O tématu ženského zdraví přednášela tuto sobotu v Brně přední česká lékařka Helena Máslová. Odpovídala na otázky ohledně vlivu životního prostředí na kvalitu lidského života nebo témata o tom, co je dnes pro naše zdraví prospěšné.
Brno - Češky patří v užívání hormonální antikoncepce mezi světové rekordmanky. Ta přitom nevratně mění fungování ženského organismu. Doktorka Helena Máslová je známá pro své kontroverzní názory na současnou medicínu a lékařskou rutinu, právě co se týká antikoncepce a neplodnosti. Patří ke kritikům českého porodnictví, kvůli čemuž před lety opustila zaměstnání v porodnici a nyní léčí dlouhodobě nemocné.
Dokážete říct, kolik žen v ČR dnes bere antikoncepci?
Od roku 2013 se užívání oproti předchozím rokům výrazně snížilo a ženy od několikaletého zavedeného trendu hodně ustupují. Předtím ji ale bralo 52 až 54 procent žen ve věku mezi 15 až 50 lety, což odpovídá zhruba číslu jeden milion a tři sta tisíc žen. Ročně se u nás za antikoncepci utratí přes tři miliardy korun, což je obrovský byznys. Hodně také záleží na kultuře společnosti. Když si například vezmeme Japonky, ty antikoncepci téměř neberou, jedná se u nich asi pouze o jedno procento žen.
Je daná nějaká věková hranice, do kdy se hormonální antikoncepce nesmí předepisovat?
Taková hranice neexistuje.
Je nějaký rozdíl mezi drahou a levnou variantou antikoncepce?
To určitě ne. Její vliv a rizika jsou stále stejná. Rozdíl je pouze v tom, jestli se jedná o generikum nebo originální výrobce.
Jak vy sama vidíte problém hormonální antikoncepce, co se týče otěhotnění?
Pilulky se dnes předepisují už patnáctiletým dívkám pod záminkou léčby akné nebo úpravy menstruačního cyklu. Antikoncepci pak berou například dalších deset, patnáct let a teprve poté si uvědomí, že by chtěly otěhotnět. Nastává ale problém, jelikož jejich nejplodnější období už bylo. Plodnost ve věku pětatřiceti let není taková jako dřív a tělu déle trvá, než zase začne po tolika letech polykání hormonů fungovat normálně. Je to tím, že antikoncepce funguje jako takový make-up: nevidíte, co se pod ním dělo a po sundání dál dít bude. Samozřejmě čím pozdější věk, tím větší riziko. Nakonec dnes už není výjimkou, že se ženy lečí na neplodnost a později jdou na umělé oplodnění.
Za dnešní neplodnost žen viníte tedy lékaře?
To určitě ne, i když na tom značný podíl mají. Příčiny můžeme najít například i v samotné rodině ženy. Která dívka dnes od svých rodičů neslyší: „Hlavně neotěhotni ve dvaceti!", což vede opět k antikoncepci. Často se nakonec stane, že tyto ženy mají skvělou kariéru, ovšem bez rodiny, dětí a jejich přesně nalinkovaný život se zhroutí. Z mého pohledu je lepší otěhotnět na vysoké škole, kdy ještě nemáte rozjetou profesní kariéru a nemusíte tak těhotenství stále odkládat. Velmi často vidím, co všechno by ženy v pozdějším věku pro oplodnění obětovaly, ale marně. Lepší zdravá, mladá maminka než vystresovaná třicátnice, které nezabrala nejedna terapie umělého oplodnění.
Co bychom o antikoncepci měli vědět předtím, než ji začneme užívat?
Důležité je upozornit, že s masovým užíváním antikoncepce stále stoupají statistiky výskytu nádorových onemocnění prsu. Pacientky jsou přitom stále mladšího věku, za což můžeme opět vinit několikaleté braní antikoncepce nebo hormonální zátěž pro stimulaci vaječníků při umělém oplodnění. Podstatné je také riziko trombóz a embolií. Každá žena by si měla nechat vyšetřit koagulační faktory, které ovlivňují srážlivost krve, i přesto, že na to řada lékařů neupozorňuje. Často u pacientek také zapomínají na otázku ohledně kouření. Podle světové zdravotnické organizace WHO by přitom ženám, které kouří, antikoncepci zásadně předepisovat neměli. Rovněž by bylo na místě, kdyby se gynekologové ptali, jestli někdo v rodině ženy měl rakovinu prsu.
Je nějaká možnost, jak se nádoru prsu vyhnout?
Nádorové onemocnění prsu hrozí, pokud ho už měla vaše matka. V dnešní době také u dívek, které dostaly svou první menstruaci dříve než ve dvanácti letech. Dobré není mít ani dítě ve vyšším věku nebo bezdětnost. Zásadní je ale užívání hormonálních léků, antikoncepčních tablet, jelikož obsahují estrogen a ten byl v roce 2008 zařazen mezi prokázané humánní karcinogeny. Ženy by si také měly hlídat svou váhu, mít v pořádku štítnou žlázu, odpovídající příjem jódu a dostatek vitamínu D. Pozor také na alkohol a stálé nošení podprsenek.
Jaké další nevýhody či rizika kromě těch zdravotních hormonální pilulky mají?
V poslední době se ukazuje, že žena si pod vlivem hormonální antikoncepce vybírá úplně jiného partnera, než kdyby ji neužívala. Nebývá výjimkou, že po vysazení antikoncepce nastává hormonální proměna a partnerský život se změní. Hádky, nedůtklivost a intimní odtažitost mohou vést až k rozvodu.
Budou někdy brát antikoncepční pilulky i muži?
Samozřejmě že by mohli. Takové pilulky existují už přes dvacet let. Do výroby ale nebyly uvedeny, protože o ně není zájem. Zodpovědnost bude tak stále ležet hlavně na ženách.
Jaký ohlas mají vaše přednášky?
Samozřejmě doufám, že mé přednášky nějaký efekt mají, hlavně proto je dělám! Současný pokles užívání antikoncepce není jistě mou zásluhou, protože se jedná o pokles celoevropský. Konzultací s pacientkami, které své zdraví chtějí řešit, mi ale stále přibývá.
Co byste vzkázala studentkám vysokých škol ohledně užívání antikoncepce?
Co se týká vysazení nebo případného čekání na nějaký vhodný věk, to je otázka, v čem vidíte větší riziko. Jestli je jím to, že budete mít dítě moc brzo a budete tak muset přerušit studium vysoké školy nebo je pro vás naopak větší riziko neplodnosti. Jak jsem už řekla, sama si obecně myslím, že dítě na vysoké škole zas taková tragédie není. Je to rozhodně jednodušší než pak vystupovat z rozjeté kariéry a nechávat si ujíždět vlak. Málokterá žena se po mateřské dovolené vrátí na stejnou pozici, z jaké odešla.
Michaela Juračáková
