Na Masarykově univerzitě je možné obchodovat s časem

Hodina za hodinu, služba za službu – to je princip časových bank. Ačkoliv jsou jich po celém světě stovky, v České republice se časové bankovnictví zatím příliš neujalo. Díky projektu Timebank MUNI mají příležitost vstoupit do neobvyklého světa obchodování studenti Masarykovy univerzity. Umožňuje jim využít svůj talent, znalosti a dovednosti ve prospěch ostatních a zároveň získat to, co sami potřebují. 

Brno – Organizátoři projektu Timebank MUNI ve středu představili webový systém, jehož prostřednictvím mohou studenti Masarykovy univerzity obchodovat mezi sebou bez nutnosti použití peněz. Po zaregistrování získají uživatelé přístup k databázi poptávek a nabídek služeb, za které se platí hodinami z osobního bankovního konta. Na účet přibude tolik hodin, kolik jich daný člověk stráví poskytováním služeb někomu jinému. „Časové bankovnictví funguje díky vyváženému dávání a přijímání,“ uvedla studentka Miroslava Brázdová zapojená do organizace projektu.  

Studentka Lada Matyášová například nabízí kontrolu citací v akademických pracích. Její nabídky využije člen Timebanky, který si s citováním neví moc rady. Studentka nad opravováním stráví hodinu a vydělá si ji tak na svoje bankovní konto. Následně může odpracovaných šedesát minut utratit za libovolnou nabízenou službu od jakéhokoliv člena časové banky. Kupříkladu u Vítězslava Rathouze, který nabízí lekce základů hry na kytaru. „V běžném životě se setkáváme s tím, že různá práce má rozdílnou peněžní hodnotu. Za vrtání zubů dostane zubař víc než uklízečka za umývání oken. Snaha každého člověka má stejnou cenu, to je vize časového bankovnictví,“ vysvětlila Brázdová. Nezáleží na druhu ani na náročnosti činnosti. Měřítkem je pouze vynaložený čas. V časové bance lze rovněž nabídnout služby s těžko vyčíslitelnou peněžní hodnotou. 

Projekt je zaměřený hlavně na studenty. Bankovní konto si ale může založit každý, kdo má e-mailovou adresu s doménou Masarykovy univerzity. Do systému potom může vkládat své poptávky a nabídky. V provizorním sdíleném dokumentu nabízeli studenti ještě před spuštěním webu například německou konverzaci, výuku tenisu, základy focení nebo pomoc s tabulkami v Excelu. Časová měna bourá bariéry finanční nedostupnosti.

Projekt umožňuje uplatnit své dovednosti a záliby. „Nezajímám se moc o to, jak budu vydělané hodiny využívat. Jsem ráda, že můžu dělat, co mě baví,“ řekla Karolína Krbcová, která má už teď na kontě první výdělky za úpravu a zdobení nehtů. Někteří ocení možnost vyjít ze své sociální bubliny a navázat nové kontakty. „Časová banka spojuje lidi, kteří by se za jiných okolností neseznámili,“ uvedla organizátorka Lada Matyášová.

Za časovou bankou na Masarykově univerzitě stojí čtyřčlenný tým magisterských studentů informačních studií a knihovnictví. Od října minulého roku na projektu pracovali pod vedení mentorky v předmětu Aplikační seminář. Po měsících příprav a plánování založili facebookovou skupinu a ve spolupráci s americkou neziskovou organizací hOurworld spustili webový bankovní systém Timebank MUNI.

Organizační tým hledal při plánování inspiraci u ostatních časových bank. „V Česku jsme se toho moc nedozvěděli. Nevíme o žádné větší časové bance, která by tady v současnosti fungovala,“ sdělila Brázdová. Zkušenosti a cenné rady sbírali proto v zahraničí. Ve Spojeném království existuje časových bank víc než tři sta a je do nich zapojených kolem pětatřiceti tisíc lidí. Stovek bank s časovou měnou využívají také Američané. Své místo má tento typ bankovnictví i na Novém Zélandu, v Japonsku nebo Argentině.

Obchodování se týká většinou nějaké konkrétní komunity. „Může jí být například čtvrť, město, vesnice nebo univerzita,“ ujasňovala Brázdová. Webový systém nabízí i mezibankovní výměnu. „V České republice bohužel zatím není žádná časová banka, se kterou by se dalo takhle spolupracovat. Je ovšem možné si najít vhodnou službu v zahraniční bance spolupracující s organizací hOurworld a uskutečnit dálkovou výměnu,“ líčil jeden z organizátorů Vítězslav Rathouz.

Koncept časového bankovnictví existuje už od devatenáctého století a má i své odpůrce. Kritici kupříkladu namítají, že časové banky přispívají k větší komercionalizaci. „Projekt má umožnit výměny, které by se jinak neuskutečnily. Jeho cílem není vytvářet z činností, které se už dějí dobrovolně, určitou formu výměny,“ oponoval britský ekonom žijící v Česku Tanweer Ali, který se zasazuje o vznik projektu časového bankovnictví v Praze. Podle něj časové banky přispívají k budování vztahů a začleňování vyloučených lidí do komunity.

                                                                                                                 Hana Strnadová