Stisk Studentský deník

Ke změnám zatím nevidím žádný důvod, říká nová koordinátorka Masarykových debat

15. 04. 2018 12:45:44
Magdaléna Janigová se stala novou koordinátorkou Masarykových debat, které organizuje Studentská sekce Mezinárodního politologického institutu. Podle Janigové vše funguje, jak má.

Brno – Magdaléna Janigová vystřídá ve funkci koordinátorky Masarykových debat Petru Rupovou. Janigová je členem organizačního týmu již druhým rokem, jako členka Studentské sekce Mezinárodního institutu se podílela také na přípravě diskusních Kulatých stolů či Reprezentačního plesu FSS. Masarykovy debaty jsou studentským projektem, který přináší odbornou diskusi na aktuální společenské téma. Tradičně se konají dvakrát za semestr, příští debata by se měla týkat tématu regulace médií.

Jaké byly vaše začátky ve Studentské sekci Mezinárodního politologického institutu?

Do Studentské sekce jsem se přihlásila hned v prvním semestru, tehdy proběhla poměrně masová náborová kampaň. Řekla jsem si, že by to mohlo být zajímavé a šla jsem se podívat na náborové sezení, abych zjistila, co to vůbec ta Studentská sekce je. Zalíbilo se mi to, a tak jsem tam vstoupila.

Už tehdy jste směřovala k Masarykovým debatám?

Hned na začátku jsem se začala podílet na organizaci Masarykových debat a Kulatých stolů, s tím, že si to vyzkouším a uvidím, co mě bude více bavit. Jsem spíše organizační typ, proto jsem volila tyto živější akce, kde se klade důraz na důkladnou přípravu.

Proč tedy nakonec právě Masarykovy debaty?

Jednalo se nejspíše o to, že tam bylo více práce, jelikož jsou těžší na přípravu. To je vlastně důvod, proč jsou pouze dvě za semestr. Bylo mě tam potřeba v tu chvíli více, proto jsem zvolila Masarykovy debaty.

Jak probíhá příprava takové debaty?

Nejprve je důležité si stanovit datum a téma. Od tématu se pak odvíjí důkladná rešerše a následná teze, vyhledání moderátora a řečníků, kteří se věnují dané problematice a zároveň by byli ochotní se debaty zúčastnit. A pak samozřejmě zařizování místa a propagace.

Setkáváte se spíše se zájmem řečníků nebo pro ně debaty nejsou atraktivní?

To opravdu záleží. Vzhledem k tomu, že řečníkům nic neplatíme, tak se občas objeví někdo, kdo do toho zadarmo nejde, na druhou stranu někteří jsou za pozvání naopak rádi. Problém bývá v jeden konkrétní den sehnat více odborníků zastávajících opačné názory.

Stala jste se novou koordinátorkou Masarykových debat. Co obnáší tato funkce?

Lze říci, že budu mít poslední slovo, co se týká kompletní organizace Masarykových debat. Ale samozřejmě pracujeme ve velkém týmu, takže konečná debata je výsledkem naší kolektivní práce. Já té práci budu udávat nějaký řád. (úsměv)

Chystáte se něco změnit?

Zatím jsem spokojená s tím, jak vše funguje. Zavedli jsme koncept, že jedna debata je odborná a druhá je tematicky více všeobecná. Což je dobře, všeobecná je atraktivnější pro širší publikum. Další úspěch je zřízení samostatné propagace Masarykových debat. Možná uvidím časem, co by bylo vhodné změnit, v současnosti k tomu ale nevidím žádný důvod.

Máte vymyšlená témata, která byste chtěla prosadit ze své nové pozice?

Témata řešíme kolektivně v týmu, snažíme se zpracovat aktuální problematiku hojně probíranou ve společnosti. Osobně žádná témata připravena nemám, předpokládám, že vyplynou sama. Navíc už v tuto chvíli připravujeme další debatu, která proběhne ještě před prázdninami. Téma již je tedy víceméně vybrané.

Prozradíte, o čem bude další debata?

V tuto chvíli se nacházíme teprve v přípravné fázi. Přesto mohu prozradit, že se téma bude s největší pravděpodobností týkat regulace médií.

Poslední Masarykova debata se konala mimo Fakultu sociálních studií. Jedná se o nový trend?

Nevidím důvod, proč by to tak mělo být pokaždé, minimálně jedna z debat by se určitě měla konat na fakultě sociálních studií. Poslední akci jsme zorganizovali ve Scale hlavně z důvodu vyšší kapacity, protože při posledních debatách jsme zdejší posluchárny zcela naplnili.

Jak probíhají jednotlivé debaty?

Nejzajímavějším prvkem konceptu debat je hlasování publika. Při příchodu totiž diváci hlasují, zda s tezí souhlasí, jsou proti ní, anebo nemají názor. Řečníci mají omezený čas na to, aby představili sebe a názor, který v debatě zastávají. Následně se vyhlásí výsledky počátečního hlasování, které se srovnávají s hlasováním probíhajícím ještě podruhé, po debatě. Výsledkem pak je, že strana, k níž se během debaty přiklonilo nejvíce diváků, zvítězila.

Teze většinou bývá poněkud kontroverzní. Poslední zněla „veganství není zdravé“. Není to trochu populistická formulace?

Myslím, že o populismus se nejedná, my nemáme potřebu používat podobné taktiky. Formulovat tezi, ač se to tak nemusí zdát, je opravdu těžké. Při poslední debatě se tedy nabízely teze „veganství je zdravé“ anebo „veganství není zdravé“. V podstatě by teze byla kontroverzní v obou případech. Důležité je, aby o tezi mohli posluchači debaty hlasovat.

Autor: Richard Kuczinský

Autor: Stisk Studentský deník | karma: 14.83 | přečteno: 365 ×
Poslední články autora