Z elektrikáře umělcem. Smysl jsem našel v malování, říká výtvarník
Na své sociální sítě jste nedávno napsal, že nemáte rád slovo umění. Proč?
Než jsem s malováním začal, byl jsem hokejista a když se někdo označil jako umělec, bylo to myšlené spíš negativně. Proto k němu mám dlouhodobě trochu odpor. Obecně se toto slovo používá až moc často, už nemá takovou sílu a význam jako dřív. Připadá mi zvláštní, když o sobě někdo říká, že je umělec. To by mělo říkat spíš jeho okolí. Stejně tak umělecké dílo by mělo být něco velkého. To, že plivnu na plátno, nemusí být hned umění.
Takže konceptuální umění podle vás není umění?
Může být. Všechny směry mají něco do sebe, ale občas je jejich povaha zneužívaná. Asi nemám právo říkat, že to není umění, když někdo na plátno plivne. To je samozřejmě jeho věc i vyjádření.
Celkem otevřeně jste psal o vašem vztahu k alkoholu, který je pro umělecký svět často normou. Dřív jste u malování často pil, od určité doby jste se ale rozhodl abstinovat. Proč?
Alkohol je droga jako každá jiná a nějak člověka ovlivňuje. Vadilo mi, že jsem udělal mnohem míň práce. Když se člověk napije, tak před sebou má tři, čtyři hodiny aktivity, potom výkonnost klesá. Teď můžu pracovat přes osm hodin v kuse a nedělá mi to problém. Neodsuzuju to, jen mně to nevyhovuje.
Vnímáte malování spíš jako práci, nebo jako koníček?
Hned jak jsem vzal poprvé do ruky štětec, tak mě to tak pohltilo, že bych to ani nemohl nazvat prací. Je to něco, co potřebuju dělat. Ale zároveň slovo koníček vůbec neodpovídá tomu, jak důležité pro mě malování je.
Jak byste to tedy nazval?
Možná nějaký úděl nebo něco, co zkrátka musím dělat. Ale práce to je samozřejmě taky. Asi nejvíc to je pro mě druh komunikace. Určitý styl vyjadřování, ve kterém jsem se našel.
Objevil jste nový svět, který vás fascinuje. Nechybí vám ale ten starý, ve kterém jste byl hokejista a úplně jiný člověk?
Přiznám se, že vůbec. Možná i proto mě malování tak pohltilo od začátku. Našel jsem v něm svůj smysl a zjistil jsem díky němu, kdo jsem. Moje obrazy o tom hodně vypovídají. Před tím jsem cítil, že něco v mém životě nebylo úplně ono, něco mi chybělo.
Ve své práci se často odkazujete na jakousi předurčenost. Věříte na osud?
Určitě. Po nějaké době, co jsem začal malovat, jsem našel ve svém pokoji obraz, na kterém bylo ze zadní strany napsané datum mého narození, jen s jiným letopočtem. Tehdy jsem to bral jako znamení. Ale člověk asi tato znamení chce vidět všude. Těžko říct, jestli to skutečně osud byl, ale já to tak vnímám.
Jsem trochu outsider
Vystudoval jste elektroprůmyslovku, potom jste se ale rozhodl živit malováním. Kde se ten impulz vzal?
V roce, kdy jsem začal malovat, jsem měl problémy se spánkem. Jednou jsem proto koukal do tmy a najednou mě napadlo, že bych mohl zkusit něco vytvořit. Nic konkrétního tomu ale nepředcházelo. Bylo to úplně nahodilé.
Jaké to je, stát se z elektrikáře výtvarníkem?
Je to zvláštní. Když člověk nemá vystudovanou žádnou školu a snaží se všechno učit od nuly, má trochu pozici outsidera. Ale zároveň jsem se konečně našel a malování mě neuvěřitelně naplňuje.
Bylo pro vás těžké získat v malbě sebevědomí?
Určitě. U prvotin je těžké si ho vybudovat. Nyní mám už přes dvě stě namalovaných obrazů a jak jsem se časem zlepšil, získal jsem i sebejistotu a sebevědomí. S těmi prvními ale rozhodně spokojený nejsem. Občas bych je nejradši všechny vzal a spálil. Ale nebylo by to fér. Ani z Instagramu jsem své starší věci nesmazal. Jsou součástí začátků a myslím si, že je důležité být v tomhle upřímný.
Ve své tvorbě hodně kombinujete techniky, často i způsobem, který neodpovídá zažitým výtvarným pravidlům. Myslíte si, že díky tomu, že jste nestudoval výtvarnou školu, nejste tolik svazován pravidly?
Snažím se najít si cestu sám. Objevování stylu a nových technik je dost náročné. Většinu věcí, které dělám, přede mnou určitě spousta lidí už vytvořila. Ale tím, že na ně přicházím sám, mám šanci do své tvorby vždycky něco nového zapojit. I to má ale druhou stranu mince. Tím, že nepracuju podle daných postupů, musím si spoustu věcí sám objevit a práci si často ztěžuji.
Nelitujete toho, že jste neměl žádnou výtvarnou průpravu?
Ne. Obecně nejsem moc studijní typ, takže by to podle mě ani moc nefungovalo. Malování mi šlo tak nějak samo. Jen jsem tvořil a to, jak vypadají moje věci teď, je prostě produkt mojí práce. Ale určitě se mám pořád co učit.
O umění zájem byl a bude
Přemýšlel jste od začátku nad tím, že byste mohl své věci prodávat?
To přišlo až po delší době, zhruba po roce jsem vytvořil první webové stránky. Když totiž člověk nakupuje pořád barvy, najednou zjistí, že na ně potřebuje taky nějaké peníze.
Dá se uměním uživit?
Určitě. Ale pokud člověk není génius, má to těžké. Není to ale nereálné. I když v Česku není zájem o obrazy takový jako v zahraničí, je tady spousta lidí, které umění zajímá a kteří chtějí výtvarníky aktivně podporovat.
Jaké to je se věnovat umění v dnešní době?
Začal jsem tvořit těsně před tím, než začala pandemie, takže moc nemám srovnání se situací před ní. Obecně malování není atraktivní pro hodně lidí, pandemie na něj podle mě neměla nějaký zásadní vliv. Samozřejmě nejsou výstavy a všechno je přesunuté do online světa. Ale já jsem optimista, podle mě o umění zájem byl a bude.
Umožňuje vám lockdown se více věnovat tomu, co děláte, nebo vás spíš omezuje?
Jsem introvert, moc nepotřebuju lidský kontakt nebo chodit ven, a tak mi to je celkem jedno. Upřímně řečeno se mě tato situace vůbec nedotkla. Možná jen víc pracuju, což je pozitivní. Při práci většinou čerpám ze sebe, vystačím si se svojí hlavou.
Není to vyčerpatelné?
Ani ne. Maluju portréty, což je pro mě nevyčerpatelná studnice inspirace. Obecně lidskost vždycky v malbě byla a je zajímavá. Myslím si, že to je klasika, ke které se stejně všichni nakonec vrátí. Lidstvo, emoce, lidské pocity mě hodně baví a nejvíc se je snažím přenášet na plátna.
Filip Šícha
Pochází z Prahy, v současnosti žije v jižních Čechách. Tvoří ve svém ateliéru ve Volyni. Výtvarnému umění se věnuje od roku 2019, od té doby namaloval přes dvě stě pláten
.
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Rakety ATACMS jsou stěžejní, ale Rusové se mohli připravit, míní analytici
Rakety dlouhého doletu ATACMS, které USA poskytly Ukrajině, by mohly oslabit ruskou logistiku a...
Ministerstvo vyčlenilo vakcíny pro těhotné. Válek apeluje na přeočkování dětí
Přímý přenos V Česku stále rapidně přibývá případů černého kašle. „Registrujeme 956 nových případů černého...
Vrah hodil tělo ubodaného muže do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Stavební pozemek 855 m2 pro individuální bydlení ve staré zástavbě
Horní Planá, okres Český Krumlov
2 500 000 Kč
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube