My jsme tady pro hráče, nikoli oni pro nás, říká fotbalový trenér Radek Buchta
Brno – K trénování mladých Zbrojováků v kategorii U-14 se Radek Buchta dostal loni v létě, dlouho předtím než v únoru ukončil profesionální kariéru. Tuto možnost dostal díky tomu, že trenérství v Brně sám vystudoval. Zatímco jedni jeho vrstevníci válčili se zkouškami a druzí s míčem, bývalý hráč Zbrojovky či Znojma zvládal obojí. „Před několika lety to bylo docela ojedinělé. Spoluhráči koukali, jak to můžu stíhat,“ vzpomíná Buchta na období, kdy se snažil získat univerzitní titul i místo v kádru brněnského celku.
Nenapadlo vás tehdy přerušit studium a soustředit se na fotbal?
Vůbec ne. Mohl jsem se zranit nebo bych se neprosadil do týmu. Doma mě vždy vedli k tomu, abych měl na prvním místě školu. Bylo náročné to skloubit. Neustále jsem pendloval mezi hřištěm a lavicí, ale dalo mi to strašně moc. Když jsem viděl, jak někteří kluci chodí jen hrát fotbal, uvědomil jsem si, co vše se dá v životě stihnout. Po bakaláři jsem studoval dálkově a na univerzitu docházel jen v pátek. Mohl jsem se víc koncentrovat na fotbal. Ty magisterské roky se s těmi předtím vůbec nedají srovnat.
Omezovalo nějak vaši kariéru to, že jste studoval?
V juniorce to bylo v pohodě. Tam byli kluci hodně mladí a počítalo se s tím, že chodí do školy. V áčku už byl fotbal moje práce a školu nikdo nezohledňoval. Trenér Beránek mi jednou řekl, že jsem víc profesionální student než profesionální fotbalista a přeřadil mě zpátky do juniorky, jelikož jsem se často omlouval z tréninku.
Trenéři tedy studium berou jako něco, co ruší od sportu?
Je to hodně individuální. Ve Znojmě byl naopak trenér Kalvoda v tomto ohledu ohleduplný a během zimní přípravy jsem jel v rámci školy na tři lyžařské kurzy. Příprava trvala asi dva a půl měsíce a já z toho měsíc chyběl. Navíc v době, kdy jsme hráli první ligu. Ale prostředí tam bylo rodinné a trenér mi vyhověl.
První i druhou ligu jste zažil ve Znojmě i v Brně. V čem je mezi soutěžemi největší rozdíl?
Rozdíl je hlavně v medializaci a zájmu. První liga láká mnohem víc lidí, i když v poslední době se to trošku srovnává. Ale tři až čtyři roky zpátky tam byl velký rozdíl. Odlišné jsou i stadiony a zázemí. Pro druhou ligu nejsou tak vysoké požadavky a tak kluby, které nemají peníze, se do nějaké renovace nepouští. Když jsem přicházel do Znojma, stál tam starý stadion i kabiny a neměli ani tréninkové plochy. Trénovat jsme jezdili všude možně po okolí.
Narušovalo to atmosféru v týmu?
Spíš jsme si dělali srandu z toho, že zítra budeme zas úplně někde jinde. Některá hřiště byla tak strašná, že by se tam nedala hrát ani čtvrtá třída (pozn. redakce: nejnižší fotbalová liga v České republice). Když jsme nesehnali nic vhodného, jeli jsme na louku, ani se tomu nedalo říkat hřiště, kde byly úplně zrezivělé brány a trénovali jsme tam. A to jsme byli v první lize! Ale naopak nás to spojovalo.
Ze Znojma jste se vrátil do Zbrojovky, kde jste na podzim kromě hraní za A-tým vedl kategorii starších žáků. Jaký byl půlrok v roli fotbalisty i trenéra?
Opět jsem měl velmi málo času. Trochu mi to připomnělo dobu, kdy jsem studoval. I teď jsem každý den lítal z jednoho konce Brna na druhý, ze stadionu do Tréninkového centra mládeže. Jelikož jsem místo některých tréninků s áčkem jezdil trénovat mladé kluky, vzdal jsem se navíc funkce pokladníka, protože jsem nestíhal zaznamenávat všechny prohřešky spoluhráčů jako třeba překopy přes síť. Teď, když už nehraju, mám trochu větší volnost, ale stále zůstávám v kontaktu s týmem.
Proč jste skončil s profesionálním fotbalem?
Sešlo se víc faktorů. V Brně mi končila hráčská smlouva, ale jako trenér jsem mohl pokračovat. Samozřejmě jsem uvažoval, zda nehrát jinde. Ale nedávno se mi narodila dcera a natolik zajímavou nabídku, abych se rozhodl teď z Brna stěhovat, jsem neměl. Důležitá je také perspektiva, protože trénovat můžu dalších třicet nebo čtyřicet let, ale hrát pouze několik. Jakmile jsem srovnal plusy a mínusy, vyhrálo trénování. I vzhledem k tomu, že jsem studoval a chtěl to taky uplatnit.
Je náročnější povolání hráče nebo trenéra?
Profesionální fotbalista má dopoledne trénink, pak jde na oběd a padla. Občas trénuje i odpoledne, ale potom může odpočívat. To mládežnický trenér je v práci až do pěti někdy šesti večer, takže je to časově náročnější. Když přejdete do dospělého fotbalu, je tam samozřejmě mnohem větší tlak na trenéra. Pokud se mu nebude dařit, tak mu do dvou měsíců dají výpověď. V Česku často vedení klubů nepracují koncepčně. Jen těžko se u nás objeví nějaký Ferguson, který trénoval v týmu Manchesteru United sedmadvacet let.
Kromě práce ve Zbrojovce jste nastoupil i do brněnské Regionální fotbalové akademie. V čem se tam přístup k tréninkům liší?
U naší kategorie U-14 je to na sebe napojené a tedy velmi podobné. Taky i proto, že spousta klubů v akademii hraje za Zbrojovku. Od pondělí do čtvrtka jsou kluci v akademii a klubový trénink mají pouze v pátek a ten navíc navazuje na práci v akademii. Je to z toho důvodu, že myšlenky a metodika v akademii vychází z fotbalového svazu a my ve Zbrojovce ten směr vidíme stejně.
Je akademie výhodná i pro hráče z jiných klubů? Nepřichází tyto celky o možnost trénovat hráče svým stylem?
Vesměs jsou kluby rády, protože jejich svěřenci můžou kvalitně trénovat ve větší konkurenci, než panuje v samotném klubu (pozn. redakce: do regionálních akademií jsou vybíráni nejnadanější fotbalisté z daného kraje napříč kluby). Slýcháváme, že to hráčům prospívá a zlepšují se. Na druhou stranu někdy daný klub jde jinou cestou a volí jiný herní systém, než jaký preferujeme v akademii. Pak je na herní inteligenci fotbalisty, aby se tomu při zápasech přizpůsobil.
Změnil se trenérský přístup od doby, co jste sám procházel mládežnickými kategoriemi?
Výrazně. Dřív bylo všechno na trenérovi, který řídil celý proces a názor hráčů ho nezajímal. Dneska se na jejich pocity hodně dbá. Musíme je dobře znát. Vědět, jak se cítí a získat si jejich důvěru, aby s námi komunikovali, když je třeba něco trápí. Co se týče tréninků, ty jsou intuitivnější, víc používáme různé hry a snažíme se, aby kluci zapojovali co nejvíc dovedností najednou. Také se častěji pracuje s balonem. Celá profese se významně posunula a já osobně se každý den od kolegů učím nové věci.
Jaká je role taktiky v mládežnických kategoriích?
Žádné velké taktické porady nemáme. Spíš je to o dovednostech, součinnosti dvou až tří hráčů a o rozebírání konkrétních situací, co ve hře nastaly. Rozhodně do nich nehustíme formace či rozestavění na standardky (pozn. redakce: standardní situace - rohový kop, přímý kop apod.), jelikož chceme, aby to vše pochopili přímo ze hry. Naopak nás zajímají jejich postřehy a návrhy. My jsme tu pro ně, ne oni pro nás.
Dostávají v Česku mladí hráči méně šancí než v zahraničních soutěžích?
To nemůžu posoudit. Ale pozoruji, že dnes v lize dostává příležitost víc mladíků než před pěti lety a myslím, že pokud budeme v naší práci pokračovat, bude jich víc a víc. Mým úkolem je připravit co nejvíc kluků pro velký fotbal a s nastolenou cestou jsem zatím spokojený. Je dobře, že mladí teď dostávají šanci i v bohatých klubech Spartě či Slávii.
Chcete jednou přejít do dospělého fotbalu jako trenér?
Rád bych to někdy zkusil, ale samozřejmě profesionální fotbal je něco úplně jiného. Trenér na sobě cítí obrovský tlak. Jsou tam hráči, fanoušci, sponzoři a každý chce dobré výsledky. Což je velký rozdíl oproti mládeži, kde je na prvním místě výkon a předváděná hra. Proto jsou i trenéři, kteří raději zůstávají u mládeže. S dětmi se navíc lépe pracuje, protože jsou rádi, že vyběhnou na hřiště. Dospělí mají svoje starosti, což může být někdy na přístupu znát. Každopádně jsem rád, že jsem tady a můžu se dál učit a trénovat.
Radek Buchta se narodil roku 1989 v jihomoravských Sivicích. S fotbalem začínal v nedaleké Tvarožné a ještě na základní škole přestoupil do brněnské Zbrojovky, v jejímž dresu vkročil do světa profesionálního fotbalu. Po angažmá ve Znojmě se vrátil do Brna, kde v únoru 2018 ukončil hráčskou kariéru. Mimo to vystudoval učitelství tělesné výchovy a trenérství v oblasti fotbalu na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. V současnosti je šéftrenérem žáků v FC Zbrojovka Brno a trenérem U-14 v Regionální fotbalové akademii Brno. Také hraje za AFK Tišnov.
Jaroslav Galba
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube