Petr Hlaďo popisuje výsledky výzkumu (Filip Bednář)
Brno - Syndrom vyhoření ohrožuje zejména učitele ve věku 40 – 49 let. „Tito lidé často vykonávají funkci třídního učitele, doma pečují o stárnoucí rodiče a jsou nepřiměřeně zatíženi školní administrativou,“ řekl řešitel projektu Petr Hlaďo. Pracovní schopnosti se pak v průběhu věku učitelů mění. „Mladí učitelé mají chuť pracovat a jsou plní energie. U starších ročníků je ale mnohem těžší udržet jejich pracovní schopnost, a vyhoření jim tak hrozí více,“ doplnil Hlaďo.
Studie se zúčastnila i Střední zdravotnická škola v Jaselské ulici. „Naši učitelé jsou obecně více fyzicky vyčerpaní, protože vyučují řadu praktických předmětů. Problémem je zejména velká míra byrokracie, ale také třeba náročná komunikace s některými rodiči,“ sdělila ředitelka školy Zuzana Číková.
Syndrom vyhoření má na učitele řadu dopadů. „Vysoké pracovní požadavky a chronický pracovní stres vedou ke snížené kvalitě výuky, zhoršení vztahu s ostatními lidmi a ke zdravotním problémům,“ uvedl řešitel projektu Hlaďo. „Usilujeme o zlepšení platových podmínek učitelů a podporujeme profesní rozvoj pedagogických pracovníků,“ sdělila tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Na konkrétní dotaz týkající se přepracování učitelů a redukce vzniku syndromu vyhoření mluvčí Lednová neodpověděla.
Studii provedl Ústav pedagogických věd FF MU ve spolupráci s neziskovou organizací Age Management. „Pracujeme na vzdělávacím programu, který pomůže učitelům předcházet syndromu vyhoření,“ řekla předsedkyně spolku Age Management Ilona Štorová. „V příštím roce chceme účinnost programu ověřit na prvních absolventech,“ doplnila Štorová.
Výzkumu pracovních schopností učitelů na středních školách v Jihomoravském kraji se zúčastnilo celkem 533 učitelů, z toho bylo 58 procent žen. Průměrný věk zkoumaných učitelů byl 50 let, přičemž v učitelské profesi strávili průměrně téměř 20 let.
Autor: Filip Bednář
