Stolní
fotbálek se mění ve sport. Pořádají se turnaje, vedou tabulky. „Profík smete
amatéra za chvilku," říká Martin Kramoliš, závodní hráč. A nemusí u toho být
ani střízlivý.
Martin Kramoliš je závodním hrácem fotbálku.Autor: Karolína Blinková
Má hospodský amatér šanci porazit závodního hráče?
Většinou nemá. Fasoví králové, jak profíci říkají hospodským hráčům, sice umí některé triky, ale když člověk trénuje, tak je bez problémů vychytá. Potom je v podstatě donutí hrát tak, jak chce on. A kolikrát to zvládne i společensky unavenější profesionál.
Jak vzniklo označení fasoví králové?
Podle typu stolu, na kterém se hraje v hospodách. Existuje pět nebo šest druhů stolů. FAS stoly jsou, na rozdíl od profi stolů, zasklené. Proto, když dojde k uvíznutí míčku v mrtvém bodě, hráči je různě nadzvedávají a nahýbají, což porušuje statiku stolu. U závodních stolů by to nešlo. Zejména obránci jsou totiž hákliví na jakoukoli nerovnost.
Dají se ještě vymyslet nějaké nové triky?
Fotbálek je na světě už dlouho, hráči už vymysleli spoustu triků, mimo jiné se střílí vzduchem. Přijít s novým nápadem by bylo hodně těžké, moc tomu nevěřím. Aby člověk vyhrál, nemusí ale vymýšlet nové triky. Na vyšší úrovni je to zhruba z osmdesáti procent záležitost psychiky. Například když postavím proti začátečníkovi určitý gard (postavení hráčů pozn. autora), zvednu ruce od madel, on se většinou podívá, co to dělám. Tím mu ujede míček a mám ho já. A už jsem ve výhodě.
Přesto jsou asi triky důležité. Které jsou nejoblíbenější?
Nejoblíbenější trickshoty jsou tři. Asi nejznámějším je stahovačka, neboli pull shot. Je to klička, při které má hráč míček na boku panáčka a posunutím obchází bránící panáčky. Druhou je pin shot, což je střela z hrany dlaní, a poslední Snake neboli Monkey shot (druh střely hranou panáčka, při kterém hráč drží madlo jako opice - pozn. autora).
Dá se fotbálkem uživit?
Myslím, že se tím uživí tak tři lidé na celém světě. Ti nejlepší. Například Belgičan Frédéric Collignon nebo Jamal Allalou z Německa. Dá se to, pokud bude hráč jezdit po štědře dotovaných turnajích u nás i ve světě a vyhrávat je. Ani pro hráče světové extra třídy však není fotbálek hlavním zdrojem obživy.
Jak často musím trénovat, abych se dostala na opravdu dobrou úroveň?
Holka se do reprezentace dostane za rok tvrdého tréninku, kluk za tři až čtyři roky. Tvrdý trénink přitom znamená čtyři až pět hodin denně, čtyřikrát týdně. Ten, kdo chce do reprezentace, musí mít doma stůl. Jinak to nejde.
Jak vypadají ligové nebo turnajové zápasy?
V lize má jeden zápas dvanáct legů (utkání). Kdo vyhraje sedm, vyhrává celkově. Týmy jsou minimálně čtyřčlenné. Osm legů se hraje dva na dva, další dva legy jeden na jednoho. Ty jsou velmi populární, protože spousta fotbálkářů jsou sólisté. Zbylé legy se vybírají ze speciálních disciplín. Buď na sebe střílí jen gólmani, nebo hrají čtyři na čtyři, tedy každý hráč drží jedno madlo. Nejdivočejší je ale, když se do hry pustí dva míče a ty se nesmí zastavit.
Může si amatér zkusit zahrát proti profi hráči?
V podstatě jsou tři typy turnajů - A, B a C kategorie. Na áčko i na Czech open, což je soutěž vyšší než áčko, hraná v halách s minimálně osmi stoly, se sjíždí špička a kdo zaplatí startovné, může hrát. Já jsem hrál třeba proti mistrovi světa. A dostal jsem klepec (směje se). B a C kategorie jsou v hospodách, horších i lepších, ale i tady jsou kvalitní hráči a startovné není tak velké. Takže si každý fasový král může zkusit vyklepnout profíka.
Karolína Blinková
fotbálekfoosballsoccer,
