Pátek 22. října 2021, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 22. října 2021 Sabina

Ženy v politice? I v Bulharsku jich mají více než my, říká Špondrová

1. 06. 2021 10:00:00
O nízkém zastoupení žen v české politice se bouřlivě diskutuje na sociálních sítích i v médiích. Debaty odstartovala fotografie z tiskové konference koalice Pirátů a STAN. Byla na ní totiž jediná žena.

„Je mi jich upřímně líto. Mají ve svých řadách sice málo političek, ale to je běžný folklor, který platí pro všechny strany. Zrovna Piráti se alespoň snaží dělat vstřícnou politiku vůči ženám,“ komentuje událost expertka na genderovou rovnost Pavla Špondrová.

Není nízké zastoupení žen v politice způsobené tím, že do ní zkrátka vstoupit nechtějí?

Vrcholní politici a političky se de facto neúčastní rodinného života. Jsou jen víkendovými rodiči. Chápu tedy, že určitý podíl žen do politiky nechce. Třeba ve Skandinávii ale vidíme, že čím větší poměr žen v ní je, tím spíše se jim pak politické prostředí přizpůsobí.

Jak by se měla česká politika přizpůsobit ženám?

Například by mohli zavést online jednání. Nebo třeba omezení pracovní doby. Jasně, když bude zrovna nějaký výjimečný stav, kdy na nás bude útočit cizí stát, asi to nezabalíme a neřekneme: „Jsou čtyři hodiny. Končíme, jde se pro děti do školky.“ Ale v běžném režimu to nevidím jako problém.

Političky často čelí sprostým urážkám na sociálních sítích. Není i to důvod, proč ženy do politiky raději nevstupují?

Ano, je. Politické prostředí je hodně maskulinní. Ženy čelí diskriminaci, výhrůžkám znásilnění, nejrůznějším formám sexuálního obtěžování. Proto velké množství z nich zůstává na lokální úrovni, kde je to spíše o hledání řešení než o tom, kdo koho ve sněmovně lépe setře. To je ale špatně, měli bychom se snažit dělat politiku slušně.

Kvóty jsou řešením

Proč by měla společnost o větší zastoupení žen v politice usilovat?

Když do rozhodování zapojíme i ženy, bude kvalitnější. Měli bychom využít jejich potenciál. Tvoří přes šedesát procent absolventů vysokých škol. Kam všechny pak mizí? Tak si na rovinu řekněme, že je nebudeme vzdělávat. Ony po té mateřské stejně budou dělat jen nějakou podřadnou práci na částečný úvazek. A ne to, na co se připravovali pět let na vysoké škole. Tohle je velké plýtvání lidským kapitálem.

Měla by existovat tedy nějaká forma pozitivní diskriminace, která by ženám pomohla se do politiky více zapojit?

Já ten termín nemám ráda. Je emotivně zabarven a neodpovídá podstatě opatření. Pokud zavedu nějaké pozitivní opatření v souladu s právem, není to ničí diskriminace. Je to pomoc někomu, kdo byl znevýhodněn v minulosti.

Dobře, buďme konkrétnější. Jsou řešením kvóty?

Kvóta také není úplně nejšťastnější pojem. Není u lidí příliš populární. Třeba ve velkých nadnárodních firmách na to jdou chytře a místo kvót používají spojení „dobrovolné kvantitativní cíle“. Stanoví si třeba, že do roku 2025 chtějí mít ve vedení alespoň třicet pět procent žen. Je to kvóta, jen tomu tak neříkají. A ano, je to možné řešení.

Co ale argument, že kvóty nejsou demokratické?

Ten se nezakládá na pravdě. Na kvóty se vztahuje antidiskriminační zákon. Ten říká, že nemůžete přijmout člověka s horší kvalifikací, ale s vhodným pohlavím nebo vhodnou etnicitou. Kvalifikace kandidátů musí být minimálně srovnatelná, aby mohl zaměstnavatel upřednostnit ženu. Takže upřednostnit někoho na úkor kvality není možné. Taková obava je zbytečná. Kvóty nejsou žádný nedemokratický nástroj. Naopak je to cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Diverzita a rovnost jsou důležité. A nechceme přece plýtvat kvalifikací poloviny společnosti. Navíc kvóty nemůžou být někým jen tak nařízeny. Musí být dobrovolně přijaté formou zákona, většinou v parlamentu.

A když se ženy na dané pozice pak nepřihlásí?

V takovém případě bychom je měli sami aktivně vyhledávat a oslovovat. Napsat do inzerátu, že ve výběrovém řízení uvítáme ženy. Tím neříkám, že je vyberu. Říkám jen, že budu ráda, když přijdou, že to prostředí vůči nim není nehostinné. I takový malý krok je může motivovat k účasti.

Změny jsou pomalé

Jak je na tom Česko v porovnání s jinými zeměmi?

Špatně. Co se týče zastoupení žen v politice, mám pocit, že jsme na jednom z posledních míst v Evropě. Lépe je na tom třeba i Bulharsko. Celosvětově z toho také nevycházíme nejlépe. Třeba Jižní Amerika je hodně před námi. A zajímavou zemí je Rwanda. Po občanské válce zavedli kvóty na ženy v politice. Ne ty, o kterých jsem mluvila předtím, ale absolutní kvóty. Třicet procent křesel je určeno jen ženám, o zbytek pak soutěží všichni. Nechtějí totiž, aby došlo k podobným masakrům jako v minulosti. Ženy do rozhodování zapojují cíleně, protože nevyhledávají konflikty tolik jako muži.

Posouváme se jako společnost v problematice genderové rovnosti?

Nějaký posun tu je, ale je hodně pomalý. Když jsem před čtrnácti lety nastupovala na Úřad vlády na oddělení pro lidská práva, velkým tématem byla třeba prevence domácího násilí. A dnes se bavíme o tom, zda vůbec ratifikujeme Istanbulskou úmluvu. Dále jsem se věnovali právě třeba nízkému zastoupení žen v politice. To hlemýždí tempo je frustrující. Musíme ale vytrvat.

Pavla Špondrová

Narodila se roku 1981. Absolvovala politologii a sociologii na Fakultě sociálních studií. Současně studovala také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Po studiích pracovala v Lize lidských práv, jako dobrovolnice šířila osvětu o HIV v Africe. Pracovala na Úřadu vlády v sekci pro lidská práva a zastupovala Česko na jednáních v OSN v problematice rovnosti žen a mužů. Nyní pracuje jako soudní asistentka u Krajského soudu v Praze. Je také spoluautorkou knihu Mužské právo a členkou Genderové expertní komory.

Kristýna Férová

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 1.6.2021 10:00 | karma článku: 4.19 | přečteno: 150x

Další články blogera

Stisk Studentský deník

Modré zóny se rozšíří do Žabovřesk. Místním se uleví

Systém rezidentního parkování se od pondělí 11. října rozšíří do oblastí Záhřebská a Haasova v městské části Brno-Žabovřesky. Rezidenti a abonenti si musí vyřídit parkovací oprávnění. Pro návštěvníky bude parkování zpoplatněno.

10.10.2021 v 19:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 239 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Vodní prvek na Dominikánském náměstí vznikne podle návrhu Pavlackého a Gabriela

Vítězný vodní prvek Tomáše Pavlackého a Michaela Grabriela obohatí prostor mezi čtyřmi platany na Dominikánském náměstí v Brně. Prvek za 7,5 milionu korun budou tvořit tři kužely zelené barvy, které připomínají parovodní potrubí.

10.10.2021 v 18:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 143 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Vliv léků na přírodu i špatné užívání. Farmaceuti chystají osvětu

Odborníci z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity v Brně připravují přednášky pro širokou veřejnost. První online setkání bude ve středu. Jeho náplní je dopad léčiv na životní prostředí nebo lidské zdraví.

31.5.2021 v 10:44 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 152 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Otto Kamm

Omlouvám se těm, kteří se bojí nyní zapnout žehličku, za můj názor…

Po letech výhodnějších cen dodávek elektrické energie se klienti Bohemia Energy dočkali studené sprchy oznámením o krachu této firmy.

21.10.2021 v 23:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K jednomu aspektu jednoho projevu hradního kancléře

Opět se potvrdilo, že co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Alespoň si to myslí šéf Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář – soudě podle jeho vyjádření a chování.

21.10.2021 v 20:50 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 311 | Diskuse

Karel Trčálek

Nová slepená vláda dostala tučný bianco šek

Víme, že nechceme ani Babiše, ani Piráty, natož Trikolóru. Volby nám však bohužel nepřinesly odpověď na otázku, co vlastně voliči chtějí. Ví to někdo, co vlastně chceme?

21.10.2021 v 17:27 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 224 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Rovní a rovnější. Na ARO u prezidenta všichni bez respirátorů. Ty jsou jen pro plebs?

Hrad ukázal krátký sestřih s prezidentem. Je na něm zajímavé, že v době údajně sílící politické pandemie, nikdo z přítomných na nemocničním ARO nemá respirátor! Přitom sám Zeman lobboval za přísnější tresty pro všechny "nenosiče".

21.10.2021 v 17:23 | Karma článku: 25.39 | Přečteno: 639 | Diskuse

Jan Šefranka

Broučkové

Říkalo se: "Poturčenec horší Turka." Po roce 1948 se u nás začaly napodobovat sovětské vzory. Mnoho lidí si stále na tu dobu u nás dobře pamatuje. A někteří převzali myšlenková paradigmata sovětských soudruhů.

21.10.2021 v 11:05 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 387 | Diskuse
Počet článků 2784 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1115

Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com

Najdete na iDNES.cz