 426 | Diskuse

Vladimír Kuchař

Pochybné sociální hokuspokusy v Brně krachují

Brněnská radnice pod vedením neomarxistických sociálních inženýrů z Žít Brno již více než rok rozdává byty neplatičům, nejčastěji romským rodinám. A výsledek? Hluk, nepořádek a stížnosti. Navíc nové dluhy na nájemném.

6.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 44.60 | Přečteno: 3705 | Diskuse
Počet článků 2589 Celková karma 8.39 Průměrná čtenost 1127

Stisk je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk je na www.munimedia.cz/kurz/stisk/.
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Telefon: +420 549 49 3642
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.